Vědecký tým pod vedením profesora Wang Kejiana z Čínského národního výzkumného ústavu pro rýži představil technologii, která by mohla zásadně změnit způsob pěstování hybridní rýže po celém světě. Jejich výzkum přináší řešení dlouhodobého problému, se kterým se zemědělci potýkají už desítky let.
Konec drahým semenům každý rok
Dosavadní hybridní odrůdy rýže sice přinášely vyšší výnosy, ale měly jeden zásadní nedostatek. Semena z úrody nebylo možné použít pro další výsadbu, protože ztrácela své výhodné vlastnosti. Farmáři tak byli nuceni každou sezónu nakupovat nová osiva, což významně zvyšovalo jejich provozní náklady.
Nově vyvinutá klonální hybridní rýže tento problém řeší pomocí syntetické apomixe, která umožňuje produkovat klonální semena s trvalým zachováním hybridní energie.
Teoreticky by získání pouze jednoho hybridního semene umožnilo nepřetržitou produkci hybridní rýže bez nutnosti každoroční produkce semen,
vysvětluje Wang Kejian principy nové metody.
Jak funguje klonování rýže
Klíčem k úspěchu je gen nazvaný HUAXU, který výzkumníci identifikovali po letech experimentů. Tento gen dokáže spustit partenogenezi ve vajíčkových buňkách hybridní rýže a vytvářet haploidní potomky. Když vědci spojili tuto strategii s metodou klonování gamet, vznikly hybridní linie s účinností klonování přesahující 99 procent.
Výsledky zůstávají stabilní napříč různými odrůdami, generacemi i polními podmínkami. Rostliny si přitom zachovávají normální úroveň plodnosti, což bylo jednou z hlavních překážek při předchozích pokusech o podobné technologie.
Levnější rýže pro chudé země
Ekonomický dopad nové technologie je obrovský. Zatímco produkce konvenčních hybridních osiv stojí desetkrát až dvacetkrát více než běžné osivo, nová metoda tyto náklady drasticky snižuje.
Vysoce výnosná hybridní rýže je nedostupná pro mnoho rozvojových regionů, zejména pro africké země, kde jsou vyšší výnosy nejvíce potřeba,
upozorňuje Wang na důležitost objevu pro globální potravinovou bezpečnost.
Hybridní rýže dokáže zvýšit výnosy o 10 až 30 procent oproti běžným odrůdám. Přesto v Číně pokrývá pouze polovinu ploch určených pro pěstování rýže a celosvětově pouhých 5 procent. Vysoké náklady na semena byly dosud hlavní brzdou jejího většího rozšíření.
Větší odolnost vůči klimatickým změnám
Technologie přináší další výhodu – šlechtitelé získávají větší prostor pro práci s genetickou rozmanitostí. Mohou snadněji vytvářet odrůdy odolné vůči změnám klimatu, chorobám a extrémnímu počasí. To je zásadní v době, kdy zemědělství čelí stále nepředvídatelnějším podmínkám.
Výsledky výzkumu byly publikovány v mezinárodním časopise Vita 21. července. Studie představuje řešení výzvy, kterou vědecká komunita považovala za jednu z nejobtížnějších v oblasti šlechtění plodin.
Čína a její role v globální potravinové bezpečnosti
Hybridní rýže hraje klíčovou roli v zajištění potravinové soběstačnosti Číny. Země dokázala uživit téměř pětinu světové populace na méně než 9 procentech světové orné půdy, což je často označováno za moderní zázrak zemědělství.
Aktuální statistiky ukazují, že celková produkce obilí v Číně stabilně přesahuje 700 miliard kilogramů již dva roky po sobě. To výrazně překračuje mezinárodně uznávanou hranici bezpečnosti 400 kilogramů na obyvatele.
Schopnost Číny zajistit si potravinovou soběstačnost má dopady daleko za hranice této země. Stabilní produkce pomáhá regulovat globální ceny potravin a přispívá k udržení nízké inflace na světových trzích.
Budoucnost zemědělství
Nová technologie klonální hybridní rýže představuje zásadní zlom v tradičním modelu produkce, který se po desetiletí spoléhal na každoroční výrobu nových semen. Očekává se, že její zavedení do praxe výrazně změní ekonomiku pěstování rýže a zpřístupní vysoce výnosné odrůdy i těm nejchudším regionům světa.
Výzkumný tým nyní pracuje na dalším testování a přípravě technologie pro komerční využití. Pokud se potvrdí její spolehlivost i v masovém měřítku, může to znamenat revoluci nejen v Asii, kde je rýže základní potravinou, ale i v Africe a dalších rozvojových oblastech.