Dne 2. června uzavřelo francouzské Generální ředitelství pro zbrojení (DGA) smlouvu, která představuje zásadní zlom ve strategii odstrašování této země: vývoj ASN4G, hypersonické jaderné křižující rakety schopné letět rychlostí rovnou nebo vyšší než Mach 5, tedy 6 175 km/h.
Tímto oznámením program opouští fázi předběžných studií a plně vstupuje do fáze velkoplošného vývoje.
Výrobce a plánovaný harmonogram
Zakázku získala společnost MBDA, evropský raketový gigant, na jehož kapitálu se podílejí společnosti Airbus, BAE Systems a Leonardo. Společnost nezačíná od nuly: již řadu let spolupracuje s ONERA, francouzským centrem pro letecký a kosmický výzkum, na zkoumání různých konfigurací této nové zbraně. Cílem je, aby ASN4G, jehož francouzská zkratka znamená „jaderná raketa vzduch-země čtvrté generace“, byla zprovozněna kolem roku 2035 a nahradila ASMPA-R, jadernou křižující raketu odpalovanou z letadel, kterou jsou v současné době vybaveny francouzské ozbrojené síly.
Rychlost versus neviditelnost: francouzská sázka
Francouzští inženýři po léta posuzovali dvě velmi odlišné technické cesty. První spočívala v návrhu stealthnější rakety, optimalizované tak, aby se vyhnula detekci radarem. Druhá sázela na extrémní rychlost a manévrovatelnost jako hlavní mechanismus přežití. Jak uvádí The Avionist, Paříž se přiklonila k hypersonické variantě: projektil, který prolétá vzdušným prostorem závratnou rychlostí a během letu mění trajektorii, drasticky zkracuje reakční čas protivníka a značně ztěžuje jakýkoli pokus o jeho zachycení.
Ačkoli většina specifikací zůstává utajena, řada odborníků z oboru naznačuje, že ASN4G by mohl být vybaven pohonem typu scramjet, což je druh statoraketového motoru, který umožňuje spalování paliva při nadzvukových rychlostech přímo uvnitř motoru, aniž by byly zapotřebí pohyblivé součásti, jako jsou konvenční turbíny. Tato technologie by znamenala značný skok oproti stávajícímu ASMPA-R, který dosahuje rychlosti Mach 3 a má odhadovaný dolet přibližně 500 kilometrů.
Spolu s oznámením o uzavření smlouvy zveřejnila DGA aktualizovaný obrázek technologického demonstrátoru Thémis, na kterém je vidět křídlaté vozidlo poháněné dvěma raketovými urychlovači. Úřady nezveřejnily ani datum, ani přesné místo zkoušky. Je třeba upřesnit, že Thémis není finální raketou, nýbrž testovací platformou určenou k ověření technologií, které by mohly být začleněny do konečné verze zbraně. DGA jej veřejně spojila s programem ASN4G, aniž by však upřesnila, do jaké míry jeho konstrukce předjímá finální podobu rakety.
Integrace do letounu Rafale F5 a posílení jaderné letecké složky
Nová raketa je od samého počátku koncipována pro nasazení z budoucího stíhacího letounu Rafale F5, jehož zařazení do francouzských ozbrojených sil se očekává kolem roku 2030. Jakmile bude ASN4G operační, bude nasazena oběma složkami, které tvoří francouzské jaderné letecké síly. Na jedné straně to budou Strategické vzdušné síly (FAS), jaderná složka Letectva a kosmických sil; na druhé straně Jaderné námořní letectvo (FANu), které provozuje stíhačky Rafale M na palubě letadlové lodi Charles de Gaulle.
Analytici v oblasti obrany zdůrazňují, že tato smlouva spadá do širšího kontextu posilování leteckého pilíře francouzského odstrašovacího potenciálu. Sám prezident Emmanuel Macron představil 2. března nový plán odstrašování, který počítá s možností rozmístění letadel Rafale s jadernou kapacitou na spojeneckých základnách po celé Evropě. Kromě toho FAS plánují do roku 2035 zdvojnásobit počet letek s jadernou kapacitou.
Hlavní důvod je jednoznačný: vzhledem k tomu, že se protiletecká obrana po celém světě stává stále sofistikovanější, potřebuje Francie rychlejší zbraň, kterou je obtížnější zachytit, aby zajistila důvěryhodnost svého odstrašování v příštích desetiletích. Samotná DGA označuje tento program za technologický skok první třídy a zdůrazňuje, že se opírá o průmyslové kapacity, kterými disponuje pouze hrstka národů.