Napětí stoupá: Velmoci se přou o budoucnost Kuby

Napětí stoupá: Velmoci se přou o budoucnost Kuby

Zdroj obrázku: em_concepts / Shutterstock

Napětí ohledně Kuby se tuto sobotu vystupňovalo, a to na dvou frontách současně.


Na jedné straně kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vydal poselství o neústupnosti tváří v tvář možné vojenské agresi USA, na druhé straně vlády Brazílie, Španělska a Mexika v bezprecedentní společné komunikaci uzavřely své řady na obranu suverenity ostrova.

V prohlášeních pro venezuelská média Telesur dal kubánský vůdce jasně najevo, že jeho země neusiluje o vojenskou konfrontaci, ale ani se nenechá zastrašit. „Kuba neusiluje o válku, ale máme povinnost se tváří v tvář hrozbám bránit, aby nedošlo k překvapení a k porážce,“ zdůraznil Díaz-Canel.

Kubánský prezident dále poukázal na to, že vojenská invaze je součástí „záměrů americké vlády“, a tato prohlášení označil za součást „psychologické kampaně„, jejímž cílem je „zastrašit kubánský lid„. Trval na tom, že Kuba „válku nepropaguje ani nepodporuje„, ale že bude „bojovat a bude připravena bránit zemi„, pokud si to okolnosti vyžádají.

Související článek

Chtěl v Íránu zabavit jaderný prach, pak hodil zpátečku: Trumpův chaos hněvá spojence
Chtěl v Íránu zabavit jaderný prach, pak hodil zpátečku: Trumpův chaos hněvá spojence

Prezident Spojených států Donald Trump zvažoval vyslání jednotek do Íránu za účelem získání obohaceného uranu. Mise by ale podle něj byla příliš náročná a trvala dlouho, proto od svého plánu ustoupil. Naznačil ale, že pokud bude potřeba, USA k takové akci prostředky rozhodně mají.

Podle amerických médií Pentagon zintenzivňuje své plány na možný vojenský zásah na Kubě.

Díaz-Canelova prohlášení nepřicházejí ve vzduchoprázdnu. V průběhu tohoto týdne několik amerických médií informovalo, že Pentagon, tedy americké ministerstvo obrany, urychluje přípravu plánů na případný vojenský zásah na ostrově. Když se však EFE obrátila na americké ministerstvo války, odmítlo se vyjádřit a požádalo, aby nespekulovalo o „hypotetických scénářích“.

Začínající dialog plný překážek

Navzdory bojovnému tónu kubánský vůdce zároveň připustil, že diplomatické kanály s Washingtonem jsou otevřené. Již 13. března Havana potvrdila zahájení „dialogu“ s USA, ačkoli kvalifikovaně uvedla, že rozhovory jsou v „počáteční fázi“ a že obě strany jsou stále „daleko“ od jakékoli dohody.

Sám Díaz-Canel připustil, že taková jednání jsou „obtížná„, ale považuje je za „možná„, pokud k nim oba národy přistoupí s „vůlí a historickou odpovědností, na základě „reciprocity, respektu a rovnosti„. „To, co si oba národy zaslouží, je, aby existoval prostor pro porozumění, který nás odvede od konfrontace (…) Mohli bychom být velkým přínosem, kdybychom našli schopnost budovat civilizované vztahy mezi dvěma blízkými zeměmi s ideologickými rozdíly, které lze překonat,“ tvrdil.

Španělsko, Mexiko a Brazílie se sbližují

Vlády těchto tří zemí se zavázaly, že koordinovaně posílí svou humanitární pomoc kubánskému obyvatelstvu.

Souběžně se slovy kubánského vůdce vydali vedoucí představitelé Brazílie, Španělska a Mexika společné komuniké, v němž vyjádřili „obrovské znepokojení“ nad hlubokou humanitární krizí, kterou ostrov prochází. Tyto tři země varovaly před „dramatickou situací„, kterou trpí kubánský lid s ohledem na „vývoj událostí“, a vyzvaly k přijetí naléhavých opatření ke zmírnění utrpení obyvatelstva.

V textu se zdůrazňuje nutnost respektovat „územní celistvost“ Kuby a naléhavě se vyzývá, aby se zabránilo jakýmkoli krokům, „které zhoršují životní podmínky obyvatelstva nebo jsou v rozporu s mezinárodním právem„. Kromě toho se všechny tři vlády zavázaly „koordinovaně zvýšit“ svou humanitární pomoc s cílem zmírnit nedostatek, kterým trpí kubánští občané.

Komuniké rovněž obsahuje výslovnou výzvu k „upřímnému a uctivému dialogu v souladu s mezinárodním právem a zásadami Charty OSN„. Deklarovaným cílem je dosáhnout „trvalého řešení současné situace“ a zajistit, aby kubánský lid sám rozhodoval o své budoucnosti „v plné svobodě„.

#