Tam, kde se dnes rozprostírá hornatá krajina severního Madridu, se před zhruba 460 miliony let proháněly vody dávného oceánu osídleného trilobity, brachiopody a graptolity. Potvrzuje to nová studie, která identifikovala nejstarší dosud zdokumentované mořské fosilie v oblasti Madridu.
Oceán ukrytý pod horami
Práce, kterou vedla paleontoložka Sara Romero z Univerzity Complutense v Madridu spolu s Juanem Carlosem Gutiérrezem-Marcem z Institutu geověd CSIC-UCM, ukazuje, že území Madridu zůstalo během středního ordoviku, geologického období starého téměř půl miliardy let, ponořena v moři. Díky pečlivé práci těchto vědců se na světlo dostaly zkamenělé pozůstatky různých mořských bezobratlých.
Výsledky budou prezentovány tento pátek 29. května na 80. vědeckém zasedání Španělské geologické společnosti a budou publikovány v časopise Geogaceta.
Břidlice Patones a El Atazar, klíč k objevu
Výzkumný tým nalezl zkameněliny v prvohorních břidlicích ze středního ordoviku nacházejících se v oblastech Patones a El Atazar. Mezi identifikovanými pozůstatky jsou trilobiti, což byli vymřelí mořští členovci, ramenonožci, měkkýši a graptoliti, drobné koloniální organismy, které geologové běžně používají k datování starých vrstev.
Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o „nejstarší známé tělesné fosilie v madridské oblasti“. Jediný srovnatelný precedens v regionu pochází z roku 1864, kdy geolog Casiano de Prado objevil v Puebla de la Sierra pozůstatky mořských členovců.
Proč je tento nález tak výjimečný?
Nalezení zkamenělin v těchto horninách je mimořádně obtížné. Analyzované břidlice jsou součástí nejstaršího geologického podloží v této oblasti a v průběhu milionů let prošly intenzivními procesy deformace a metamorfismu, tj. přeměnami způsobenými obrovskými tlaky a vysokými teplotami během postupných orogenních procesů nebo epizod horotvorby. Tyto podmínky obvykle ničí veškeré organické pozůstatky, což činí tento nález jedním z nejsložitějších dosavadních objevů.
Jak vysvětluje tisková zpráva vydaná Univerzitou Complutense: „Tyto horniny, z velké části skryté pod novějšími materiály a viditelné pouze v sektorech Centrálního systému, prošly během po sobě jdoucích orogenezích intenzivními deformačními a metamorfními procesy, což vysvětluje mimořádnou vzácnost nálezů zkamenělin v nich“.
Okno do mořských ekosystémů raného Pyrenejského poloostrova
Kromě představení nových nálezů je ve výzkumu podán přehled všech dostupných paleontologických informací o paleozoiku v pohoří Sierra Norte v okolí Madridu a Guadalajary. Získané údaje poskytují ucelenější pohled na mořské ekosystémy, které v této části Pyrenejského poloostrova prosperovaly před stovkami milionů let.
Univerzita Complutense upozorňuje, že tyto horniny zůstávají většinou pohřbeny pod mnohem mladšími geologickými vrstvami a objevují se pouze na určitých místech Centrálního systému, což ještě více ztěžuje jejich studium a činí každý nový objev mimořádně vědecky hodnotným.