Desítky keňských občanů bojujících na Ukrajině v řadách ruských sil se budou moci vrátit do své země, aniž by jim hrozily trestní následky. Potvrdil to šéf kabinetu a ministr zahraničí Musalia Mudavadi, který ve dnech 15. až 18. března odcestoval do Moskvy, aby jednal přímo se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o repatriaci těchto bojovníků.
Údaje o repatriovaných, pohřešovaných a hospitalizovaných bojovnících
Podle dokumentu, který Mudavadi předložil a o němž v neděli informovala místní média, se 44 Keňanů již bezpečně vrátilo do vlasti, zatímco 11 je vedeno jako pohřešovaných nebo mrtví na bojišti. Dalších 38 osob zůstává v ruských nemocnicích, do nichž je omezený přístup a přibližně 160 osob zůstává aktivně nasazeno v rámci operace, kterou Rusko nazývá „Bezpečnostní manévr“.
Dosud bylo 44 Keňanů bezpečně repatriováno do vlasti.
Právní rámec a vládní milost
Keňské zákony trestají každého, kdo se přihlásí do zahraniční armády bez výslovného souhlasu prezidenta, až deseti lety vězení, pokud soud neshledá, že účast nebyla dobrovolná. Keňská vláda se však rozhodla udělit amnestii těm, kteří „narukovali nelegálně“, což je opatření, jehož cílem je usnadnit návrat bojovníků, aniž by byli vystaveni trestnímu stíhání.
Dohody dosažené s Moskvou
Během jednání s Lavrovem Kreml souhlasil s tím, že Keňa bude zařazena na seznam pro zastavení náboru, známý jako „stoplist“, který účinně zastavuje nábor nových keňských občanů. Rusko však trvalo na tom, že ti, kteří již byli nasazeni, vstoupili do země z vlastní vůle a podle ruského práva je každý z nich za své činy individuálně odpovědný.
Obě vlády se rovněž dohodly, že Keňané, kteří si přejí konflikt opustit, budou moci ukončit své smlouvy a vrátit se domů. Nairobi rovněž získalo konzulární přístup do nemocnic, kde jsou hospitalizováni jeho zranění občané, což otevře dveře repatriaci zraněných a ostatků mrtvých. Obě země se rovněž zavázaly sdílet zpravodajské informace s cílem rozbít sítě obchodování s lidmi, pašování a neformálního náboru.
Masový nábor pod falešnou záminkou
Keňská národní zpravodajská služba, známá pod zkratkou NIS, loni v únoru odhadla, že Rusko naverbovalo nejméně 1 000 keňských občanů. Zprostředkovatelské agentury jim slíbily platby ve výši až 18 000 dolarů spolu s vízy, letenkami a ubytováním. Navzdory těmto důkazům ruské velvyslanectví v Nairobi obvinění odmítlo.
Keňská národní zpravodajská služba loni v únoru odhadla, že Rusko naverbovalo nejméně 1 000 keňských občanů, aby bojovali pro Rusko.
Fenomén zahrnující desítky afrických zemí
Keňský problém není ojedinělým případem. Ukrajinské úřady uvádějí, že od začátku ruské invaze v únoru 2022 napočítaly téměř 1 780 Afričanů z 36 zemí bojujících na straně Moskvy. Zatímco někteří se dobrovolně hlásí jako žoldnéři, tj. soukromí bojovníci, kteří bojují za úplatu, jiní hlásí, že se stali oběťmi podvodu a nátlaku. Odborníci varují, že tyto praktiky by se mohly rovnat obchodování s lidmi.
Ukrajina rovněž potvrdila zajetí bojovníků ze zemí, jako je Somálsko, Sierra Leone, Togo, Srí Lanka a Kuba, ačkoli většina z nich je zabita nebo vážně zraněna dříve, než jsou zajati.
Kuba: druhý největší dodavatel žoldáků do Moskvy
Zvláště alarmující je případ Kuby. Podle zpráv ukrajinské rozvědky bylo od začátku války ruskou stranou naverbováno nejméně 20 000 kubánských občanů jako žoldnéřů, přičemž více než 1 000 z nich je zdokumentováno jménem a smlouvou. Tato čísla činí z Havany druhého největšího dodavatele zahraničních bojovníků do Moskvy, hned po Severní Koreji.
V případě Kuby se podle zpráv ukrajinské rozvědky jedná o nejméně 20 000 kubánských občanů naverbovaných jako žoldnéři na ruské straně.
Způsob náboru je podle ukrajinské vojenské rozvědky velmi podobný tomu keňskému: většina Kubánců přijíždí do Ruska zlákána nabídkami práce ve stavebnictví šířenými na sociálních sítích s platem přesahujícím 2 000 dolarů. Soukromí zprostředkovatelé, z nichž mnozí jsou Kubánci žijící v Rusku, řídí celý proces, dokud rekruti nakonec nepodepíší vojenské smlouvy.
54 zabitých kubánských žoldáků: jména a věk
V lednu letošního roku zveřejnilo Centrum Chci žít, úřad zřízený ukrajinskou vládou pro správu informací o ruských a zahraničních vojácích, zprávu se jmény 54 kubánských žoldnéřů zabitých v boji během služby v ruské armádě. Z údajů vyplývá, že 39 z nich zemřelo v loňském roce, zatímco 15 v roce 2024.
Zaznamenaná data ukazují nápadnou koncentraci obětí v konkrétních dnech, což poukazuje na zapojení kubánských kontingentů do operací vysoké intenzity. Například 22. června 2024 přišlo ve stejný den o život šest Kubánců; další skupina pěti osob padla 17. června. Průměrný věk 54 mrtvých byl 41,7 let: 32 z nich bylo ve věku 26 až 35 let a 46 až 55 let, tři byli mladší 25 let a osm bylo starších 56 let.