Budoucnost čipů už není ve Spojených státech ani v Číně, ale ve Spojených arabských emirátech.
V souvislosti s nástupem umělé inteligence hledal Sam Altman (generální ředitel společnosti OpenAI) způsoby, jak navázat rozhodující spojení se zeměmi Blízkého východu. Ostatně samotné Spojené arabské emiráty přiznaly svůj zájem o toto odvětví a prozradily část plánu, který budou realizovat za účelem růstu v technologické oblasti. Nejnověji se k iniciativě překvapivě připojil Tchaj-wan, jeden z nejdůležitějších hráčů v tomto odvětví.
Jak poznamenal web TechSpot, společnost TSMC jedná s americkými představiteli o možné výstavbě továrny na výrobu čipů ve Spojených arabských emirátech. Taková myšlenka není nová, objevila se již za působení Joea Bidena, ale po nedávných rozhovorech mezi Donaldem Trumpem a představiteli Emirátů se znovu objevila se vší silou. Pokud by se tedy plán uskutečnil, jednalo by se o „gigafactory“, což je pojem související s komplexním rozrůstáním několika továren na čipy.
Do hry vstupují Spojené arabské emiráty
Navzdory zájmu o tuto myšlenku existuje řada otázek, které je třeba vyřešit. Jedním z nich je národní bezpečnost USA, neboť Američané se obávají vazeb SAE na Čínu. Někteří američtí představitelé tak vyjádřili obavy z nekontrolovaného přenosu technologií, protože by nemohli dohlížet na továrnu na čipy postavenou mimo jejich území tak, jak by si přáli. V důsledku toho znovu oživují zájem o plány společnosti TSMC v Arizoně: projekt, jehož náklady na výstavbu továrny na území USA přesáhnou 150 miliard eur (v přepočtu asi 3,2 bilionu korun).
Díky vazbám mezi USA a TSMC mohli Tchajwanci využít více než 6 miliard eur (asi 130,5 miliard korun), které získali prostřednictvím zákona CHIPS. Tato legislativa měla za cíl posílit americký polovodičový průmysl a snížit závislost na zahraničních zdrojích. Někteří Trumpovi představitelé však vyjádřili obavy, že přílišná diverzifikace zdrojů TSMC by se mohla vymstít. Spojené arabské emiráty se mezitím snaží zaujmout pozici jednoho ze světových technologických lídrů, a proto výrazně investují do kvantové výpočetní techniky, cloudové infrastruktury a umělé inteligence.
Naneštěstí pro Američany provokuje politický postoj Donalda Trumpa vzestup jiných regionů. Například Čína již podnikla první kroky k vybudování superpočítače ve vesmíru, ale není jediným regionem, který se musí obávat. Tchaj-wan se prostřednictvím společnosti TSMC stal jedním z jejích největších spojenců, ale spor o cla způsobil změnu v pohledu společnosti: „Mají určitý dopad, protože jsme exportní společnost.“
Jak uvádí Reuters, poptávka po čipech umělé inteligence zůstává velmi vysoká a dokonce převyšuje dostupnou nabídku. Společnost TSMC proto neustále jedná s americkým ministerstvem obchodu, aby našla řešení obav, které cla vyvolávají. Tchajwanci tvrdí, že cla by mohla zvýšit výrobní náklady, a tím ovlivnit poptávku, pokud se zvýší ceny. C. C. Wei, generální ředitel společnosti TSMC, se k tomu vyjádřil otevřeně:
„Investice ve výši více než 150 miliard eur v USA jsou ovlivněny zvýšením nákladů“.
Jak zamíchá kartami Tchaj-wan
Agentura Reuters ve stejné publikaci uvádí, že Wei oznámil další investice ve výši 93 miliard eur (asi 2 biliony korun), ale naznačil, že bude obtížné je dokončit během pouhých pěti let. Trump zase chtěl na Weiovy plány reagovat tím nejvíc „trumpovským“ způsobem: „Dělejte, co umíte, to stačí“. Wei zatím popírá, že by existovaly nějaké konkrétní plány na výstavbu továren na Blízkém východě, a poukazuje na to, že tam dost možná nejsou žádní zákazníci. Nicméně vojenský tlak Číny na Tchaj-wan, stejně jako budoucnost 2nm čipů a nové vztahy se Spojenými arabskými emiráty by mohly situaci změnit.
Jak upozornil TechSpot v jiném článku, společnost TSMC se nadále soustředí na vývoj a výrobu 2nm čipů. Pokud nedojde ke zvratu, očekávaná cena jednoho waferu činí 27 900 EUR (asi 691 tisíc korun), což je údaj, který mnohé nepřekvapil, ale při rychlém srovnání mnohé zanechal bez slov: je o 66 % dražší než 3nm wafery. Společnost TSMC však tvrdí, že tato částka odráží aspekty, jako jsou náklady na vývoj, závazek k novým nápadům a výstavba závodů, které mohou stát až 670 milionů eur (asi 16,6 miliard korun).
Navzdory zvýšení ceny již společnosti jako Apple, Nvidia, Intel, AMD a Qualcomm zadávají objednávky. Apple bude ve skutečnosti první, kdo použije proces N2, což je rozhodnutí související s budoucím čipem A20 v iPhonu 18 Pro. Výzkum se navíc vyplácí, protože výtěžnost 2nm technologie se zlepšuje, dokonalým příkladem jsou 256MB buňky SRAM a jejich 90% nárůst výkonu. Díky tomu se očekává, že do konce roku 2025 bude zahájena masová výroba, do té doby budou vyrobeny tisíce waferů.
Podle stejné publikace budou po technologii N2 následovat N2P (2026) a N2X (2027), dvě varianty, které se budou vyznačovat 18%, resp. 36% zlepšením v oblastech, jako je energetická účinnost ve srovnání s N3E. Kromě toho konstrukce tranzistoru GAA (gate-all-around) také pomůže snížit únik energie v takto malých uzlech, což však povede k výraznému zvýšení ceny. Pokud se tedy společnosti TSMC podaří přinést pokročilejší procesy (například A16 s 1,6 nm nebo A14 s 1,4 nm), cena jednoho waferu by mohla dosáhnout až 42 000 eur (asi 1 milion korun).
Současná geopolitická a ekonomická situace utváří scénář, v němž se polovodičová technologie stává rozhodujícím bojištěm. Soupeření mezi státy o vedoucí postavení v tomto odvětví ovlivňuje nejen místní ekonomiky, ale má také globální dopady z hlediska bezpečnosti a technologického rozvoje. Schopnost společnosti TSMC orientovat se v tomto složitém prostředí bude rozhodující pro budoucnost polovodičového průmyslu.