Kdybyste měli říct, kolik stran má Velká pyramida v Gíze, pravděpodobně byste bez váhání odpověděli, že čtyři. Tato otázka však v sobě skrývá překvapení, které mnohé zmátlo. Někteří by si mohli myslet, že pět, včetně základny, a jiní, že tři, a to kvůli chybnému výpočtu. Ve skutečnosti by se však mýlili všichni.
Egyptské pyramidy jste viděli nesčetněkrát, ať už na fotografiích, ve filmech nebo ve videohrách, jako je nejnovější Indiana Jones. Víte, že pyramidy mají čtyři strany, ale ve skutečnosti má Velká egyptská pyramida stran osm. Devět, pokud počítáte i základnu.
Kolik stran tedy má pyramida v Gíze
Příběh o osmi stranách Velké egyptské pyramidy začíná v roce 1883, kdy ji postavil sir Flinders Petrie, průkopník egyptské archeologie, který je považován za otce egyptologie. Právě on se po letech studia rozhodl pyramidu změřit, aby zjistil, jak byla postavena.
Zjistil, že její konstrukce zdaleka není dokonalou pyramidou, ale že má uprostřed každé stěny prohlubeň:
„Cílem takové dodatečné tloušťky podél středové linie každé stěny by mohlo být umístění zvláštní linie obkladu, pečlivě nastavené na požadované úhly na každé straně; a pak směrem k druhé straně umístit vše ostatní s ohledem na tuto linii a základnu.“
Podle svých poznámek přičítal mírné drážky odchylkám v tloušťce jasanů, kvádrů, jimiž byla konstrukce tvarována, nebo vědomě vytvořené mezeře pro usazení obkladu na konstrukci. Od té doby se začalo vyprávět o tom, jak to ovlivnilo celou mystiku kolem pyramid, ale mimo tyto kruhy se o tomto detailu příliš neinformovalo. V roce 1926 však jeden pilot britského letectva pořídil fotografii, která tuto teorii vzkřísila.
Velká pyramida v Gíze, která má daleko k pravidelné pyramidě, je ve skutečnosti konkávní osmiboká pyramida. Stavba, kterou je obtížné ocenit při pohledu od základny, ale která je na leteckých snímcích, jako je tento, vidět dokonale. Od objevu se archeologický svět desítky let dohaduje, do jaké míry šlo o omyl, nebo zda to byl zcela záměr. Díky technologiím, s využitím moderní topografické analýzy, fotogrammetrie a architektonických studií, dospěla studie z roku 2022 k závěru.
Egyptská osmiboká pyramida
Pomocí pokročilých technologií, jako je laserové skenování a fotogrammetrie pomocí dronů, vědci zjistili, že tyto prohlubně na bocích pyramidy mohou na některých místech dosahovat až dvou metrů. Zdaleka však nejsou symetrické, ale nabízejí optický efekt, který to simuluje v závislosti na světle, kterým je stavba pozorována.
Po analýze struktury Cheopsovy pyramidy se podrobná studie o teorii osmi stěn pokusila prokázat, že ve skutečnosti stavba pyramid neměla tento počáteční tvarový rys, ale že k němu došlo v důsledku degradace a exploatace jasanů. Tvrdilo se, že když bylo vápencové obložení rozebráno pro opětovné použití v Káhiře, způsobilo jeho odtržení erozi, která nyní simuluje konkávnost.
Sotva rok po této studii přišlo na pomoc Japonsko, aby potvrdilo opak:
„Šikmé vrstvy spolu se zpevněným podstavcem se ukázaly jako nepostradatelné pro dlouhodobou stabilitu pyramidy vůči silným přírodním vlivům, jako je vysoká gravitační komprese, zemětřesení a bouře, což poukazuje na proveditelný fakt, že pyramida zažila během svých 4500 let více než 500krát silné deště.“
Na rozdíl od toho, co bylo dosud předkládáno, od bláznivých teorií o kalendářích, které jsou na hony vzdálené od přízemnějšího hlavního proudu archeologie, až po způsob, jak tento architektonický počin bagatelizovat, se katedra matematiky a fyziky Kanagawské univerzity snažila poukázat na to, že konkávní strany by neměly být považovány za konstrukční chybu nebo urážku oněch egyptských inženýrů, ale právě naopak: byl to geniální tah, který nám umožnil vést nyní tento rozhovor. Jinak by pyramidy pravděpodobně dnes už nestály.
Použití moderních technologií při studiu pyramid nám nejen odhalilo architektonická tajemství, ale také nám umožnilo lépe pochopit pokročilé techniky, které staří Egypťané používali. Kombinace tradičních metod a nejmodernějších technologií zůstává klíčem k odhalení tajemství jedné z nejúchvatnějších civilizací historie.