Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje, aby Bělorusko do sedmi dnů stáhlo vojenskou techniku, kterou ruské síly používají ke koordinaci útoků podél ukrajinských hranic. Uvedl, že pokud se to nestane, Kyjev bude muset zasáhnout.
Bělorusko se od začátku války na Ukrajině snaží udržovat neutrální status. Přesto země jasně dává najevo, že je na straně Ruska. Dokonce poskytla své území Putinovi k dispozici pro vybudování základen. Vojenská technika kolem ukrajinských hranic je podle Zelenského v přímém rozporu s neutralitou státu.
Bělorusko musí zakročit
19. června na konferenci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že Bělorusku dává sedm dní na to, aby odstranilo ruskou vojenskou techniku. Zařízení jsou umístěna podél hranic dvou ukrajinských regionů.
Podle ukrajinského prezidenta jde především o retranslační a komunikační zařízení umístěná na věžích. Tato technika slouží k přenosu signálu, navigaci a koordinaci ruských bezpilotních prostředků a dalších útočných systémů. Zelenskyj uvedl, že zařízení pomáhají ruským silám při navádění útoků na ukrajinské území a při určování cílů během útoků na civilní oblasti.
Pro Kyjev představují tato zařízení bezpečnostní hrozbu. Mohou prodlužovat dosah ruských dronů a zlepšovat jejich orientaci během útoků. Díky retranslačním stanicím mohou bezpilotní prostředky udržovat spojení na větší vzdálenosti a přesněji zasahovat cíle v ukrajinském vnitrozemí. Ukrajina zároveň upozorňuje, že přítomnost takové techniky na běloruském území zpochybňuje tvrzení Minsku o neutralitě.
„Myslím, že Lukašenkovi by měl stačit týden. Pokud to neudělá on, uděláme to my,“ varoval Zelenskyj běloruského prezidenta. Jeho slova znamenají výraznou eskalaci napětí na hranicích a dokazují, že Kyjev se nebojí bránit ani zásahem v dalších zemích.
Co když Lukašenko nevyhoví?
Pokud by Alexandr Lukašenko ukrajinské výzvě nevyhověl a Kyjev by se rozhodl zařízení na běloruském území zničit vlastními silami, znamenalo by to výraznou eskalaci konfliktu. Ukrajina sice v minulosti podnikala útoky na vojenské cíle v Rusku, ale přímé údery na území Běloruska by mohly Minsk přimět k aktivnější roli ve válce.
Řada bezpečnostních analytiků upozorňuje, že Kyjev by se pravděpodobně snažil zaměřit pouze na konkrétní vojenské nebo komunikační objekty a vyhnout se útokům na civilní infrastrukturu. Běloruské vedení by však takový krok pravděpodobně označilo za útok na svůj stát a mohlo by požádat Rusko o další vojenskou pomoc.
Vojenský analytik Pavlo Narožnyj uvedl, že rozsáhlá ofenziva z běloruského území je málo pravděpodobná, avšak nelze vyloučit sabotáže, dronové útoky nebo další formy podpory ruských operací. Někteří zahraniční odborníci zároveň varují, že případné ukrajinské údery na běloruské cíle by mohly změnit dosavadní postavení Minsku ve válce.
Analytici upozorňují na riziko takzvané horizontální eskalace, tedy rozšíření konfliktu mimo současné bojiště. Rusko se dlouhodobě snaží vtáhnout Bělorusko hlouběji do války a přímé útoky na jeho území by mohly Kremlu poskytnout argument pro další vojenskou integraci obou zemí.