Počet novorozenců v Česku klesá čtvrtým rokem v řadě a letos poprvé v historii prorazí hranici 75 tisíc dětí. Experti varují před kolapsem porodnic a navrhují okamžitá opatření – od valorizace daňových slev až po plnou náhradu mzdy na rodičovské.
Česká republika čelí bezprecedentnímu demografickému propadu. Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se letos narodí méně než 75 000 dětí – což představuje nové historické minimum. Dosavadní nejnižší počet porodů byl zaznamenán loni, kdy přišlo na svět 77 636 novorozenců.
Porodnost klesá velmi dramaticky. Počet živě narozených dětí v uplynulém roce přesáhl jenom mírně 77 000. Bohužel data za první polovinu roku 2026 ukazují na další pokles,
varoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na veřejném slyšení v Senátu. Od ledna do konce června se v zemi narodilo pouhých 36 000 dětí.
Propad z 120 tisíc na 70 tisíc porodů ročně
Dramatičnost situace dokládá srovnání s minulostí. Ještě před několika lety se v Česku rodilo 110 až 120 tisíc dětí ročně. Nyní hrozí, že do konce dekády klesne počet porodů až na 70 000.
Související článek
V dalších letech to může být ještě horší. Budeme rádi, když udržíme 70 000 porodů živě narozených dětí ročně a jdeme dolů ze 110 000 až 120 000,
upřesnil Dušek.
Meziroční pokles pokračuje čtvrtým rokem v řadě. Úhrnná plodnost klesla pod hranici 1,45 dítěte na ženu, přičemž pro zachování stabilního počtu obyvatelstva je zapotřebí hodnota 2,1. Průměrný věk prvorodiček se přiblížil k 30 letům, u všech rodiček přesáhl 31 let – od roku 2000 narostl o celých pět let. Téměř polovina dětí se nyní rodí nesezdaným párům.
Méně žen, dražší bydlení a kolaps porodnic
Hlavní příčinou propadu je podle expertů vstup slabších ročníků žen narozených v 90. letech do reprodukčního věku.
Znatelný pokles počtu žen ve fertilním věku vede logicky k poklesu porodnosti,
konstatoval Dušek. K odkládání rodičovství přispívají ekonomické podmínky, změny životního stylu a obtížná dostupnost bydlení.
Důsledkem demografického kolapsu bude nevyhnutelná restrukturalizace sítě porodnic. Z celkového počtu 84 porodnic v ČR jich pětina nesplňuje stanovený limit 600 porodů ročně. Podrobnosti plánované reorganizace při zachování dostupnosti a kvality péče budou představeny začátkem prosince. Stejný osud čeká i pracoviště pediatrické péče.
Severský model: plná mzda na rodičovské a volno pro rodiče
Profesor Tomáš Sobotka z Vídeňského institutu pro demografii představil 13 osvědčených opatření ze severských zemí a Německa. Mezi nejúčinnější patří zlepšení dostupnosti bydlení, možnost práce na částečný úvazek, dostupnost péče o děti do tří let věku, plná náhrada ušlé mzdy až po dobu dvou let během rodičovské dovolené nebo desetidenní dovolená pro rodiče dětí do osmi let.
Sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research upozornil na zaostávání českých daňových slev.
Slevy na druhé a třetí dítě po roce 2015 rostly, od roku 2021 se ale nezvyšují. Na druhé dítě je sleva relativně nižší než v letech 2012 až 2014,
uvedl. Stávající sleva na první dítě činí 15 204 Kč ročně a nebyla valorizována od roku 2017.
Prokop doporučil zvýšení slevy na první dítě na částku 22 320 korun, což odpovídá současné slevě na druhé dítě. Opatření by stálo státní rozpočet 4,5 miliardy korun ročně navíc.
Senát tlačí na vládu: problém přesahuje jedno volební období
Předseda senátního sociálního výboru Lumír Kantor (KDU-ČSL) zdůraznil, že závěry slyšení se musí přeměnit v konkrétní doporučení pro vládu a obě komory Parlamentu. Realizace protiopatření nesmí být podle něj záležitostí jen jednoho volebního období.
Senátor Martin Bednář (ANO) upozornil, že nízká porodnost nemá univerzální příčinu. Důležitost rodiny je podle něj třeba uplatnit ve výchově, v apelu na společnost a ve vytváření podmínek pro zvýšení porodnosti. Bez systémových změn hrozí Česku dlouhodobý demografický kolaps s dopady na důchodový systém, zdravotnictví i celou ekonomiku.