NATO spouští digitální tržiště protidronových systémů. Armády si mohou vybírat z 16 řešení.
Nákup obranných systémů proti dronům může kvůli smluvním formalitám trvat téměř rok. Takové tempo přitom neodpovídá rychlosti, s jakou se bezpilotní letouny vyvíjejí a mění situaci na současných bojištích. Atlantická aliance se proto rozhodla tento proces zjednodušit. Spustila digitální tržiště, na kterém si členské státy mohou prohlížet, porovnávat a nakupovat protidronové systémy, které NATO předem vyhodnotilo a schválilo.
Jak nové tržiště funguje
Agentura NATO pro komunikaci a informace (NCIA) tento týden představila platformu s názvem Counter-Unmanned Aircraft Systems Marketplace (C-UAS Marketplace). Její princip je poměrně jednoduchý. Místo toho, aby každá členská země při nákupu protidronových prostředků opakovala celé výběrové řízení, přebírá část tohoto procesu NATO. Organizuje soutěž mezi výrobci, hodnotí jejich nabídky a uzavírá rámcové dohody. Členské státy tak získají přístup ke katalogu prověřených řešení a mohou následně uskutečnit nákup, aniž by musely znovu absolvovat celý administrativně náročný proces.
Cristian Coman, hlavní vědecký pracovník NCIA, během informační schůzky v Bruselu upozornil, že standardní postup při zadávání veřejných zakázek může trvat devět až dvanáct měsíců, a to ještě před samotným podpisem smlouvy. Nový systém má celý proces výrazně urychlit. Po uzavření dohody by se totiž dodací lhůty měly pohybovat mezi 90 a 180 dny.
Pět společností nabízí 16 různých řešení
NATO obdrželo více než 80 návrhů a jejich vyhodnocením strávilo přibližně čtyři měsíce. Nakonec vybralo 16 systémů od pěti společností z různých zemí: francouzské Alta Ares, amerických Axon Enterprise a Northrop Grumman, britské OSL a německé Quantum Systems. Podle Aliance byla všechna vybraná zařízení již nasazena v některé z členských zemí nebo na Ukrajině, případně prokázala své schopnosti během vojenských cvičení a dalších operačních činností.
Katalog přitom nenabízí pouze jeden typ zbraně. Zahrnuje technologie pro detekci, identifikaci, sledování i zneškodňování bezpilotních letounů. K dispozici jsou stacionární systémy, přenosná zařízení i řešení instalovaná na vojenských vozidlech. Jejich výbava sahá od radarů a kamer přes elektromagnetické senzory zachycující signály vysílané drony až po systémy elektronického rušení, které dokážou narušit spojení mezi bezpilotním letounem a jeho operátorem. Součástí nabídky jsou také stíhací drony určené k likvidaci jiných bezpilotních prostředků nebo zařízení vybavená kulomety a malými raketami.
Výběr jednotlivých systémů vychází ze čtyř operačních scénářů. Důvodem je skutečnost, že žádné univerzální řešení nedokáže účinně reagovat na všechny typy hrozeb. První scénář se zaměřuje na ochranu konkrétních objektů, například vojenských zařízení, velitelských stanovišť nebo strategické infrastruktury.
Druhý počítá s obranou větších oblastí o průměru až tří kilometrů. Typickým příkladem jsou letecké základny nebo logistická centra. Třetí scénář se týká monitorování hraničních úseků o délce až 20 kilometrů. Poslední varianta je určena k ochraně pohybujících se vojenských konvojů. Systémy musí v tomto případě zabezpečit kolony dlouhé až 300 metrů, které se pohybují rychlostí až 50 kilometrů za hodinu.
Požadavky se přitom podle konkrétního nasazení výrazně liší. Ochrana letecké základny vyžaduje především detekci cílů na velkou vzdálenost a koordinaci několika senzorů. U vojenských konvojů je naopak důležité, aby se obranná zařízení dokázala pohybovat společně s jednotkami a reagovat i během jízdy. Jednotlivé státy si proto mohou sestavit kombinaci systémů podle charakteru hrozby a prostředí, které potřebují zabezpečit.
Pronájem i financování dalších testů
Nová platforma má spojencům nabídnout také větší finanční flexibilitu. Nemusí totiž automaticky investovat do nákupu všech vybraných zařízení. Vedle pořízení systémů mohou zvolit také jejich pronájem, díky němuž je budou využívat pouze po určitou dobu, aniž by je musely trvale zařadit do své výzbroje.
Ceny představené při slavnostním zahájení platformy se podle konkrétního řešení pohybují od 1,6 do 25 milionů eur za jednotku. NCIA navíc vyčlenila 3,1 milionu eur na financování dodatečných testů. Ty mohou požadovat jednotlivé členské státy nebo velitelé spojeneckých sil, kteří si chtějí ověřit vlastnosti vybraného vybavení v konkrétních podmínkách.
NATO počítá s investicemi přes 40 miliard dolarů
C-UAS Marketplace je součástí programu Drone Edge, který Aliance představila na summitu v Ankaře v červenci 2026. V jeho rámci se členské státy zavázaly investovat během následujících pěti let více než 40 miliard dolarů do prostředků určených k obraně proti dronům.
Cílem přitom není pouze nakoupit co největší množství nové techniky. NATO chce především rozšířit dostupnost již prověřených technologií a zajistit, aby jednotlivé systémy dokázaly spolupracovat napříč armádami členských států.
Žádná vláda zatím prostřednictvím nového mechanismu formálně neuzavřela nákupní smlouvu, několik zemí už ale o tuto možnost projevilo zájem. Ambicí NATO tak není jen rozšířit arzenál protidronových prostředků, ale především změnit způsob jejich pořizování. Aliance se snaží přizpůsobit nákupní proces realitě současného bojiště, kde se nové hrozby objevují mnohem rychleji, než na ně dokážou tradiční administrativní postupy reagovat.