Slovensko od středy 28. října znovu samostatně zajišťuje ochranu svého vzdušného prostoru. Vlastní stíhačky F-16 převzaly nepřetržitou pohotovost o dva měsíce dříve, než se původně očekávalo. Nahradily tak spojeneckou pomoc, na kterou Bratislava spoléhala od roku 2022. Do ochrany slovenského nebe se dosud zapojovaly také české, polské a maďarské letouny.
Slovensko začalo připravovat obnovení vlastní ochrany vzdušného prostoru poté, co v roce 2022 vyřadilo z provozu stíhačky MiG-29. Jejich úkol následně převzali spojenci ze sousedních zemí. Nyní Bratislava oznámila, že její letouny a pozemní jednotky protivzdušné obrany jsou připraveny zajišťovat nepřetržitou ochranu samostatně, přestože nadále zůstávají součástí integrovaného systému NATO.
Nasazeny byly dříve, než se očekávalo
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák oznámil, že převzetí ochrany vzdušného prostoru se uskutečnilo ve středu dopoledne kolem desáté hodiny. Slovenské F-16 se spolu s potřebnými radarovými a pozemními systémy zapojily do aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany. Podle ministra jde o splnění závazku vlády obnovit vlastní schopnost střežit slovenské nebe.
Prezident Peter Pellegrini označil tento krok za důležitý milník pro slovenskou bezpečnost. Zároveň poděkoval spojencům z NATO, kteří zemi v uplynulých letech pomáhali. Podle něj je obnovení vlastní ochrany výsledkem společného úsilí a investic do obrany.
Předčasné převzetí pohotovosti Bratislava prezentuje především jako posílení vlastní vojenské připravenosti, nikoli jako ukončení spolupráce se spojenci.
Slovensko si původně objednalo 14 amerických stíhaček F-16. Armáda už převzala všechny objednané stroje. Vláda navíc v září rozhodla o přípravě nákupu dalších čtyř letounů, které by podle Kaliňáka měly dorazit v letech 2030 až 2032. Ministr argumentuje tím, že větší flotila umožní zajistit nepřetržitou pohotovost, údržbu i výcvik pilotů.
Čeští piloti po letech předávají službu
Česká republika se do ochrany slovenského vzdušného prostoru zapojila společně s Polskem v září 2022, kdy Bratislava vyřadila své MiG-29. V červenci 2023 se přidalo také Maďarsko. Společná mise vycházela z dohody spojenců v rámci NATO a měla Slovensku pomoci překlenout období, kdy ještě nemělo dostatečně připravené vlastní letouny a posádky. Česká strana následně potvrdila pokračování své účasti i v roce 2025.
Předání ochrany slovenskému letectvu znamená změnu v praktickém rozdělení úkolů mezi spojenci, nikoli odchod Slovenska ze společného systému obrany NATO. Slovenské stíhačky budou nadále fungovat v rámci aliančního systému a v případě potřeby spolupracovat s dalšími členskými státy.
Slovenská obrana se zároveň opírá také o pozemní systémy. Kaliňák uvedl, že do konce roku má země získat další baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX a třetí baterie se očekává v následujícím roce. Bratislava tak vedle stíhaček rozšiřuje i schopnosti pozemní protivzdušné obrany.
Předčasné převzetí pohotovosti podle slovenské vlády ukazuje, že armáda už může zajistit nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru vlastními silami, aniž by tím zanikla její závislost na spolupráci v rámci NATO.