Z tribuny 81. zasedání Valného shromáždění OSN ruský ministr zahraničí v sobotu rozvinul rétorickou ofenzivu, která sahala od situace ve Venezuele a na Kubě až po konflikt v Gaze a válku na Ukrajině, přičemž dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu měnit své spojenectví ani strategické postoje.
Sergej Lavrov požadoval „okamžité propuštění“ sesazeného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky s tím, že zadržení a následné uvěznění prezidenta na začátku roku představovalo porušení mezinárodních norem. Ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní právo zaručuje imunitu nejvyšších představitelů států, a označil za nepřijatelné, že Maduro zůstává ve vězení, aniž by dosud proběhl soudní proces.
Kuba: humanitární krize a tlak ze strany Washingtonu
Rusko, které po desetiletí rozvíjí politické, hospodářské a vojenské vztahy s Havanou, věnovalo značnou část svého vystoupení kritice situace na ostrově.
Lavrov ujistil, že Kuba prochází „zoufalou humanitární situací“.
Ministr přisoudil kubánskou krizi tlaku ze strany USA, který označil za „bezprecedentní“, a požadoval tři konkrétní opatření: zrušení obchodních omezení vůči Havaně, vyřazení této karibské země ze seznamu států podporujících terorismus a ukončení toho, co popsal jako „námořní blokádu“. Je třeba připomenout, že administrativa Donalda Trumpa během svého druhého funkčního období zintenzivnila nátlaková opatření vůči kubánské vládě.
Palestina: stále obtížnější budování státu
V souvislosti s konfliktem v Gaze Lavrov prosazoval vytvoření palestinského státu na základě rezolucí přijatých Organizací spojených národů a poukázal na to, že nastal čas vyřešit to, co Moskva považuje za hlavní nevyřešený problém na Blízkém východě. Ministr zahraničí však sám uznal obrovské obtíže při dosahování jednoty mezi různými palestinskými frakcemi a vyzval tyto skupiny, aby soustředily své úsilí výhradně na politické cíle.
Ministr připomněl, že před téměř rokem Rada bezpečnosti na iniciativu Washingtonu schválila plán na ukončení nepřátelských akcí v pásmu Gazy, vyjádřil však lítost nad tím, že počet civilních obětí stále roste. Kromě toho odsoudil rozšiřování izraelských osad na Západním břehu a varoval, že postupná okupace území určených pro budoucí palestinský stát může jeho vznik prakticky znemožnit, což by podle ministra rovněž nezaručilo dlouhodobou bezpečnost Izraele.
Ukrajina: Evropa označena za překážku míru
Lavrov ujistil, že Moskva dosáhne cílů, které si v rámci invaze stanovila, přičemž ruské úřady tuto invazi nadále označují za „zvláštní vojenskou operaci“.
Velká část projevu byla věnována ukrajinskému konfliktu. Lavrov zopakoval argument Kremlu, že Rusko bojuje „za pravdu a spravedlnost“, a ujistil, že cíle, které si Moskva v rámci invaze stanovila, budou dosaženy, přičemž použil oficiální ruskou terminologii, která tuto akci i nadále označuje jako „speciální vojenskou operaci“. Slíbil také, že budou neutralizovány hrozby, které podle Kremlu ohrožují ruskou bezpečnost, načež by se v postižených oblastech obnovil civilní život.
Ministr zahraničí byl obzvláště tvrdý vůči evropským vládám, které obvinil z toho, že dělají vše pro to, aby zmařily vyjednanou dohodu a zablokovaly rozhovory, jichž se podle jeho slov účastní několik zainteresovaných stran, včetně Trumpovy administrativy. Den před Lavrovovým vystoupením již prezident Vladimir Putin prohlásil, že ukrajinské útoky během nedávných parlamentních voleb komplikují případné obnovení trojstranných jednání, která jsou přerušena od února.
Jednotné poselství
Lavrovova slova před OSN potvrzují, že Moskva beze změny udržuje své hlavní spojenectví a mezinárodní postoje.
Celkově vystoupení ruského ministra zahraničí v New Yorku ukázalo, že zahraniční politika Kremlu zůstává zakotvena ve stejných souřadnicích: bezpodmínečná podpora Madura, solidarita s kubánskou vládou, obhajoba palestinského státu a kategorické odmítnutí revidovat své vojenské cíle na ukrajinském území.