Od ledna 2028 má Finanční správa převzít vymáhání nedoplatků na pojistném namísto exekutorů. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ale varuje před propadem výběru až o devět miliard korun za čtyři roky.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) odmítá plánovanou změnu ve vymáhání dluhů, která má od ledna 2028 přesunout pravomoc od soudních exekutorů k Finanční správě ČR. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi se obává, že reforma povede k výraznému poklesu vymožených peněz a nakonec dopadne na všechny pojištěnce v podobě horší dostupnosti zdravotní péče.
Zapojení zdravotních pojišťoven bude v první fázi dobrovolné, zatímco pro Českou správu sociálního zabezpečení bude předání vymáhání povinné. Opatření je součástí legislativních změn připravovaných v rámci zákona o platformové práci a představuje další krok v dlouhodobě připravovaném projektu Jednotného inkasního místa.
Ministryně slibuje úspory, pojišťovna nesouhlasí
Ministryně financí Alena Schillerová v tiskové zprávě argumentuje zjednodušením postupů.
Chceme zjednodušit postupy, využít zkušenosti a zázemí finanční správy a snížit náklady spojené s vymáháním. Výsledkem bude efektivnější systém, který bude lépe fungovat pro občany i pro stát,
říká Schillerová.
ČPZP však vidí situaci diametrálně odlišně. Mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová zdůrazňuje, že současný systém funguje spolehlivě a byl postupně optimalizován.
Systém byl v ČPZP v průběhu let postupně optimalizován, a to jak z hlediska jeho efektivity, tak s ohledem na přiměřený a klientsky vstřícný přístup k plátcům pojistného. ČPZP dnes při vymáhání využívá kombinaci vlastních nástrojů daňové exekuce a soudních exekutorů. Současné nastavení považujeme za funkční a efektivní,
vysvětluje Mazurová.
Pojišťovna proto nepočítá s tím, že by od ledna 2028 ve větší míře využívala dobrovolnou možnost převést vymáhání na Finanční správu. Pokud by se model v budoucnu rozšiřoval, bylo by podle mluvčí nutné zohlednit dosavadní investice zdravotních pojišťoven do vlastních informačních systémů, procesů a odborného zázemí.
Hrozí ztráta devíti miliard za čtyři roky
Nejzávažnější výhradu má pojišťovna k možným finančním dopadům reformy.
Analýza dat ČPZP naznačuje, že změna způsobu vymáhání může mít v některých případech dopad na objem vymožených prostředků, a tím i na příjmy systému veřejného zdravotního pojištění,
upozorňuje Mazurová.
Exekutor Lukáš Jícha přichází s konkrétními čísly, která naznačují alarmující scénář. Zdravotní pojišťovny ročně generují nezaplacené pohledávky v objemu 9,9 miliard korun.
Z toho v prvním roce samy vymůžou asi 2,3 miliardy korun, následně jim soudní exekutoři ročně vymůžou dalších 1,8 miliardy. Za čtyři roky bude po zohlednění toho, co vymůže finanční správa, činit kumulovaná ztráta devět miliard. Menší výběr pojistného znamená zhoršení dostupnosti zdravotní péče,
varuje Jícha.
Pro dlužníky by naopak změna mohla znamenat výraznou úlevu. Zatímco u soudního exekutora se náklady na vymáhání modelového dluhu ve výši 47 000 korun mohou vyšplhat na zhruba 12 800 korun, u daňové exekuce prováděné Finanční správou by činily pouze kolem 1 500 korun.
Pojišťovna požaduje důkladné vyhodnocení dat
ČPZP trvá na tom, aby případné systémové změny vycházely z konkrétních dat a důkladné analýzy.
Deklarovanou úsporu nákladů a zvýšení efektivity vymáhání bude podle našeho názoru vhodné důkladně vyhodnotit a porovnat se současnými výsledky jednotlivých zdravotních pojišťoven. ČPZP vnímá navrhované změny jako oblast, u níž je namístě další odborná diskuze a důkladné posouzení jejich praktických a ekonomických dopadů před případným širším zavedením,
uzavírá mluvčí pojišťovny Mazurová.
Reforma má vstoupit v platnost od ledna 2028 a bude se týkat nedoplatků jak na zdravotním, tak na sociálním pojištění. Zatímco pro zdravotní pojišťovny zůstane v první fázi dobrovolná, pro Českou správu sociálního zabezpečení bude povinné.