Ani slovo před kamerami. Po setkání za zavřenými dveřmi v Bílém domě mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem se oba státníci vyhnuli otázkám novinářů, zda byl Tchaj-wan součástí rozhovoru.
Oficiální prohlášení vydané čínským ministerstvem zahraničních věcí však nenechalo nikoho na pochybách: Si vyzval Trumpa, aby Spojené státy zaujaly „správný postoj“ proti „nezávislosti Tchaj-wanu“ a tuto záležitost řešily s rozvahou.
Tuto informaci zaznamenala tchajwanská zpravodajská agentura CNA, což vyvolalo znepokojení mezi analytiky na ostrově. Odborníci se shodují: Tchaj-wan se stal jedním z nejcitlivějších bodů, které bude třeba sledovat v rámci vývoje čínsko-amerických vztahů, a to navzdory nejasnostem, s nimiž obě strany tuto otázku na veřejnosti řešily.
Tchajwanská agentura CNA uvedla, že Trump a Si neodpověděli na otázky novinářů, zda se zabývali otázkou Tchaj-wanu.
Je třeba zdůraznit diplomatickou nuanci, kterou tchajwanská média nepřehlédla. Historicky Washington zastává postoj, že nezávislost Tchaj-wanu nepodporuje. Peking naopak požaduje něco více: aby se Spojené státy proti ní aktivně stavěly. Tento rozdíl mezi „nepodporovat“ a „vystupovat proti“ se může jevit jako nepatrný, avšak v geopolitické rovině je rozhodující.
Akademik Weng Lü-chung v prohlášeních, která zaznamenala tchajwanská televizní stanice TVBS, varoval, že pozornost by se neměla soustředit tolik na slova pronesená po summitu, jako spíše na praktické důsledky, které z něj mohou vyplynout. Podle Wenga bude skutečně důležité ověřit, zda se setkání promítne do konkrétních kroků americké politiky vůči ostrovu: možných zpoždění při prodeji zbraní, úprav v programech vojenské spolupráce nebo změny v diplomatickém postoji Washingtonu.
Weng šel ještě dál a poukázal na to, že pokud by Trump veřejně vyjádřil postoj odlišný od toho, který dosud zastával, měl by Tchaj-wan „zůstat v pohotovosti“. Podle jeho názoru by taková změna mohla naznačovat, že ostrov je využíván jako vyjednávací trumf v jednáních mezi těmito dvěma velmocemi. Expert rovněž zdůraznil, že rozhodující není to, co se říká před mikrofony, ale to, co si oba lídři mohli sdělit v soukromí. Pokud by americká politika zaznamenala obrat, varoval, mohlo by to mezi taiwanskou společností vyvolat „vážnou krizi“ důvěry ve Washington.
Odlišný pohled nabídla komentátorka Wu Ching-yi na stránkách tchajwanského deníku Liberty Times. Podle Wu Peking ve svém prohlášení záměrně zveličil tchajwanskou otázku, ačkoli Trump veřejně nepotvrdil žádný závazek v této věci. „Si využil otázku Tchaj-wanu jako politickou kouřovou clonu k zakrytí neuspokojivých ekonomických a obchodních výsledků summitu,“ uvedla analytička.
Pozadí těchto napětí je dobře známé. Čínské úřady považují Tchaj-wan za „neodmyslitelnou součást“ svého území a nevzdaly se možnosti použití síly k převzetí kontroly nad ostrovem. Vzhledem k tomuto postoji taiwanská vláda hájí názor, že pouze 23 milionů občanů obývajících ostrov má legitimitu rozhodovat o své vlastní politické budoucnosti, což je princip, který zůstává ústředním bodem jejího postoje vůči Pekingu.