Od ledna 2027 dostanou senioři k důchodu jen o 270 korun měsíčně více. Zároveň ale čelí zdražení chleba, těstovin, zeleniny i plynu. Vláda musí do konce září rozhodnout, zda nízkou valorizaci kompenzuje jednorázovým příspěvkem.
Zatímco ministerstvo práce původně odhadovalo zvýšení základní výměry důchodu na 300 korun měsíčně, po zpřesnění mzdových dat Českým statistickým úřadem v polovině září klesla zákonná valorizace pouze na 270 korun. Definitivní podobu schválí vláda nejpozději do 30. září 2026.
Pro většinu seniorů to znamená navýšení o pouhé 1 až 1,5 procenta celkového důchodu. U penze 20 tisíc korun představuje 270 korun zvýšení o 1,35 procenta, u třicetitisícového důchodu dokonce jen 0,9 procenta.
Chléb, těstoviny a mouka zdraží už na podzim
Potravinářská pšenice od června zdražila podle Svazu průmyslových mlýnů o 17 až 20 procent – z průměrných 4 359 korun na 5 340 korun za tunu. Mlýny, pekárny i výrobci těstovin upozorňují, že růst cen pokračuje a že část zvýšených nákladů budou muset promítnout do koncových cen.
Zdražení se přitom netýká jen mouky. Podniky platí více za energie, mzdy, dopravu i obaly. Zástupci odvětví očekávají, že první vlna zdražování pečiva a těstovin dorazí už na podzim 2026, nejpozději na přelomu roku.
Letošní sklizeň základních obilovin navíc meziročně klesla o 17,5 procenta na 6,3 milionu tun. Nižší domácí úroda i horší kvalita sklizené pšenice dále tlačí ceny nahoru.
Zelenina může zdražit až o pětinu, rovněž mléko a maso
Dopady letošního sucha se podle ekonomů projeví nejen u obilovin.
V dalším roce můžeme čekat třeba tlak na růst cen brambor, pekárenských výrobků, ale také mlékárenských výrobků,
říká ekonom Lukáš Kovanda.
U zeleniny odborníci odhadují možné zdražení až o pětinu oproti scénáři bez dopadu sucha. Cenové tlaky se očekávají také u masa a mléčných výrobků.
Konečná cena konkrétní potraviny ale závisí na mnoha faktorech – úrodě, dovozu, cenách energií, nákladech výrobců i situaci na evropském trhu. Jisté je, že důvody ke zdražení existují a odborníci ho očekávají.
Plyn zdražil dvojnásobně, domácnosti čeká další vlna
Velkoobchodní cena plynu na evropském trhu v polovině září překročila 80 eur za MWh a od začátku roku se více než zdvojnásobila.
Hlavními důvody jsou nejistota kolem dodávek z Blízkého východu a nízký stav evropských zásobníků. Evropa tak bude pravděpodobně vstupovat do topné sezony s nejnižšími zásobami za pár desítek let,
vysvětluje analytik XTB Jiří Tyleček.
Vyšší ceny se zatím nemají promítnout plošně do všech domácností. Nejdříve je pocítí lidé, kteří budou na podzim uzavírat nové smlouvy nebo prodlužovat fixace. Pokud se ceny plynu udrží vysoko, analytici očekávají postupné zdražování nových nabídek dodavatelů.
Pro domácnost s napnutým rozpočtem, kde většinu příjmu pohltí bydlení a jídlo, může být taková změna mnohem důležitější než průměrné číslo inflace.
Ministerstvo financí ve své nejnovější predikci očekává, že v roce 2027 budou na inflaci působit především vyšší ceny elektřiny a plynu, pokračující růst mezd a nákladů spojených s bydlením. Průměrnou inflaci odhaduje na 2,7 procenta, zatímco Česká národní banka ji odhaduje na 2,5 procenta.
Osobní zkušenost s cenami ale může být výrazně odlišná od celkové inflace. Důvod je jednoduchý – každý člověk utrácí jinak. Pro někoho představují největší položku potraviny, pro jiného nájem a energie.
U člověka, který hospodaří s několika tisíci korun po zaplacení bydlení a dalších pevných výdajů, může mít i zdražení o desítky korun měsíčně svůj význam. Naopak senior s větší finanční rezervou nemusí stejnou změnu pocítit téměř vůbec.
Vláda nyní diskutuje o možnosti kompenzovat seniorům nízké navýšení formou jednorázového finančního příspěvku. O tom, zda bude rok 2027 pro důchodce finančně příznivější, tak nakonec nerozhodne samotná částka na výplatní pásce, ale především její skutečná kupní síla.