Téměř devět měsíců po zatčení Nicoláse Madura vystoupila venezuelská úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová na pódiu 81.Valného shromáždění OSN, aby se zavázala k uspořádání voleb v této karibské zemi, byť bez stanovení konkrétního data, a aby zdůraznila novou kapitolu spolupráce s administrativou Donalda Trumpa.
Rodríguezová přicestovala do New Yorku v pondělí brzy ráno a předtím, než ve středu pronesla svůj asi 18minutový projev, absolvovala bilaterální schůzky s premiérkou Trinidadu a Tobaga Kamlou Persad-Bissessarovou a s nizozemským předsedou vlády Robem Jettenem. V Caracasu uspořádalo chavistické hnutí pochod na podporu, doplněný shromážděními na různých místech venezuelského území.
Volby se zárukami, ale bez harmonogramu
Prezidentka uvedla, že volby se budou konat „za rovných podmínek pro všechny“ a se zárukami určenými „všem politickým silám“. Různé skupiny ve Venezuele požadují vypsání prezidentských voleb již od Madurova zadržení v lednu a část opozice i chavismu vede politický dialog, částečně podporovaný Washingtonem, zaměřený na dosažení tohoto cíle.
Demokracie se neměří existencí voleb. Demokracie se měří kvalitou soutěže, která těmto volbám předchází. Volby by měly být řešením, nikoli zdrojem nesmiřitelných konfliktů.
Těmito slovy Rodríguezová spojila demokratickou legitimitu nikoli se samotným aktem hlasování, ale s podmínkami, které hlasování předcházejí. Dále zdůraznila, že od ledna její vláda zahájila to, co označila za „proces institucionální demokratické transformace“, jehož cílem je „vybudovat svobodnější zemi pro všechny a zemi, která je více smířena sama se sebou“.
„Historie nás naučila, že některé z nejpevnějších demokratických transformací současného světa nevznikly na základě zlomu, ale díky transformaci pevně vedené samotnými institucemi,“ uvedla politička, která uznala, že na sebe bere historickou odpovědnost: vést Venezuelu „z období nejistoty a konfliktů k období plné demokracie uznávané vlastním lidem i celým světem“.
Prezidentka rovněž neskrývala rozsah této výzvy. „Nastal čas vybudovat zemi, do které se mnozí budou chtít vrátit, a ne jen tu, ze které mnozí chtěli uprchnout. Neslibuji snadnou cestu. Obnova země bude nějakou dobu trvat,“ varovala.
Rok poznamenaný dvěma tragédiemi
Aniž by přímo zmínila americkou vojenskou operaci z 3. ledna, Rodríguezová připomněla, že Venezuela v roce 2025 čelila „dvěma velkým a bolestivým zkouškám“: na jedné straně tomu, co popsala jako udušení vnitřního politického života a vyhrocenou konfrontaci se Spojenými státy; na druhé straně ničivé dvojité zemětřesení, které si dosud vyžádalo více než 6 500 obětí.
Nová osa s Washingtonem a historická dohoda o ropě
V pozoruhodném obratu chavistická vůdkyně, která ještě loni ostře kritizovala politiku Washingtonu, vyjádřila Trumpovi vděčnost za obnovení diplomatických vztahů přerušených v roce 2019 a za spolupráci poskytnutou Caracasu. Den po osobním setkání s americkým prezidentem Rodríguezová ujistila, že obě země „vážně pracují na tom, aby prostřednictvím dialogu vyřešily stávající rozpory“.
Bilaterální agenda se podle jejích slov točí kolem čtyř hlavních témat: spolupráce v energetice, posilování bezpečnosti, společný boj proti mezinárodnímu zločinu a posilování ekonomických vazeb. Do tohoto rámce spadá i dohoda o ropě oznámená 28. srpna, která Spojeným státům zajišťuje více než 20 % venezuelských zásob ropy. Rodríguezová ji označila za „největší, jaká kdy byla podepsána“, a vyjádřil přesvědčení, že „přispěje k energetické rovnováze na západní polokouli i v mezinárodní ekonomice“.
„Venezuela usiluje o to, aby společně se Spojenými státy, se svými sousedy, se všemi zeměmi našeho kontinentu a s mezinárodním společenstvím obnovila a udržovala vztahy založené na spolupráci, respektu a rovnosti,“ uvedla a zároveň požádala o mezinárodní podporu, „aby z dobré vůle podpořili změny, které Venezuela potřebuje“.
Nároky na Esequibo
Rodríguezová rovněž využila této příležitosti k zopakování venezuelských územních nároků na Guayana Esequiba, rozsáhlý pás území, o který se vede spor se sousední Guyanou. Prezidentka vyzvala vládu v Georgetownu, aby obnovila přímá jednání v souladu s Ženevskou dohodou.
Prezidentka zdůraznila, že nejtrvalejší dohody „jsou ty, které vzešly z bilaterálních jednání, nikoli z vnějších organizací“.
„V tomto prostoru, který je sídlem mezinárodního práva, nemohu opomenout zmínit naše znovupotvrzení historických práv Venezuely na Guyanu Esequibo a výzvu Kooperativní republice Guyana, aby spor vyřešila a vrátila se k jednáním, jak to nařizuje Ženevská dohoda,“ prohlásila. Tento postoj není nový: již loni v květnu Caracas trval na tom, že spor bude vyřešen přímým jednáním mezi stranami bez zásahu třetích stran, a to právě v době, kdy probíhaly slyšení před Mezinárodním soudním dvorem, nejvyšším soudem Organizace spojených národů.
Podpora ze strany chavistů a odmítnutí opozicí
Bratr úřadující prezidentky Jorge Rodríguez, který předsedá venezuelskému parlamentu, ji během zasedání zákonodárného sboru v Caracasu podpořil a označil ji za „skutečnou protagonistku“ dne v OSN. Účast Rodríguezové na Valném shromáždění však nebyla přijata všemi: v úterý se desítky opozičních aktivistů shromáždily před sídlem OSN v Caracasu, aby vyjádřily nesouhlas s jejím projevem.