Česká republika chce po Rusku zhruba 135 milionů korun za užívání státních pozemků, na nichž stojí některé budovy ruské diplomatické mise. Spor trvá už několik let a nyní ho řeší Městský soud v Praze. Moskva odmítá, že by měla českému státu platit, a argumentuje mimo jiné tím, že jde o spor mezi dvěma státy, který by měl být řešen diplomatickou cestou.
Případ má kořeny ještě v době Sovětského svazu. Komunistické československé vlády v 70. a 80. letech přijaly devět usnesení, kterými tehdejšímu Sovětskému svazu umožnily některé státní pozemky bezplatně využívat pro diplomatické účely.
Po rozpadu SSSR toto užívání přešlo na Ruskou federaci. V květnu 2023 však česká vláda tato usnesení zrušila. Důvodem bylo mimo jiné zjištění, že část nemovitostí podle české strany neslouží skutečným diplomatickým účelům a některé mohou být využívány i komerčně.
Válka na Ukrajině změnila vztahy
Postup Prahy vůči ruskému majetku lze samozřejmě spojit s výrazným zhoršením česko-ruských vztahů po ruské invazi na Ukrajinu. Česká republika patří mezi státy, které dlouhodobě podporují Ukrajinu a ruskou agresi označují za hlavní bezpečnostní problém pro Evropu.
Současná vláda přitom připouští, že chce hledat diplomatické řešení války. Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu uvedl, že návrat k normálním vztahům s Ruskem bude velmi komplikovaný, dokud Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině. Česká diplomacie v roce 2026 opakovaně vystupovala proti ruským krokům, které považuje za bezpečnostní hrozbu.
Nejde však o to, že by Česká republika nyní prostřednictvím soudního sporu trestala Rusko za válku. Jádrem případu je majetkový vztah mezi českým státem a Ruskou federací. Česko tvrdí, že Moskva po zrušení původního bezplatného režimu nadále využívala české pozemky bez právního titulu, a požaduje proto náhradu odpovídající nájemnému.
Původní požadovaná částka byla výrazně nižší (necelých 60 milionů korun), postupně však rostla kvůli dalším nemovitostem a pokračujícímu užívání. Podle údajů MZV činila k 31. prosinci 2025 přibližně 135 milionů korun a dále narůstá asi o 2,6 milionu korun měsíčně.
Rusko se brání
Na pozemcích, za jejichž užívání Česko peníze požaduje, stojí například bytové domy ve Schwaigerově ulici v Praze nebo objekty bývalých ruských generálních konzulátů v Brně a Karlových Varech. Do sporu spadá také rekreační areál ve Středočeském kraji. Česká strana nepožaduje nájemné za nemovitosti, které podle jejího posouzení nadále slouží legitimním diplomatickým účelům, například samotný areál ambasády a rezidenci velvyslance.
Moskva však český nárok odmítá. Právní zástupce ruského velvyslanectví Michal Pacovský před soudem argumentoval tím, že nejde o běžný soukromoprávní spor, ale o záležitost mezi dvěma státy, která by měla být řešena vzájemným jednáním. Rusko rovněž tvrdí, že pozemky využívá na základě dřívějších mezivládních ujednání.
Česká strana naopak tvrdí, že jde o spor dvou právnických osob a že Rusko užívá český majetek bez odpovídajícího právního titulu. Klíčové přitom je, že ruská námitka státní imunity už u českých soudů neuspěla. Městský i Vrchní soud v Praze ji odmítly a Nejvyšší soud v březnu 2026 odmítl dovolání Ruska. Soudy vycházely z toho, že pokud cizí stát vystupuje nikoli jako vykonavatel veřejné moci, ale jako účastník soukromoprávního majetkového vztahu, nemusí požívat imunity před českými soudy.
Městský soud v Praze začal případ projednávat 13. srpna 2026 čtením listinných důkazů. Jednání má pokračovat v říjnu. Pokud soud dá za pravdu české straně, může Rusku vzniknout povinnost uhradit nejen dosavadní nárok, ale v závislosti na výsledku řízení i další částky související s délkou neoprávněného užívání.
Důsledky ale nemusí být pouze finanční. Spor může dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Prahou a Moskvou. Právě možnost ruské odvety je jedním z argumentů, které v minulosti zaznívaly v souvislosti s nakládáním s ruským majetkem v Česku. Ministerstvo zahraničí už dříve upozorňovalo, že aktivní kroky vůči ruským nemovitostem mohou vést k opatřením proti českému majetku v Rusku.