Za obrazovkou telefonu se skrývá moderní otroctví. Na první pohled působí jako běžní investiční poradci nebo sympatické ženy hledající přátelství na sociálních sítích. Ve skutečnosti však za mnoha podobnými profily stojí lidé, kteří sami pracují pod nátlakem.
Tisíce osob jsou podle mezinárodních organizací a vyšetřovatelů drženy v uzavřených areálech v Kambodži a Myanmaru, kde jsou pod hrozbou fyzického násilí, mučení nebo jiných forem nátlaku nuceny okrádat lidi po celém světě.
Evropská unie proto 30. července 2026, symbolicky na Světový den proti obchodování s lidmi, uvalila sankce na osoby a společnosti, které podle ní nesou odpovědnost za závažné porušování lidských práv spojené s provozem těchto podvodných center.
Evropská unie zasáhla proti organizátorům
Prováděcí nařízení Rady (EU) 2026/1895 zařadilo na sankční seznam sedm fyzických osob a tři právnické subjekty.
Mezi nimi je také kambodžský konglomerát Prince Holding Group a společnost Jin Bei Group, které jsou podle Evropské unie spojovány s budováním a provozem rozsáhlých areálů využívaných pro internetové podvody.
Na seznam se dostala rovněž Demokratická karenská dobročinná armáda (DKBA), ozbrojená skupina působící v Myanmaru. Podle Evropské unie poskytuje ochranu některým podvodným centrům a podílí se na systému nucené práce a obchodování s lidmi.
Mezi sankcionovanými osobami figurují také představitelé těchto struktur, včetně plukovníka Saw Eh Le Htoo, který je podle rozhodnutí EU spojován se správou areálu Deeko Park, kde podle dostupných informací docházelo k nucené práci, násilí a dalším závažným porušením lidských práv.
Jak funguje metoda „Pig Butchering“
Celý systém stojí na dvojím podvodu.
Nejprve jsou lidé z různých zemí nalákáni na údajně výborně placenou práci v oblasti informačních technologií, zákaznické podpory nebo marketingu. Po příjezdu jim bývají odebrány cestovní doklady a jsou nuceni pracovat v přísně střežených areálech.
Jejich úkolem je vyhledávat nové oběti prostřednictvím sociálních sítí, seznamovacích aplikací nebo komunikačních platforem.
Nejčastější metodou je takzvaný „Pig Butchering“, tedy dlouhodobé budování důvěry. Pachatelé si s obětí týdny nebo měsíce píší, navazují osobní vztah a postupně ji přesvědčí k investování do zdánlivě výnosných projektů. Jakmile oběť vloží většinu svých úspor, podvodníci přeruší komunikaci a peníze zmizí.
Modelový příklad paní Jany
Představme si modelový příklad.
Dvaapadesátiletá administrativní pracovnice Jana z menšího českého města má na spořicím účtu úspory ve výši 600 000 korun. Na Facebooku narazí na reklamu připomínající článek známého zpravodajského serveru, která slibuje mimořádné výnosy z investic do kryptoměn.
Po vyplnění kontaktního formuláře jí zavolá profesionálně vystupující poradce. Přesvědčí ji k prvnímu vkladu a na obrazovce se brzy objeví vysoké zisky. Jana získá pocit, že investice skutečně funguje, a postupně odešle většinu svých úspor.
Když se později pokusí peníze vybrat, dozví se, že musí nejprve zaplatit údajnou daň nebo správní poplatek. Aby o své dosavadní investice nepřišla, vezme si ještě úvěr. Ani poté však žádné peníze nedostane a komunikace náhle skončí.
Takový scénář bohužel odpovídá způsobu, jakým funguje řada investičních podvodů zaznamenaných i v České republice.
Česká stopa
Internetové podvody způsobují v České republice škody v řádu miliard korun ročně.
Podvodníci dnes využívají nejen falešné investiční platformy, ale také umělou inteligenci, překladové technologie, automatizované překladače nebo operátory hovořící několika jazyky. Díky tomu dokážou mnohem přesvědčivěji komunikovat i s oběťmi z menších evropských států.
Přestože se české policii daří některé případy objasnit, dopadení hlavních organizátorů bývá mimořádně obtížné. Většina z nich totiž působí v oblastech s omezenou kontrolou státních orgánů nebo v regionech ovládaných ozbrojenými skupinami.
Evropské sankce proto představují především snahu o omezení jejich finančních toků, o zmrazení majetku v Evropě a o ztížení legalizace výnosů z trestné činnosti. Samotný provoz podvodných center však pravděpodobně neukončí.
Mýty a realita
Veřejnost si často představuje, že každý podvodný telefonát nebo zpráva přichází přímo z Asie.
Ve skutečnosti je situace složitější. Organizované skupiny využívají pracovníky z různých zemí, překladové technologie i umělou inteligenci. Komunikace probíhá prostřednictvím telefonních hovorů, textových zpráv, videohovorů i sociálních sítí. Mnozí operátoři přitom sami pracují pod nátlakem a jsou oběťmi obchodování s lidmi.
To však nijak nesnižuje nebezpečnost těchto podvodů. Naopak. Díky moderním technologiím působí pachatelé stále důvěryhodněji a jejich metody jsou stále sofistikovanější.
Varování odborníků
Bezpečnostní experti i policie dlouhodobě upozorňují, že nejúčinnější obranou zůstává obezřetnost. Pokud někdo na sociálních sítích nebo prostřednictvím komunikační aplikace nabízí mimořádně výhodnou investici, garantovaný výnos nebo naléhá na rychlé odeslání peněz, jde téměř vždy o varovný signál.
Stejně obezřetní by měli být lidé i při hledání práce v zahraničí. Nabídky slibující vysoké výdělky bez odpovídající kvalifikace mohou být ve skutečnosti vstupní branou do světa moderního otroctví, kde se z obětí během několika hodin stávají nástroje mezinárodního organizovaného zločinu.