Mezi řidiči koluje přesvědčení, že na místě vyhrazeném pro invalidy lze bez postihu zaparkovat na tři minuty. Tato domněnka nemá v zákoně žádnou oporu. Zákon o provozu na pozemních komunikacích ani prováděcí vyhlášky žádnou takovou výjimku neobsahují.
Kontrolní orgán může udělit sankci okamžitě, jakmile zjistí, že vozidlo bez příslušného průkazu stojí na vyhrazeném místě. Není povinen vyčkávat ani minutu. Představa o toleranci několika minut je tedy pouhou pověrou, která může řidiče přijít draho.
Realita vypadá tak, že strážník nebo policista má právo zakročit ihned po zjištění přestupku. Pokud řidič dorazí zpět k autu během několika sekund, může mít štěstí a dostat pouze napomenutí. To však závisí výhradně na rozhodnutí kontrolního pracovníka, nikoliv na nějakém zákonném právu.
Dvojí pokuta za stejný přestupek
Právní úprava parkování na invalidních místech je poměrně složitá a mnozí řidiči netuší, že za tentýž přestupek mohou dostat dvě různé pokuty od dvou různých orgánů. První sankci uděluje městská policie nebo Policie ČR přímo na místě podle zákona o silničním provozu. Druhá pokuta přichází od úřadu, který spravuje danou komunikaci.
Podle zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích se jedná o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu. Za tento přestupek hrozí pokuta až 10 000 korun a dva body v registru řidičů. Konkrétní výše sankce závisí na posouzení závažnosti případu kontrolujícím orgánem.
Druhou pokutu může udělit správce komunikace, typicky městský úřad nebo magistrát. Ta se pohybuje v rozmezí 1 500 až 5 000 korun a vychází ze zákona o pozemních komunikacích. Obě sankce jsou zcela legální a řidič nemá nárok na jejich zrušení s odvoláním na dvojí postih za tentýž čin.
Loni v létě jsem zaparkoval na invalidním místě jen na chvilku, protože jsem potřeboval vyzvednout dceru z kroužku. Než jsem se vrátil, měl jsem za stěračem pokutu 7 000 korun a ještě mi přišla druhá od magistrátu. Celkem mě to stálo přes 10 000 a dva body navíc.
Kdo smí parkovat na vyhrazených místech
Oprávnění k parkování na místech označených příslušnou dopravní značkou mají pouze osoby, které disponují průkazem osoby se zdravotním postižením (dříve známý jako průkaz ZTP nebo ZTP/P). Tento průkaz musí být v autě viditelně umístěn, nejlépe za předním sklem.
Průkaz opravňuje k parkování nejen na veřejných vyhrazených místech, ale také v mnoha zónách placeného stání zdarma nebo se slevou. Podmínkou je, že v autě skutečně cestuje osoba, jíž průkaz patří. Pouhá přítomnost průkazu v autě bez držitele není dostatečná.
Pokud někdo zneužije průkaz příbuzného nebo známého a parkuje s ním, aniž by dotyčná osoba byla přítomna, dopouští se přestupku. Kontrolující orgány mohou požadovat prokázání totožnosti osoby, které průkaz patří, a v případě nesrovnalostí udělit pokutu.
Sankce v praxi: tabulka možných postihů
Přehled sankcí za neoprávněné parkování na místech pro invalidy ukazuje následující tabulka:
Typ sankce | Výše pokuty | Instituce | Právní základ
- Pokuta na místě | 2 500 – 10 000 Kč | Policie ČR / Městská policie | Zákon č. 361/2000 Sb.
- Trestné body | 2 body | Policie ČR / Městská policie | Zákon č. 361/2000 Sb.
- Správní pokuta | 1 500 – 5 000 Kč | Správce komunikace (magistrát, úřad) | Zákon č. 13/1997 Sb.
- Odtah vozidla | 2 000 – 4 000 Kč + poplatek za uskladnění | Městská policie / Policie ČR | Zákon č. 361/2000 Sb.
Odtah vozidla jako další komplikace
Kromě finančních postihů hrozí řidičům také odtah vozidla. Pokud auto stojí na místě pro invalidy a brání v jeho využití oprávněné osobě, může policie nebo městská policie nechat vůz odtáhnout. Náklady na odtah a následné uskladnění pak jdou plně na vrub majitele vozidla.
Cena za odtah se pohybuje kolem 2 000 až 4 000 korun v závislosti na městě a vzdálenosti. K tomu se připočítává poplatek za každý den uskladnění na odtahové ploše, který činí obvykle několik set korun denně. Celková částka tak může snadno přesáhnout 5 000 korun.
Řidič si navíc musí vyřídit vyzvednutí vozidla na příslušném úřadě, což znamená další ztrátu času. V některých případech je nutné uhradit všechny pokuty ještě před vydáním auta, což může být nepříjemné překvapení.
Proč řidiči pravidla porušují
Důvody neoprávněného parkování na invalidních místech jsou různé. Někteří řidiči argumentují nedostatkem jiných volných míst, jiní věří již zmíněnému mýtu o toleranci. Část řidičů prostě riskuje s vědomím, že pravděpodobnost kontroly není vysoká.
Problém spočívá také v nedostatečné osvětě a nízké míře empatie. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak zásadní je pro osoby s těžkým zdravotním postižením mít k dispozici vyhrazené místo v blízkosti cíle cesty. Pro vozíčkáře nebo osoby s omezenou pohyblivostí může obsazené místo znamenat nemožnost se vůbec dostat k lékaři, na úřad či do obchodu.
Statistiky ukazují, že kontroly těchto přestupků nejsou příliš časté, což některé řidiče vede k podcenění rizika. Ve větších městech sice strážníci hlídkují pravidelně, ale v menších obcích může být dohled sporadický.
Co dělat při pochybnostech
Pokud si řidič není jistý, zda smí na konkrétním místě zaparkovat, měl by vždy upřednostnit opatrnost. Vyhrazená místa jsou jasně označena svislou i vodorovnou dopravní značkou. V případě nejasností je lepší hledat jiné parkovací místo, i kdyby to znamenalo delší chůzi.
Při přestupku nemá smysl argumentovat nedostatkem informací nebo krátkým časem stání. Zákon je jednoznačný a kontrolní orgány mají právo udělit sankci bez ohledu na záměr řidiče. Jedinou obranou je mít platný průkaz osoby se zdravotním postižením a skutečně vozit oprávněnou osobu.
V případě, že řidič dostane pokutu a domnívá se, že byla udělena neoprávněně, může podat odvolání. To je však úspěšné jen ve výjimečných případech, například když značení nebylo dostatečně viditelné nebo chybělo. Samotná neznalost pravidel nebo víra v mýtus o třech minutách jako obhajoba neobstojí.