Izraelská letadla ve středu podle prohlášení izraelské armády dokončila rozsáhlý útok na komplex východně od Teheránu, v němž se nachází velitelství íránských bezpečnostních sil.
„Izraelské obranné síly (IDF) dokončily rozsáhlý útok na íránský vojenský komplex obsahující velitelská centra a bezpečnostní personál ve východním Teheránu,“ uvádí se v prohlášení.
V komplexu se nacházelo velitelství Revolučních gard, ředitelství zpravodajských služeb, velitelství polovojenských sil Basídž, sil Quds, velitelství sil vnitřní bezpečnosti, velitelství kybernetického boje a velitelství jednotky vnitřní bezpečnosti, kterou Izrael viní z „potlačování protestů“ v zemi.
„Kromě toho byla v areálu zjištěna aktivita íránských agentů,“ uvádí se v prohlášení armády o přítomnosti osob v areálu, ale blíže se nevyjadřuje.
Již dnes ráno Izrael bombardoval desítky údajných velitelských středisek Revolučních gard, Vnitřní bezpečnosti a Basídže v Teheránu.
Podle agentury Human Rights Activists News Agency bylo od začátku války v Íránu zabito nejméně 1 097 civilistů, z toho 181 dětí mladších 10 let.
Íránská společnost Červeného půlměsíce v úterý uvedla počet obětí na 787 a zatím jej neaktualizovala. Dříve během dne vydala izraelská armáda prohlášení, že na Írán dosud použila 5 000 kusů munice.
Izrael usiluje o likvidaci režimu ajatolláhů, ale také o snížení íránského balistického raketového potenciálu, který podle odhadů k minulé sobotě činil přibližně 2 500 kusů.
Při dalším útoku na Teherán ve středu izraelské letouny bombardovaly raketové odpalovací zařízení, které bylo naloženo balistickou střelou v západní části země, v oblasti Chorramábádu, podle ozbrojených sil.
Mezitím americká armáda poprvé v historii použila ve válce proti Íránu nové přesné úderné střely dlouhého doletu (PrSM), prozradilo ve středu americké Centrální velitelství (Centcom).
Vojenská agentura se sídlem na Floridě poznamenala, že se jedná o „historický“ bojový debut PrSM, ke kterému došlo „během operace Epic Fury, která poskytuje bezkonkurenční schopnost hloubkového úderu“, jak se uvádí v příspěvku na sociálních sítích s videozáznamem úderů.
Tento systém nahrazuje armádní taktický raketový systém s „větším dosahem a smrtící účinností“.
„Nemohu být pyšnější na naše muže a ženy v uniformách, kteří využili inovace, aby nepříteli způsobili problémy,“ uvedl velitel Centcomu admirál Brad Cooper.
Americká armáda oznámila v dubnu 2025 první testy systému PrSM, který považuje za „novou generaci“ přesně naváděných střel dlouhého dosahu, jež mají „zasáhnout, neutralizovat, potlačit a zničit cíle„.
Tento systém nahradí armádní taktický raketový systém s „větším dosahem a smrtící účinností“, uvedla tehdy.
Centcom rovněž oznámil, že od zahájení operace Epic Fury o víkendu bombardoval více než 20 íránských lodí, včetně Šahída Solejmáního, hlavní íránské bojové lodi.
„Americké síly bombardovaly nebo potopily na dno oceánu více než 20 lodí íránského režimu. Minulou noc Centcom přidal na tento seznam bojovou loď třídy Solejmání,“ uvedla americká agentura se sídlem na Floridě na svých sociálních sítích spolu s videozáznamem útoků.
Lodě třídy Šahíd Solejmání jsou považovány za hlavní hladinová bojová plavidla námořnictva íránských Islámských revolučních gard.
Mezi útoky je i středeční potopení íránské fregaty po útoku americké ponorky v Indickém oceánu u jižního pobřeží Srí Lanky, při kterém zahynulo nejméně 83 lidí, uvedl pro agenturu EFE náměstek ministra zahraničí této země generál Aruna Jayasekara.
Jednalo se o „první potopení nepřátelské lodi torpédem“ Spojenými státy „od druhé světové války“, uvedl americký ministr války Pete Hegseth.
Americký ministr války Pete Hegseth ve středu dále uvedl, že čtyři dny po zahájení války proti Íránu, kterou Washington „přesvědčivě vyhrává„, začnou používat přesně naváděné gravitační bomby, jichž mají „téměř neomezené“ zásoby, řekl na konferenci.
Hegseth uvedl, že operace Epic Fury, která začala v sobotu a při níž byl zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, nasadila „dvakrát tolik letecké síly“ než kampaň v Iráku v roce 2003 a její intenzita je sedmkrát vyšší než při bombardování íránských jaderných zařízení v červnu 2025.
Mezitím náčelník generálního štábu Dan Caine oznámil, že americké Centrální velení nyní přešlo „od velkých skupin záměrných úderů s municí dlouhého doletu, které byly vedeny mimo palebné pole nepřítele, k provádění přesných úderů zevnitř, přímo na Írán“.
Při této operaci již zahynul Chameneí, část jeho vojenského vedení a stovky dalších osob, stejně jako šest amerických vojáků v íránské reakci.
Americký prezident Donald Trump přislíbil, že ofenziva USA proti Íránu bude pokračovat několik týdnů, dokud nebude zničen celý jeho raketový program, námořnictvo a jaderný potenciál, a varoval, že „velká vlna“ úderů, která by mohla přijít „velmi brzy“, ještě nebyla zahájena.
Historické a politické souvislosti
Napětí mezi Izraelem a Íránem je v politice Blízkého východu stálou součástí již po desetiletí. Izrael opakovaně vyjadřoval znepokojení nad íránským jaderným programem, který považuje za existenční hrozbu. Írán zase tvrdí, že jeho jaderný program slouží k mírovým účelům. Válečnická rétorika a vojenské akce však zvyšují napětí v regionu. Vojenské operace, jako je ta popsaná v tomto článku, jsou odrazem širšího konfliktu, do něhož jsou zapojeny nejen tyto dvě země, ale také mezinárodní aktéři, jako jsou USA.
Konflikt má ničivý dopad na civilní obyvatelstvo. Podle zpráv organizací na ochranu lidských práv si útoky vyžádaly značný počet civilních obětí, včetně dětí. To vyvolalo kritiku mezinárodního společenství a otázky ohledně přiměřenosti a zákonnosti vojenských akcí. Humanitární organizace vyzvaly k okamžitému příměří, které by umožnilo dodávky pomoci a ochranu civilistů.
Mezinárodní společenství reagovalo na eskalaci konfliktu se znepokojením. OSN vyzvala ke zdrženlivosti a dialogu, aby se zabránilo válce v plném rozsahu v regionu. Několik zemí nabídlo zprostředkování konfliktu, ačkoli dosud nedošlo k žádnému významnému pokroku směrem k mírovému řešení. Situace zůstává napjatá a hrozí, že se konflikt rozšíří do dalších zemí v regionu.
Budoucnost konfliktu
Budoucnost konfliktu mezi Izraelem a Íránem je nejistá. Zatímco vojenské akce pokračují, probíhá diplomatické úsilí o nalezení mírového řešení. Jakýkoli pokus o zprostředkování však komplikuje hluboká nedůvěra a geopolitické zájmy, které jsou v sázce. Konflikt zůstane ústředním tématem mezinárodní politiky s potenciálně významnými důsledky pro stabilitu Blízkého východu.
Situace na Blízkém východě je i nadále nestabilní a může vést k další destabilizaci regionu. Nedávné vojenské akce připomínají přetrvávající napětí a naléhavou potřebu diplomatického řešení. Mezinárodní společenství musí zdvojnásobit své úsilí o usnadnění dialogu a zabránit eskalaci, která by mohla mít ničivé důsledky nejen pro zúčastněné země, ale pro celý svět.