V Íránu se šíří vlna studentských protestů, při nichž hoří vlajky režimu a zaznívají hesla proti nejvyššímu vůdci. Demonstrace přicházejí v době rostoucího vojenského tlaku Spojených států a obav z blížícího se ozbrojeného konfliktu.
Studentské protesty se v pondělí rozšířily na devět íránských univerzit, kde se pálily vlajky Islámské republiky a skandovalo se „Smrt Chameneímu“, a to v souvislosti s rostoucím vojenským tlakem Washingtonu proti této perské zemi.
Hlavní demonstrace se konaly v Teheránu, kde stovky studentů skandovaly proti Islámské republice na nejméně sedmi školách a došlo i na pálení vlajky Islámské republiky, což je neobvyklé gesto, jak je vidět na snímcích na sociálních sítích sdílených nevládními organizacemi a opozičními médii. Pálení amerických a izraelských vlajek je typické pro íránské státní mobilizace a nyní se zdá, že tuto formu protestu opakují i univerzitní studenti.
Zatímco v předchozích dvou dnech se protestovalo na univerzitách Amir Kabir, Šaríf a Teherán v hlavním městě, dnes se k protestům připojily také univerzity vědy a technologie, ženská univerzita Alzahra, univerzita Jaye Nasir a univerzita vědy a kultury.
Protesty se konaly také na Ferdosiho univerzitě v Mašadu (severovýchod) a na Isfahánské technické univerzitě (střed). Ve všech těchto centrech se ozývala hesla jako „Ani Gaza, ani Libanon, můj život za Írán“, „Bojujeme, zemřeme, vezmeme si Írán zpět“ nebo „Yavid Sah“ (Ať žije šáh). Na Teheránské univerzitě došlo také ke střetům mezi nevládními organizacemi, které opozice označila za islámské milicionáře – basídžisty – a studenty, přičemž nebyla hlášena žádná zranění.
#Breaking: Look at the large crowd of students protesting against the Islamic regime of #Iran right now at the Industrial University of #Isfahan.
— Babak Taghvaee – The Crisis Watch (@BabakTaghvaee1) February 24, 2026
Today marks the fourth consecutive day of nationwide student protests against the Islamic regime of #Iran.#IranRevolution… pic.twitter.com/zlDfz49SCI
Jedná se o třetí den protestů na univerzitách v řadě od obnovení akademického roku před třemi dny a měsíc a půl po potlačení protestů, které zemí otřásly v lednu. Protesty začaly 28. prosince, kdy vyšli do ulic obchodníci kvůli znehodnocení riálu, ale přerostly v občanské hnutí požadující konec islámské republiky, které bylo 8. a 9. ledna brutálně potlačeno.
Íránská vláda přiznává 3 117 mrtvých, zatímco opoziční organizace, jako je například HRANA se sídlem v USA, uvádějí počet mrtvých 7 015, ačkoli nadále ověřují více než 11 700 možných obětí a odhadují přibližně 53 000 zatčených.
Protesty v Íránu se obnovují v době obrovského vojenského napětí se Spojenými státy, které na Blízký východ vyslaly mohutné ozbrojené síly, aby na Írán vyvíjely tlak na uzavření jaderné dohody. USA do oblasti vyslaly letadlovou loď U.S.S. Abraham Lincoln, torpédoborce, křižníky, ponorky, stíhačky a desítky tankerů.
Podle deníku The New York Times, který se odvolává na zdroje informované o úvahách Trumpovy administrativy, bude americký prezident v příštích měsících zvažovat mnohem větší úder s cílem sesadit politické představitele, pokud se diplomacii nepodaří přimět Írán k ústupkům ohledně rozvoje jeho jaderného programu.
Deník, který se odvolává na zdroje informované o vládních úvahách, připomíná, že USA a Írán se mají příští čtvrtek sejít v Ženevě k jednání, které se zdá být „in extremis“, s cílem dosáhnout dohody o íránském jaderném odzbrojení.
Trump však zvažuje různé možnosti amerických kroků v případě neúspěchu jednání. Ačkoli podle poradců oslovených deníkem Times nebylo učiněno žádné konečné rozhodnutí, Trump se přiklání k provedení prvního úderu v nadcházejících dnech s cílem ukázat íránským představitelům, že musí být ochotni vzdát se schopnosti vyrobit jadernou zbraň. Pro tyto údery se zvažuje řada cílů od velitelství íránských Islámských revolučních gard až po jaderná zařízení a balistický raketový program země.
Pokud tato opatření nepřesvědčí Teherán, aby se podřídil požadavkům USA, Trump svým poradcům řekl, že ponechá otevřenou možnost vojenského úderu ještě letos s cílem svrhnout nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. I v administrativě však panují pochybnosti, zda lze takového cíle dosáhnout pouze leteckými údery.
V zákulisí obě strany zvažují nový návrh, který by mohl vytvořit únikovou cestu před vojenským konfliktem: velmi omezený program obohacování uranu, který by Írán mohl realizovat pouze pro výzkum a léčbu. Podle deníku není jasné, zda by na to obě strany přistoupily, ale návrh přichází na poslední chvíli v době, kdy se na dostřel Íránu shromažďují dvě skupiny letadlových lodí a desítky stíhacích, bombardovacích a tankovacích letounů.
Protesty v Íránu jsou odrazem sociálních a politických nepokojů, které se v zemi rodily již několik let. Mezinárodní tlak spolu s domácí nespokojeností vytvořil nestabilní prostředí, které by mohlo vést k významným změnám v zemi. Cesta ke změnám je však nejistá a plná výzev jak pro íránský lid, tak pro mezinárodní společenství.