Napětí mezi Spojenými státy a Íránem prudce roste poté, co Washington stanovil krátkou lhůtu pro uzavření jaderné dohody a posílil vojenskou přítomnost v regionu. Analytici varují, že série „chybných kalkulací“ může vést spíše k ozbrojenému střetu než k diplomatickému průlomu – s globálními dopady na bezpečnost i trh s ropou.
Analytici varují, že válka mezi Íránem a Spojenými státy je pravděpodobnější než dosažení dohody v rámci jaderných jednání. Považují za „chybnou kalkulaci„, že Islámská republika v rozhovorech neučinila „bezprecedentní ústupky“ a „přecenila svou sílu„.
Americký prezident Donald Trump dal perské zemi 10 až 15 dní na uzavření dohody, a to po kolech nepřímých jednání za ománského zprostředkování v Maskatu a Ženevě 6. a 17. února.
Trump uvedl, že zvažuje možnost omezeného úderu proti Íránu, zatímco Teherán tvrdí, že je připraven na jakýkoli scénář, a oznámil, že v nadcházejících dnech předloží svůj návrh dohody. Návrh, který se pravděpodobně zaměří pouze na jadernou otázku, aniž by akceptoval tzv. nulové obohacování uranu, a vynechá z jednání omezení íránského balistického programu a jeho podpory regionálních skupin, jako je Hizballáh a Hamás, které by podle USA měly být součástí jakékoli dohody.
V této souvislosti Ali Vaez, ředitel íránského projektu v think tanku International Crisis Group, varoval, že pravděpodobnost vojenského konfliktu je vysoká, protože Teherán se „přepočítal“.
„Islámská republika se přepočítává, protože se domnívá, že USA skutečně usilují o dohodu a že jednání, stejně jako ta loňská, jsou jen trikem, který má připravit půdu pro válku. Proto Írán nebere tato jednání dostatečně vážně a nenabízí bezprecedentní ústupky,“ vysvětlil Vaez.
Politický analytik Mashallah Shamsolwaezin souhlasí s postojem Islámské republiky, že Washington o dohodu ve skutečnosti nestojí.
„USA si vytvořily vzorec: nejprve popisují situaci jako optimistickou, pak vysílají pozitivní signály, pak zvyšují své požadavky a podmínky a nakonec stanoví lhůtu, po jejímž uplynutí, pokud Írán neustoupí, začnou vojenské akce,“ řekl Etemad.
Navzdory tomu Šamsolwaezin ujistil, že Írán „není bezbranný“ a může „vážně čelit síle USA, včetně schopnosti potápět lodě„.
Slova, která odrážejí prohlášení íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který bagatelizoval nasazení americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Perském zálivu a pohrozil jejím potopením.
„Letadlová loď je jistě nebezpečný stroj, ale nebezpečnější než letadlová loď je ta zbraň, která ji může poslat na dno moře,“ řekl Chameneí.
Vaez tato prohlášení definoval jako další „chybný odhad“ Islámské republiky, která „přeceňuje své síly“ a myslí si, že pokud budou USA zataženy do totální války, „ustoupí, protože Trump nestojí o dlouhý a nákladný konflikt na Blízkém východě„.
Expert naznačil, že íránský duchovní establishment čelí také výzvě svých nejvěrnějších stoupenců, které nechce ztratit tím, že se při jednáních zřekne své ideologické linie, pokud jde o omezení jaderných a obranných kapacit, které dosud označoval za nevyjednatelné.
„Nejsou ochotni udělat ani symbolická gesta, která by mohla prodloužit životnost politického systému,“ řekl Vaez v narážce na možný pokus USA o změnu režimu v Íránu, což by podle Trumpa „bylo to nejlepší, co by se dalo udělat„.
S cílem vyvinout tlak na Írán, aby podepsal dohodu, připravují USA největší vojenské nasazení na Blízkém východě od války zahájené proti Iráku v roce 2003.
V regionu je rozmístěna nejméně desítka válečných lodí – včetně letadlové lodi USS Abraham Lincoln -, různá vojenská letadla a systémy protiraketové obrany, zatímco do oblasti míří druhá úderná skupina letadlových lodí vedená lodí USS Gerald R. Ford.
Írán zase v posledních dnech provedl vojenská cvičení v Ománském moři a Hormuzském průlivu, včetně společných manévrů s Ruskem a dalších manévrů Revolučních gard, při nichž íránské elitní vojenské sbory zašly tak daleko, že částečně uzavřely průliv, kterým prochází 20 % světové ropy.
Íránští představitelé varovali, že na jakoukoli agresi, včetně útoků na americké základny v regionu, odpoví silou.
Mezitím regionální země jako Katar, Omán, Saúdská Arábie a Turecko pokračují v diplomatickém úsilí vyhnout se válce a naléhají na USA a Írán, aby jaderný spor vyřešily jednáním.
Generální tajemník OSN António Guterres rovněž vyzval obě strany, aby „zachovaly kanály dialogu“ a „pokračovaly v diplomacii„.
Situace mezi Íránem a USA je odrazem širšího napětí v blízkovýchodním regionu, kde spojenectví a geopolitické zájmy hrají zásadní roli. Přítomnost Íránem podporovaných skupin, jako jsou Hizballáh a Hamás, považuje mnoho západních zemí za hrozbu pro regionální stabilitu. USA a další země považují tyto organizace za teroristické skupiny, což dále komplikuje jednání a šance na mírové urovnání.
Íránský jaderný program je navíc již řadu let předmětem sporů. Jaderná dohoda z roku 2015, známá jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), byla pokusem omezit íránské jaderné kapacity výměnou za zmírnění hospodářských sankcí. Odstoupení USA od dohody v roce 2018 pod vedením Trumpovy administrativy však zvýšilo napětí, což vedlo Írán k obnovení některých jeho jaderných aktivit.
Mezinárodní společenství tento vývoj pozorně sleduje, neboť konflikt v regionu by mohl mít globální důsledky a ovlivnit nejen bezpečnost, ale i světovou ekonomiku, zejména pokud jde o dodávky ropy. Současná situace vyžaduje opatrný diplomatický přístup, aby se předešlo eskalaci, která by se mohla ukázat jako katastrofální pro všechny zúčastněné strany.