Donald Trump tvrdí, že při operaci proti režimu Nicoláse Madura použily USA tajnou zbraň, která okamžitě vyřadila venezuelské systémy z provozu. Washington však detaily nepotvrdil a prezidentovy výroky rozdmýchaly spekulace o nové éře elektronického a kybernetického boje.
Americký prezident Donald Trump ujistil, že Pentagon během vojenské operace, která vyvrcholila 3. ledna dopadením Nicoláse Madura, použil zbraň nové generace. Podle republikána byl tento utajovaný systém klíčem k úplnému neutralizování schopnosti venezuelských ozbrojených sil reagovat v Caracasu.
V rozhovoru pro deník The New York Post použil Trump pro tuto zbraň termín „diskombobulátor“. Ačkoli se s odvoláním na bezpečnostní omezení vyhnul uvedení technických podrobností, uvedl, že její účinek byl okamžitý a ničivý. „Diskombobulátor; nesmím o něm mluvit,“ řekl a zdůraznil, že zařízení „způsobilo, že zařízení přestalo fungovat“.
Trval na tom, že síly věrné Madurovi jsou připraveny na přímou konfrontaci. Podle jeho slov měly k dispozici zahraniční zbraně velkého kalibru, včetně raket ruské a čínské výroby. Žádné však nikdy nebyly vypáleny. „Nikdy se jim nepodařilo rakety odpálit. Měli ruské a čínské rakety a nepodařilo se jim odpálit ani jednu. Přijeli jsme, mačkali tlačítka a nic nefungovalo. Na náš příchod byli plně připraveni,“ řekl.
Související článek
Trump naznačil použití této technologie již v den dopadení, během tiskové konference po operaci. Tehdy řekl, že „světla v Caracasu byla vypnuta z velké části díky určitým odborným znalostem, které máme“, což byla věta, která podnítila spekulace o možném rozsáhlém elektronickém nebo kybernetickém útoku na energetickou a vojenskou infrastrukturu jihoamerické země. Washington dosud oficiálně nepotvrdil povahu použitého systému.
Tajnůstkářství americké vlády kontrastuje s razancí prezidentova projevu. Trump v něm operaci prezentoval jako demonstraci technologické a vojenské převahy a jako odstrašující vzkaz ostatním vládám v regionu. Zdůraznění, že venezuelské zbraňové systémy byly vyřazeny z provozu bez delšího boje, ukazuje na strategii založenou na elektronickém boji a rušení systémů, ačkoli žádný oficiální zdroj tuto interpretaci nepotvrdil.
Kromě Venezuely prezident znovu otevřel dveře scénáři větší vojenské intervence USA v Latinské Americe. Na otázku ohledně možnosti provedení „pozemních útoků“ proti drogovým kartelům Trump bez obalu odpověděl, že by se mohly uskutečnit „kdekoli“. Na konkrétní otázku, zda by se takové akce mohly uskutečnit v Mexiku, Venezuele nebo Kolumbii, zopakoval, že by neexistovaly žádné jasné zeměpisné hranice.
Tento postoj vyvolal diplomatické třenice, zejména s Mexikem. Trump několikrát zopakoval, že Washington zvažuje přímé operace proti obchodu s drogami na mexickém území a že tuto možnost dokonce nadnesl vládě prezidentky Claudie Sheinbaumové. Ta návrh odmítla s odvoláním na národní suverenitu a obhajobou strategie založené na spolupráci a mírových řešeních, nikoli na zahraničních vojenských invazích.
Ve stejném rozhovoru se americký prezident zabýval budoucností venezuelské ropy po Madurově pádu. Podle Trumpa USA převzaly kontrolu nad zabavenou ropou a plánují prodat na mezinárodním trhu až 50 milionů barelů. Deklarovaným cílem by bylo rozdělit zisky mezi Washington a Caracas pod taktovkou nové venezuelské prozatímní vlády.
„Řídíme těžbu ropy ve Venezuele. Venezuela dostane podíl a my dostaneme podíl. Pak nastoupí velké ropné společnosti a vytěží tolik ropy, že Venezuela vydělá více peněz než kdykoli předtím,“ řekl Trump, který vyčíslil investice potřebné k plnému oživení energetického sektoru země na 100 miliard dolarů (2 biliony korun).
Prozatímní exekutiva v čele s Delcy Rodríguezovou, historickou postavou chavismu, která je nyní pověřena řízením transformace, tento týden oznámila, že Caracas již získal přibližně 300 milionů dolarů (6,18 miliard korun) z komercializace ropy řízené Washingtonem. Trump zase prohlásil, že má s Rodríguezovou „skvělé vztahy“, a označil je za „fantastické“, což je pozoruhodný rétorický posun po letech sankcí a otevřené konfrontace s předchozím režimem.
Zásah USA ve Venezuele a použití pokročilých technologií, jako je údajný „diskombobulátor“, vyvolává otázky ohledně budoucnosti elektronického boje. Takové zbraně se zaměřují na narušování komunikačních a řídicích systémů nepřítele a jejich použití by mohlo nově definovat způsob vedení konfliktů v 21. století. Ačkoli existence konkrétního „diskombobulátoru“ nebyla potvrzena, tento koncept odpovídá současným trendům ve vojenských technologiích, kde se stále více projevuje dominance kyberprostoru a elektronického boje.
Kromě toho zůstává politická situace ve Venezuele napjatá. Zajetí Madura a ustavení prozatímní vlády nezaručuje mírový přechod. Mezinárodní společenství, včetně Evropské unie a několika latinskoamerických zemí, vyjádřilo obavy o stabilitu regionu a potřebu inkluzivního dialogu, který by umožnil mírové a demokratické řešení venezuelské krize.
Budoucnost Venezuely a jejích vztahů s USA bude do značné míry záviset na tom, jak se podaří zvládnout vnitřní a vnější napětí, a také na schopnosti nové vlády stabilizovat ekonomiku a obnovit důvěru veřejnosti v její instituce. Mezitím bude pro hospodářskou obnovu země klíčová role velkých ropných společností a zahraničních investic, i když by to mohlo vyvolat i nové spory ohledně suverenity a kontroly přírodních zdrojů.
Operace s cílem zajmout Madura a použití moderních technologií, jako je „diskombobulátor“, podtrhují složitost mezinárodních vztahů v 21. století, kde se technologie a politika prolínají stále sofistikovanějšími a často nepředvídatelnými způsoby.