Evropská unie připravuje seznam rizikových dodavatelů, jejichž technologie bude nutné odstranit z kritické infrastruktury – včetně sítí 5G. Návrh reaguje na rostoucí kybernetické hrozby a obavy ze závislosti na mimoevropských firmách. Pro operátory to může znamenat miliardové náklady a zásadní přestavbu sítí.
Brusel připravuje „černou listinu“ rizikových dodavatelů a snaží se odstranit jejich technologie z kritické infrastruktury, což má přímý dopad na evropský trh s chytrými telefony. Návrh se zaměřuje na revizi zákona o kybernetické bezpečnosti a reaguje na nárůst kybernetických útoků i obav z rušení, špehování a závislosti na mimoevropských dodavatelích. Zde se Evropa přímo angažuje: nejmenuje jména, ale na některé společnosti si posvítí.
Jednou z hlavních jmenovaných je Huawei, ale nemusí to být jediná čínská společnost, která se na revizi zákona podílí. Pro mobilní operátory se plán stává jasnějším: mají 36 měsíců od zveřejnění konečného seznamu na odstranění klíčových komponent, které jsou považovány za vysoce rizikové. Pokud tak neučiní, mohou jim hrozit sankce ze strany evropského orgánu, který v minulosti ukázal, že se nebojí postavit velkým technologickým společnostem.
Evropa stanoví časový harmonogram
Termíny pro podmořské kabely, pevné sítě a satelitní připojení zatím nebyly stanoveny, a proto se Evropa zdráhá termíny uvádět. Evropská komise prozatím tvrdí, že bude vyhlašovat různé lhůty v závislosti na dopadu a alternativách, a proto v budoucnu upřesní své plány. Rozsah tak přesahuje 5G a zahrnuje 18 kritických odvětví, jako jsou propojená auta, drony, cloudová úložiště, polovodiče, zdravotnická zařízení, elektřina a voda.
Pravidlo, pokud vše půjde podle plánu, bude spuštěno po formálním přezkumu rizik iniciovaném samotnou Evropskou komisí nebo nejméně třemi členskými státy EU. To bude zase spojeno s odpovídající analýzou trhu. Ačkoli však ještě nevstoupilo v platnost, společnost Huawei již nyní odsuzuje diskriminaci na základě země původu a varovala, že by mohla podniknout kroky na ochranu svých zájmů.
Telekomunikační společnosti v souladu s názorem Asiatů tvrdí, že by mohly být nuceny převzít regulační náklady v řádu miliard eur související s aspekty, jako jsou substituce, papírování nebo jiné administrativní úkony. Prozatím není konečná podoba vytesána do kamene a jednání mohou vše změnit, neboť postoj vlád a Evropského parlamentu ještě není znám. Pokud se to nakonec podaří, Evropa přejde od doporučování k vynucování, a toto paradigma vše změní.
Bezpečnost ano – ale za jakou cenu?
Toto rozhodnutí se odehrává v kontextu globálního obchodního a technologického napětí mezi Západem a Čínou. V posledních letech vzrostly obavy o kybernetickou bezpečnost, zejména po několika závažných incidentech, které poukázaly na zranitelnost kritických infrastruktur. Evropská unie, stejně jako Spojené státy, vyjádřila obavy, že telekomunikační zařízení vyráběná čínskými společnostmi by mohla být využívána čínskou vládou ke špionáži, což společnost Huawei opakovaně popřela.
Tento krok navíc odráží širší snahu EU snížit svou závislost na zahraničních technologiích a podpořit rozvoj domácích technologických kapacit. Evropská komise v tomto ohledu zahájila iniciativy, jako je program Digitální Evropa, který se snaží podpořit inovace a zavádění digitálních technologií v celém regionu.
Na druhou stranu ekonomický dopad tohoto přechodu není zanedbatelný. Evropské telekomunikační společnosti významně investovaly do zařízení od čínských dodavatelů díky jejich cenové a technologické konkurenceschopnosti. Výměna tohoto vybavení by mohla znamenat značné náklady, které by se mohly přenést na koncové spotřebitele.
V neposlední řadě by rozhodnutí EU mohlo mít i diplomatické důsledky, neboť by mohlo dále zhoršit vztahy s Čínou. Zdá se však, že Brusel je odhodlán jít tímto směrem a upřednostňuje bezpečnost a technologickou autonomii v regionu.