Írán čelí masivním protestům, které režim tvrdě potlačuje – podle nevládních organizací bylo zatčeno přes 19 000 lidí a počet obětí se počítá na tisíce. Zatímco vláda mlčí o detailech, mezinárodní tlak roste.
Íránské úřady minulý týden v pátek oznámily, že při protestech, které se v islámské republice konaly v posledních týdnech, bylo zatčeno nejméně 3 000 lidí, které označily za teroristy.
„Bezpečnostní představitelé oznámili, že doposud bylo zatčeno 3 000 členů teroristických skupin a osob, které se podílely na nedávných nepokojích,“ uvedly bezpečnostní zdroje pro tiskovou agenturu Tasnim napojenou na Revoluční gardy.
To je mnohem nižší číslo, než jaké uvádějí nevládní organizace sídlící mimo Írán, přičemž například podle posledních čísel potvrzených organizací HRANA bylo zatčeno více než 19 000 lidí.
Úřady neposkytly žádné další podrobnosti o zatýkání, totožnosti ani statusu zadržených, zatímco HRANA upozorňuje: „Nicméně i přes výpadek internetu a omezený přístup k údajům z terénu byla HRANA doposud schopna potvrdit zatčení více než 19 000 osob.“
Protesty začaly 28. prosince, kdy majitelé obchodů v Teheránu zavřeli své obchody kvůli poklesu kurzu riálu, ale brzy se rozšířily po celé zemi s výkřiky „Smrt islámské republice“ a „Smrt Chameneímu“. Protesty vyvrcholily ve čtvrtek explozí demonstrací prakticky po celém Íránu, které podle oficiálních zdrojů vyústily ve vandalské útoky na vládní úřady, banky srovnané se zemí a vypálení 53 mešit po celé zemi.
Podle organizací na ochranu lidských práv se počet obětí protestů počítá na stovky. Organizace Iran Human Rights (IHRNGO) se sídlem v Oslu napočítala ve čtvrtek v nejnovějším seznamu 3 428 mrtvých, zatímco americká organizace HRANA uvádí počet obětí více než 2 600. V posledních dnech se však do země vrátil klid, a to i přesto, že v ulicích je silná policejní přítomnost a internet je stále přerušen.
Protesty v Íránu nejsou novým jevem. Od islámské revoluce v roce 1979 zažila země několik lidových povstání, přičemž jedním z nejvýznamnějších bylo Zelené hnutí z roku 2009, které vzniklo po sporných prezidentských volbách. I toto hnutí bylo íránskými orgány tvrdě potlačeno, což vyvolalo značnou mezinárodní pozornost. Současné protesty se zdají být pokračováním nespokojenosti nahromaděné během desetiletí politických a ekonomických omezení.
Nespokojenost v Íránu prohloubila řada ekonomických a sociálních faktorů. Íránská ekonomika je pod značným tlakem v důsledku mezinárodních sankcí, zejména sankcí uvalených USA, které vážně zasáhly ropný sektor, jeden z hlavních zdrojů příjmů země. Kromě toho se zvýšila inflace a nezaměstnanost, což ovlivnilo kvalitu života íránských občanů. Důležitým katalyzátorem protestů byla také vládní korupce a nedostatek politických svobod.
Mezinárodní společenství reagovalo na protesty v Íránu různými způsoby. Organizace na ochranu lidských práv odsoudily násilné potlačení demonstrací a vyzvaly íránskou vládu, aby respektovala lidská práva svých občanů. Západní země, včetně Spojených států a několika členů Evropské unie, vyjádřily znepokojení nad situací v Íránu a vyzvaly úřady, aby umožnily pokojné protesty a obnovily přístup k internetu.
Budoucnost protestů v Íránu je nejistá. Přestože intenzita demonstrací poklesla, základní nespokojenost přetrvává. Schopnost vlády řešit ekonomické a sociální problémy obyvatelstva bude rozhodující pro to, zda se protesty obnoví, nebo zda bude dosaženo dlouhodobé stability. Důležitou roli ve vývoji událostí v Íránu bude hrát také mezinárodní tlak a neustálé sledování situace.