USA v Karibiku zadržely venezuelský tanker převážející téměř dva miliony barelů ropy. Operace vyvolala diplomatickou bouři, obavy z osudu zmizelé posádky i otázky, zda nejde o novou formu geopolitického pirátství.
Spojené státy ve čtvrtek přesunuly venezuelský ropný tanker zabavený o den dříve do jednoho ze svých přístavů, aby zkontrolovaly jeho náklad ropy, což je nová kapitola vojenské kampaně, kterou administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede v Karibiku proti Venezuele. Tato operace přichází v souvislosti s rostoucím napětím mezi oběma zeměmi, které ještě zhoršují hospodářské sankce uvalené Washingtonem na Caracas, jejichž cílem je vyvinout tlak na vládu Nicoláse Madura, aby provedla demokratické reformy.
„Loď bude plout do amerického přístavu a USA skutečně hodlají ropu zabavit. Pro zabavení této ropy však existuje právní proces, který bude dodržen,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Operaci provedlo společně americké ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo války (dříve obrany) a pobřežní stráž. Akce je součástí širšího úsilí USA o zadržení a zabavení dodávek ropy, které porušují mezinárodní sankce.
Tanker jménem Skipper, který plul pod falešnou vlajkou, byl podle deníku The New York Times zadržen ve středu na příkaz amerického soudce kvůli dřívějším vazbám na pašování íránské ropy, na které Washington uvalil sankce, ačkoli tentokrát převážel venezuelskou ropu. Loď byla zadržena při rozsáhlé operaci, při níž se na palubu plavidla z vrtulníků a rychlých člunů nalodili těžce ozbrojení američtí vojáci. Podobné operace jsou v Karibiku, strategickém regionu pro pašování ropy a dalšího zboží, stále častější.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro odsoudil, že členové posádky lodi jsou „nezvěstní“, a prohlásil, že incident, který označil za „zločinné pirátství“, předá mezinárodním orgánům. Podle Leavittové tanker v současné době prochází „procesem konfiskace“ a USA mají na palubě vyšetřovací tým, který vyslýchá posádku. Zmizení členů posádky vyvolalo obavy organizací na ochranu lidských práv, které se obávají o jejich blaho a požadují jejich okamžité propuštění.
Maduro rovněž uvedl, že loď převážela 1 900 000 barelů ropy. Rovněž odsoudil, že toto zadržení odhaluje, že nasazení americké armády je za účelem „krádeže“ venezuelské ropy. Toto obvinění doplňuje řadu diplomatických napětí mezi oběma zeměmi, která vedla k výraznému zhoršení dvoustranných vztahů.
Loď plula pod vlajkou Guyany, sousední země Venezuely, která podpořila vojenské nasazení USA v Karibiku a nadále vede s Caracasem spor o Essequibo, hraniční oblast spravovanou Georgetownem. K zadržení tankeru došlo ve stejný den, kdy Guyana oznámila podepsání dohody s USA o rozšíření vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. Tato dohoda byla považována za strategický krok Guyany k posílení její pozice v územním sporu s Venezuelou.
Guyanské námořní úřady potvrdily, že tento tanker jménem Skipper není v zemi registrován, a odsoudily toto „neoprávněné použití vlajky“ jako „nepřijatelné“. Praxe plavby pod cizí vlajkou je v námořním průmyslu běžná, v tomto případě však vyvolala další diplomatické napětí.
Den po zadržení tankeru kolumbijská vláda Gustava Petra útok odmítla a uvedla, že jeho země nemá důvod odmítnout případnou žádost o azyl od Madura, pokud by ve své zemi opustil moc. Postoj Kolumbie odráží smířlivější přístup k Venezuele, na rozdíl od nátlakové politiky USA.
Před kolumbijskou reakcí se Trump zaměřil na Petra jako na „další“ ohnisko svého vojenského tlaku, který by se podle jeho slov mohl brzy rozšířit na pozemní operace ve Venezuele. Toto prohlášení bylo interpretováno jako varování ostatním zemím v regionu, které by mohly uvažovat o spojenectví s Venezuelou.
Dalším státem, který odsoudil americký zábor, byla Kuba, jejíž prezident Miguel Díaz-Canel ujistil, že „to představuje akt pirátství, porušení mezinárodního práva a eskalaci agrese proti této bratrské zemi“. Podle agentury Reuters dodal tanker na ostrov 200 000 barelů ještě před americkým zadržením. Kuba, blízký spojenec Venezuely, je stálým kritikem politiky USA v regionu.
Kromě zabavení tankeru ministerstvo financí zařadilo na seznam sankcionovaných osob také Efraina Antonia Campo Florese, Francisca Florese de Freitase a Carlose Erika Malpicu Florese, kteří jsou příbuznými Madurovy manželky Cilie Floresové. Sankce jsou součástí širší snahy vyvinout tlak na Madurovo okolí a oslabit jeho režim.
Tato trojice je součástí baterie sankcí administrativy Donalda Trumpa, které se týkají také venezuelského ropného sektoru, včetně jednoho podnikatele a šesti přepravních společností a zablokování šesti plavidel. Cílem těchto opatření je odříznout venezuelskou vládu od zdrojů příjmů a omezit její schopnost financovat své operace.
Ministerstvo financí ve svém prohlášení uvedlo, že Campo Flores a Flores de Freitas, známí jako „narco-brinos“, byli v roce 2015 zatčeni na Haiti za obchod s drogami a v roce 2016 odsouzeni ve Spojených státech. Tento případ Washington využil k ospravedlnění svých kroků proti venezuelské vládě tím, že ji spojil s nezákonnými aktivitami.
Při svém posledním veřejném vystoupení v Bílém domě Trump na dotaz novinářů po zadržení ropného tankeru uvedl, že jeho nátlaková kampaň u venezuelského pobřeží „se týká mnoha věcí“. Trumpova administrativa zastává vůči Madurově vládě tvrdý postoj a jako hlavní nástroje používá ekonomické sankce a diplomatický nátlak.
„Každý, kdo se do toho právě teď zapojí, nedopadne dobře,“ řekl Trump a znovu zopakoval, že „v terénu“ se rozjíždějí útoky na skupiny, které Washington spojuje s obchodem s drogami. Toto prohlášení naznačuje, že USA možná zvažují agresivnější akce v regionu.
V projevu v Miami Bryan Stern, americký válečný veterán, který vedl 15-16 hodin trvající tajnou operaci, jejímž cílem bylo vyvézt Mariu Corinu Machado z Venezuely po moři, uvedl, že vůdkyni opozice doporučil, aby se do své země nevracela, a řekl, že ho Trump „nikdy nenajal“. Odvoz Machadové je považován za symbol venezuelského odporu proti Madurovu režimu.
Zakladatel skupiny Grey Bull Rescue se sídlem v Tampě na Floridě televizi CBS řekl, že se s ní setkal na moři a podařilo se mu ji převézt na tajné místo v Karibiku, kde ve středu nastoupila do letadla do Osla, aby převzala Nobelovu cenu míru a shledala se se svou rodinou. Takové záchranné operace jsou vzácné a vyžadují pečlivé plánování a značné prostředky.
„Bylo to nebezpečné. Bylo to děsivé. Podmínky na moři byly pro nás ideální, ale nebyly to vody, ve kterých byste chtěli být, čím vyšší vlny, tím hůře je vidět radar. Tak to prostě funguje,“ řekl Stern televizi CBS. Operace poukázala na rizika, kterým čelí odpůrci Madurova režimu, kteří se často musí uchýlit ke krajním opatřením, aby ze země unikli.
Přiznal, že „nikdo si tu cestu neužil, zejména ne Maria! Stern vyzdvihl odvahu Machadové tváří v tvář nepřízni osudu a její odhodlání pokračovat v boji za demokracii ve Venezuele.
Stern pro televizní kanál zdůraznil, že Grey Bull nepracuje s vládními prostředky. „Americká vláda nepřispěla ani centem, alespoň pokud vím,“ řekl. Toto objasnění je důležité pro rozptýlení fám o možném zapojení americké vlády do operace.
„Jsem dodavatel specializující se na těžbu a nikdy jsem nebyl najat Donaldem Trumpem,“ řekl k verzím spojujícím záchrannou akci s prezidentovým okolím. Stern zdůraznil, že jeho organizace funguje nezávisle a není spojena s žádnou politickou administrativou.
Veterán popřel, že by k vyzvednutí došlo na Curaçao, a vyhnul se hovoru o pozemní fázi, protože „máme ve Venezuele stále co dělat a nechceme ohrozit zúčastněné osoby, zdroje nebo metody“. Bezpečnost zúčastněných osob je pro záchrannou službu Grey Bull prioritou a jakýkoli únik informací by mohl ohrozit budoucí operace.
Když se setkali s Machadem, řekl CBS, „všichni byli promočení. Já a můj tým jsme byli promočení na kost. Ona byla také studená a mokrá. Byla to velmi namáhavá cesta,“ řekl Stern, který poznamenal, že nositelka Nobelovy ceny míru je nejvýše postavenou osobou, kterou kdy vytěžil. Tato operace upoutala mezinárodní pozornost a upozornila na kritickou situaci ve Venezuele.