Evropská unie rozhodla o postupném, ale definitivním ukončení dovozu ruského plynu a ropy – do konce roku 2027. Tento krok znamená zásadní obrat v energetické politice bloku, posiluje energetickou bezpečnost a má hluboký geopolitický i klimatický význam.
Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) skončí nejpozději 31. prosince 2026, zatímco dovoz plynu z plynovodů skončí nejpozději 1. listopadu 2027, uvedl Evropský parlament ve svém prohlášení.
Konkrétně šest týdnů po vstupu nařízení v platnost bude dovoz obou druhů plynu zakázán, ale pro stávající smlouvy začne platit přechodné období: do dubna (LNG) nebo června (plynovod) 2026 pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před červnem 2025 a do 1. ledna 2027 pro dlouhodobé smlouvy o dodávkách zkapalněného zemního plynu.
U dlouhodobých smluv o čerpání plynu z plynovodů by zákaz vstoupil v platnost 30. září 2027 a prodloužení o jeden měsíc by mohlo být dohodnuto pouze v případě, že některá země nedosáhne požadované úrovně plynu v zásobnících, aby přečkala zimu bez zpřísnění, takže 1. listopad by byl maximální lhůtou pro zastavení těchto dovozů, pokud by došlo k prodloužení. Jednání, která byla uzavřena v časných ranních hodinách, rovněž potvrdila, že Komise je i nadále odhodlána postupně ukončit veškerý zbývající dovoz ruské ropy do konce roku 2027.
Na Komisi naléhalo zejména Maďarsko, aby zachovala nákupy ruské ropy, přičemž se odvolávalo na energetickou bezpečnost, a premiér Víktor Orbán dokonce tuto otázku vznesl u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brusel předloží legislativní návrh k této otázce počátkem příštího roku.
„Obracíme tuto stránku a obracíme ji nadobro. Nastává nová éra, éra plné energetické nezávislosti Evropy na Rusku,“ oslavovala v prohlášení pro tisk předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle jejích údajů se dovoz ruského zkapalněného zemního plynu a plynu z plynovodů snížil ze 45 % na začátku ruské invaze na Ukrajinu na dnešních 13 %, zatímco dovoz ropy klesl z 26 % na 2 % a uhlí z 51 % na nulu. Von der Leyenová poukázala na to, že kromě posílení energetické nezávislosti EU se zastavením nákupu ruských fosilních paliv také snižují příjmy, které Moskva využívá k vedení války.
„Na začátku války jsme Rusku za fosilní paliva platili 12 miliard eur měsíčně. Nyní jsme se dostali na 1,5 miliardy, což je stále hodně. Cílem je snížit je na nulu,“ řekla.
Evropská komise vysvětlila, že země EU budou muset do 1. března 2026 předložit „národní diverzifikační plány popisující opatření k diverzifikaci jejich dodávek ropy a plynu“ a jsou povinny oznámit Komisi v týdnech po vstupu nařízení v platnost, pokud mají smlouvy o dodávkách ruského plynu nebo vnitrostátní právní zákazy.
Dohoda zavazuje členské státy, aby po vstupu nařízení v platnost předložily národní plány diverzifikace, s výjimkou těch, které již ruské palivo přímo či nepřímo nenakupují. Nákupy budou navíc podléhat režimu „předchozího povolení“, přičemž v případě ruského plynu bude nutné informovat Komisi nejméně jeden měsíc předem a v případě plynu od jiných výrobců pět dní předem.
Bruselský plán na urychlené odpojení ruských uhlovodíků vyšel najevo v souvislosti s intenzivním tlakem ze strany Spojených států, aby EU přestala nakupovat plyn z Ruska a nakupovala americký LNG.
„Dnešek je určitě dobrý den pro Evropu, dobrý den pro Ukrajinu a velmi špatný den pro Rusko. Dnes zavíráme kohoutky ruského plynu. Je to historické rozhodnutí,“ uvedl komisař EU pro energetiku Dan Jørgensen.
Dánský sociální demokrat ujistil, že Evropa je na změnu politiky vůči ruskému plynu připravena.
„Je to krok, na který jsme připraveni. Ukončování dodávek bude opatrné, postupné a koordinované,“ řekl Jørgensen ve vystoupení po boku výkonného ředitele Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola.
Rozhodnutí EU přestat dovážet plyn a ropu z Ruska má nejen politické, ale také hospodářské a sociální důsledky. Závislost Evropy na ruském plynu je již po desetiletí kritickým problémem a přechod na alternativní zdroje energie by mohl vést k dočasnému zvýšení nákladů na energii pro spotřebitele a průmysl. EU však investuje do obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro příjem LNG z jiných zemí, což by mohlo tyto dopady v dlouhodobém horizontu zmírnit.
Aby EU kompenzovala snížení dovozu ruských fosilních paliv, zvyšuje své úsilí o zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. To zahrnuje solární, větrnou a zelenou vodíkovou energii. Kromě toho se připravují projekty na zlepšení energetické účinnosti v celém regionu, což nejen pomůže snížit závislost na dovozu energie, ale také přispěje k dosažení cílů EU v oblasti klimatu.
Rozhodnutí EU uvítali někteří mezinárodní spojenci, například Spojené státy, které prosazují využívání svého LNG jako alternativy. Rusko však tento krok kritizovalo jako politický a poškozující evropské hospodářství. Na mezinárodní úrovni by toto rozhodnutí mohlo změnit energetické a obchodní aliance a ovlivnit globální trh s energií.
S tím, jak EU směřuje k větší energetické nezávislosti, budeme pravděpodobně svědky obnoveného zaměření na technologické inovace a mezinárodní spolupráci při vývoji udržitelných energetických řešení. Přechod není jen o změně zdrojů energie, ale také o vytvoření odolnějšího a udržitelnějšího energetického systému, který dokáže odolat výkyvům na trhu a geopolitickým otřesům.
Rozhodnutí EU přestat dovážet plyn a ropu z Ruska představuje zlom v evropské energetické politice. Cesta k energetické nezávislosti sice představuje výzvu, ale zároveň nabízí příležitost, aby Evropa vedla cestu k udržitelnější a bezpečnější budoucnosti. S podporou inovací a mezinárodní spolupráce má EU dobrou pozici k tomu, aby se s těmito výzvami vyrovnala a stala se silnější.