Vladimir Putin tvrdí, že Rusko nechce konflikt s Evropou, ale je na něj připraveno. Kritizuje evropské vlády za ignorování navrhovaných mírových plánů a varuje, že iluze o „strategické porážce“ Ruska mohou vést k nebezpečné konfrontaci bez vyhlídek na jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko je připraveno bojovat, pokud se Evropa rozhodne pro vojenskou akci, ale uvedl, že Moskva nemá v úmyslu konfrontovat kontinent. Uvedl, že konflikt s Evropou nevyhledává a že pokud by k němu došlo, Rusko by bylo připraveno. Zdůraznil, že Evropa „není Ukrajina“, a tvrdil, že v sousední zemi ruská armáda působí „chirurgicky“, přičemž měl na mysli absenci nevybíravého ostřelování, což Kyjev a západní vlády popírají. Dodal, že se „nejedná o válku v moderním slova smyslu“ a že pokud by Evropa zahájila konfrontaci, mohlo by dojít k situaci, kdy by neexistovali partneři pro jednání.
Putin spojil postoj Evropy s jejím odmítnutím navrhovaného mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zahrnoval podmínky, jako je odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, stažení z Donbasu, zřeknutí se reparací a snížení stavu armády. Toto odmítnutí podle něj ukazuje, že evropské země jsou pro válku. Obvinil také evropské vlády, že žijí „v iluzi“, že mohou Rusku uštědřit „strategickou porážku“, přičemž trvá na tom, že ruská armáda obsadila doněckou pevnost Pokrovsk, což Kyjev popírá. Dodal, že podle něj si Evropané „pletou přání s realitou“ a nechtějí si to přiznat.
Nato Ministers Convene in Brussels After Putin Rules Out Peace Deal Compromise
Russian President Vladimir #Putin has dismissed proposed peace terms following talks with U.S. negotiators, with Moscow stating that discussions were constructive yet produced no compromise on… pic.twitter.com/GztGs9yfxB
— Daily Euro Times (@dailyeurotimes) December 3, 2025
Související článek
Ruský vůdce zopakoval, že odmítá mírový plán předložený Francií, Německem a Spojeným královstvím, k němuž přiřadil požadavky, které považuje za nepřijatelné pro Moskvu. Tvrdil, že tyto podmínky by měly za následek zablokování vyjednávacího procesu a umožnily by Evropě činit Rusko odpovědným za nedostatečný pokrok.
Putin uvedl, že evropské země se mohou znovu zapojit do rozhovorů, pokud se „chtějí vrátit do reality a vycházet ze situace, která byla vytvořena na místě“. Tyto poznámky zazněly před jeho setkáním v Kremlu se zvláštním vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem a po jeho účasti na fóru pořádaném bankou VTB, kde zopakoval, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, ale že je připraveno na jakýkoli scénář, pokud by takový postup evropské země zvolily.
V souvislosti se současným napětím je důležité připomenout, že vztahy mezi Ruskem a Evropou jsou složité a poznamenané řadou historických a politických událostí. Například ruská anexe Krymu v roce 2014 byla zlomovým bodem, který vedl k hospodářským sankcím ze strany Evropské unie a Spojených států. Tyto sankce ovlivnily ruskou ekonomiku, ale také přitvrdily postoj Moskvy vůči Západu. Situace na Ukrajině byla stálým zdrojem třenic, přičemž Rusko podporovalo separatisty na východě země, což vedlo k vleklému konfliktu a velkému počtu vnitřně vysídlených osob a civilních obětí.
Na druhé straně NATO zvýšilo svou přítomnost ve východní Evropě v reakci na ruské akce, které Moskva vnímá jako přímé ohrožení své národní bezpečnosti. Tyto akce a reakce přispěly k atmosféře vzájemné nedůvěry a eskalaci napětí, které ztěžuje nalezení mírových a diplomatických řešení.
Mezinárodní společenství tento vývoj pozorně sleduje a mnozí analytici varují před rizikem vojenské eskalace, která by mohla mít ničivé důsledky nejen pro Evropu, ale i pro globální stabilitu. Diplomacie a dialog zůstávají nejúčinnějšími nástroji, jak zabránit velkému konfliktu, ale zdá se, že cesta k míru je prozatím plná překážek.