Nicolás Maduro schválil soubor návrhů PSUV, které popisují postup pro případný přechod od neozbrojeného boje k ozbrojenému odporu při údajné agresi USA.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro tento týden schválil sérii návrhů Chavismu na to, jak by se přešlo k ozbrojenému boji v případě agrese ze strany Spojených států, které udržují vojenské rozmístění v Karibském moři poblíž země.
Během sjezdu vládnoucí Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV) hlava státu uvedla, že obdržela dokument se „souborem nápadů, jak přejít od neozbrojeného boje k ozbrojenému boji s cílem bránit územní celistvost, důstojnost a právo na mír a budoucnost“ země, ačkoli podrobnosti o předložených návrzích neuvedla.
V tomto smyslu tvrdil, že se jedná o „nápady, jak připravit lid v ústavním a právním rámci strategické koncepce integrální obrany vlasti na přechod od neozbrojeného boje k národnímu a kontinentálnímu ozbrojenému boji, pokud by se tak stalo, pokud by Venezuelu napadlo americké impérium“.
„(Myšlenky) jsou schváleny a Sjednocená socialistická strana Venezuely musí přistoupit k jejich okamžité realizaci s operačním rozkazem v každé ulici a v každé obci, aby všichni naši lidé, klidně, vyrovnaně, pevně a odvážně, byli na nejvyšší úrovni připravenosti,“ řekl.
Maduro, jehož prohlášení odvysílala státní televize Venezolana de Televisión (VTV), uvedl, že „dvanáct týdnů hrozeb a psychologické války ze strany amerického impéria“ již uplynulo, a vyzval k další práci na tom, aby se jihoamerická země stala „nedobytnou“.
O několik hodin dříve během kongresu generální tajemník PSUV Diosdado Cabello prohlásil, že ve Venezuele se „nic moc nestane“, ale požádal občany, aby byli připraveni „na nejhorší“.
🚨BREAKING NEWS
Venezuelan President Maduro:
If we didn't have oil, gas, gold, fertile lands, and a proud history, the United States wouldn't even know Venezuela's name.🇻🇪 pic.twitter.com/2cXr8BdwWl
— Aleksey Berezutski 🇷🇺🎖 (@aleksbrz11) November 1, 2025
Ministr vnitra rovněž vyzval Venezuelany, aby se v těchto těžkých časech ujali podle něj „historické role upevnění bolívarské revoluce“, což je název, který vládnoucí strana přijala pro hnutí a politický projekt, který Hugo Chávez zahájil po svém nástupu k moci v roce 1999.
Caracas odsoudil americkou vojenskou přítomnost, kterou Washington zdůvodňuje jako součást boje proti obchodu s drogami, jako plán na „změnu režimu“ a nastolení „loutkové“ moci, s jejíž pomocí se USA mohou „zmocnit“ venezuelských přírodních zdrojů, především ropy.
Americká armáda tvrdí, že při několika útocích, které obhajuje jako válku proti drogám, potopila v karibských a tichomořských vodách sedmnáct lodí a připravila o život 66 lidí.
Historické a politické souvislosti
Napětí mezi Venezuelou a USA není nové. Od nástupu Huga Cháveze k moci v roce 1999 byly vztahy mezi oběma zeměmi napjaté, zejména kvůli socialistické politice Cháveze a jeho nástupce Nicoláse Madura, která se střetávala se zájmy USA v regionu. USA již léta kritizují venezuelskou vládu za porušování lidských práv a nedostatek demokracie, zatímco Venezuela obviňuje USA ze snahy destabilizovat svou vládu.
Pojem „psychologická válka“, který Maduro zmiňuje, se týká akcí, které podle něj USA provádějí s cílem demoralizovat a rozdělit venezuelský lid. Patří sem i šíření informací, které by mohly mezi obyvatelstvem vyvolat strach nebo nejistotu. V reakci na to se venezuelská vláda snaží posílit morálku svých občanů prostřednictvím komunikačních kampaní a podpory národní jednoty.
Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) je hlavní politickou stranou v zemi a od Chávezovy éry je oporou vlády. Bolívarská revoluce usiluje o zavedení socialistického modelu ve Venezuele, který je založen na přerozdělování bohatství a státní kontrole přírodních zdrojů. Tento model je kritizován jak uvnitř, tak navenek, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, která zemi v posledních letech postihla.
Mezinárodní důsledky
Situace ve Venezuele má důsledky i za jejími hranicemi. Země jako Rusko a Čína vyjádřily podporu Madurově vládě, zatímco Spojené státy a několik latinskoamerických a evropských zemí uznaly opozičního vůdce Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta. Toto mezinárodní rozdělení odráží složitost venezuelské krize a její dopad na globální geopolitiku.
Madurova prohlášení o přípravě na „ozbrojený boj“ v případě agrese USA podtrhují přetrvávající napětí mezi oběma zeměmi. Zatímco se Venezuela snaží posílit svou vnitřní obranu a soudržnost, mezinárodní společenství nadále pozorně sleduje vývoj této krize, která má potenciál změnit politickou rovnováhu v regionu.
