Po informacích o údajné žádosti Nicoláse Madura o pomoc u Moskvy Kreml potvrdil kontakty s „venezuelskými přáteli“, zatímco USA zintenzivnily námořní operace v Karibiku a reporty o možných úderech na venezuelská zařízení vyvolávají obavy z širší konfrontace. Situaci komplikuje kombinace boje proti pašerákům drog, zpřísněné rétoriky a rostoucího zapojení globálních mocností.
Kreml v neděli připustil kontakty s Venezuelou, když byl dotázán na zprávy o možné žádosti o pomoc ze strany vůdce země Nicoláse Madura adresované ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Jsme v kontaktu s našimi venezuelskými přáteli,“ řekl agentuře TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle deníku The Washington Post Maduro údajně požádal Rusko, Čínu a Írán o pomoc při posilování obrany země proti tlaku USA.
Peskov, který se o údajné Madurově žádosti přímo nezmínil, však zdůraznil, že Rusko a Venezuela jsou vázány „smluvními závazky“. Rusko a Venezuela podepsaly dohodu o strategickém partnerství loni v květnu během Madurovy návštěvy v Moskvě. Dohoda zahrnuje spolupráci v oblastech, jako je energetika, obrana a zemědělství, a posiluje tak vazby mezi oběma zeměmi uprostřed rostoucího mezinárodního napětí.
Tento týden Rusko zopakovalo svou podporu Venezuele tváří v tvář „existujícím a potenciálním“ hrozbám vycházejícím z USA. Několik zpráv zveřejněných v pátek naznačuje, že USA dále zvyšují své vojenské nasazení v Karibiku nebo dokonce plánují útoky proti cílům ve Venezuele, což vyvolává obavy z ofenzívy Washingtonu proti Madurově vládě, přestože sám Donald Trump tuto možnost popírá. Vztahy mezi USA a Venezuelou jsou již několik let napjaté, zejména od nástupu Madura k moci v roce 2013, kdy dochází k vzájemnému obviňování z vměšování a k uvalování ekonomických sankcí ze strany Washingtonu.
Související článek
Podle obranných novinářů budou mít USA v oblasti během několika dní osm válečných lodí, tři obojživelné lodě a ponorku s celkem třinácti členy námořního personálu, což je podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) největší nasazení od první války v Perském zálivu (1990-1991). Toto nasazení je součástí širší americké strategie boje proti obchodu s drogami v regionu, což je problém, který postihuje řadu zemí Latinské Ameriky a je ústředním bodem zahraniční politiky USA.
„Na příkaz prezidenta Trumpa provedlo ministerstvo války smrtící zásah proti dalšímu plavidlu obchodujícímu s drogami.“
O krok dále šly zprávy v denících Miami Herald a The Wall Street Journal, které s odvoláním na zdroje blízké Trumpově administrativě tvrdily, že se USA připravují kdykoli bombardovat vojenská zařízení uvnitř Venezuely. Maduro opakovaně odsoudil, že ho Washington chce odstavit od moci, a vyzval americkou stranu, aby se vzdala vojenských plánů týkajících se Venezuely. Situace ve Venezuele je předmětem mezinárodní pozornosti kvůli humanitární a hospodářské krizi v zemi, která přiměla miliony Venezuelanů k emigraci za lepšími životními podmínkami.
Americký ministr války Pete Hegseth v sobotu uvedl, že při novém útoku na loď údajně určenou k pašování drog v karibských vodách byli zabiti tři „narkoteroristé“. Prostřednictvím svého účtu na X ve večerních hodinách šéf amerického ministerstva války ujistil, že „na příkaz prezidenta Trumpa provedlo ministerstvo války smrtící útok proti dalšímu plavidlu pašeráků drog provozovanému označenou teroristickou organizací (DTO) v Karibiku.
O plavidle „naše zpravodajské služby věděly, že je zapojeno do nelegálního pašování drog, proplouvá známou trasou obchodu s drogami a převáží drogy,“ uvedl. Podle Hegsetha byli na palubě „tři narkoteroristé“, kteří byli zabiti při novém útoku, který byl podle něj proveden v mezinárodních vodách. Boj proti obchodu s drogami je prioritou americké vlády, která zvýšila své úsilí o zachycení zásilek drog dříve, než se dostanou na její území.
Tento nový útok zvýšil počet plavidel zničených USA v mezinárodních vodách na 16.
Dodal, že „žádné americké síly nebyly zraněny“, a zopakoval, že obchodníci s drogami „přivážejí drogy k našim břehům, aby otrávili Američany v jejich vlastní zemi, a to se jim nepodaří“. Ministerstvo s nimi bude zacházet přesně tak, jak zacházíme s Al-Káidou. Budeme je nadále sledovat, lokalizovat, vyhledávat a likvidovat. Toto prohlášení odráží pevný postoj USA v boji proti obchodu s drogami, který je hlavní příčinou násilí a korupce v regionu.
Poslední zátah amerického ministerstva války byl proveden minulou středu proti jiné drogové lodi ve východním Pacifiku, při operaci zahynuli čtyři lidé na palubě. Hegseth tehdy rovněž informoval, že plavidlo bylo identifikováno zpravodajskými službami a že „proplouvalo známou trasou obchodu s drogami a převáželo narkotika“.
„Na palubě lodi byli čtyři muži – narkoteroristé, kteří byli zabiti,“ dodal tehdy Hegseth. Tímto novým útokem se počet plavidel zničených Spojenými státy v mezinárodních vodách, z nichž některá se nacházejí v Tichomoří, které americká vláda od počátku vojenské kampaně Jižního velitelství, jež se zpočátku soustředila na Karibik v blízkosti venezuelských vod, spojuje s obchodováním s drogami, zvýšil na 16. Kampaň je součástí širšího úsilí o rozbití sítí obchodníků s drogami působících v regionu, které mají na svědomí velké množství násilí a korupce.
Minulý týden americký prezident Donald Trump prohlásil, že nevylučuje útoky na pozemní cíle ve Venezuele a Kolumbii, které vždy souvisejí s obchodem s drogami, a dodal, že pokud budou takové manévry provedeny, bude o tom informovat Kongres. Toto prohlášení vyvolalo v regionu obavy, neboť by mohlo eskalovat napětí a vyvolat ozbrojený konflikt. Trump však také zdůraznil, že je důležité spolupracovat se zeměmi v regionu na společném řešení problému obchodu s drogami.