Čína možná učinila další krok k letecké nadvládě. Fotografie údajné stealth stíhačky J-50 naznačují vývoj šesté generace letounu s bezocasou konstrukcí a pokročilými manévrovacími schopnostmi. Je to další důkaz, že Peking své ambice s modernizací armády myslí vážně.
„Budeme usilovat o to, abychom do roku 2035 dosáhli zásadní modernizace národní obrany a ozbrojených sil a aby se lidová armáda stala do poloviny tohoto století ve všech ohledech silou světové úrovně.“ Těmito slovy Si Ťin-pching v roce 2017 nastínil vojenský horizont, který tehdy zněl ambiciózně.
Mohlo zůstat u rétoriky, gesta, které mělo oslnit. Ale v této Číně jsou plány jen zřídka ohňostrojem: stávají se státními projekty s krátkodobými a střednědobými cíli zakotvenými ve strategiích, které se dívají na desetiletí dopředu. A pravdou je, že mnohé z těchto cílů se již začaly realizovat.
Čína se nevyznačuje spěchem, i když postupuje kupředu překvapivě rychle. V roce 2003 vypustila na oběžnou dráhu svého prvního astronauta v době, kdy Spojené státy a Rusko (se sovětským dědictvím mezi nimi) nashromáždily půlstoletí zkušeností v kosmickém závodě. O dvě desetiletí později Peking vybudoval vlastní orbitální infrastrukturu a program, který nevykazuje žádné známky zpomalení.
Totéž platí i na zemi. Na začátku roku 2000 v zemi neexistovaly žádné vysokorychlostní vlaky. Dnes spravuje nejrozsáhlejší síť na planetě, což je příkladem zrychlené transformace. A v oblasti obrany, která je předmětem této analýzy, je skok vpřed stejně působivý: loděnice schopné spouštět na vodu velké lodě, letadlové lodě s elektromagnetickými katapulty a nejmodernější stíhačky.
Související článek
Od pověstí k reálným fotografiím
Jak informoval TWZ, objevily se dosud nejjasnější snímky těžké stealth stíhačky, která je připisována společnosti Shenyang Aircraft Corporation. Ve veřejné konverzaci je označován jako J-XDS a neoficiálně jako J-50. Záběry nejsou ověřené, ale odpovídají předchozím, méně jasným snímkům a nevykazují žádné zjevné známky manipulace. Vidíme bezocasý design, který analytici rámují jako stíhačku nové generace.
⚠️ 𝐁𝐫𝐞𝐚𝐤𝐢𝐧𝐠 𝐍𝐞𝐰𝐬 ⚠️
— Iran Spectator (@IranSpec) May 13, 2025
🇨🇳 | China's 6th-Gen J-50 Fighter Jet Has Had Another Test Flight…
• Revolutionary stealth: Virtually undetectable to all radar types
• Network-centric warfare: Integrates with stealth wingman drones
———————————————
While the… pic.twitter.com/3dnqbXf2p4
Letoun nemá ocasní plochy, má sklápěcí konce křídel, které se zdají být vychýlené směrem dolů, a je vybaven 2D tryskami s vektorovaným tahem a zubatými hranami. Příď má dlouhou kosočtvercovou část. Vstupy vzduchu jsou lichoběžníkové s uspořádáním DSI. Pod přídí je kryt pro elektrooptický systém a kokpit je jednomístný.
V této fázi nevíme, zda je vyfotografované vozidlo technologickým demonstrátorem nebo konfigurací bližší sériové výrobě. Rovněž nejsou potvrzeny údaje o finální sadě senzorů, pohonu nebo časování. Pro kontext uveďme, že souběžně se objevily náhledy dvoumístného J-20S a námořního J-35. Pozornost se však soustředí na tuto bezocasou konstrukci, což naznačuje souběžný vývoj s J-20.
Záhadný stroj pod správou Pekingu
Fotografie poskytují tvar, ale ponechávají klíčové otázky nezodpovězené. Není známo, jakým pohonem bude letoun vybaven, jaká bude jeho konfigurace senzorů, jaké komunikační systémy nebo systémy elektronického boje budou integrovány a jaký arzenál je pro něj plánován.
Vývoj letounu J-50 spolu s dalšími projekty, jako jsou J-20S a J-35, odráží čínské odhodlání inovovat vojenské technologie. Zavedení stíhaček šesté generace, jako je J-50, naznačuje zaměření na pokročilé schopnosti, jako je umělá inteligence a síťové propojení, které by mohly změnit dynamiku vzdušného boje. Tyto letouny se snaží být nejen neviditelné pro radary, ale také integrovat technologie, které umožňují větší dolet a bojovou účinnost.
Bezocasá konstrukce letounu J-50 mohla zlepšit jeho manévrovací schopnosti a snížit jeho radarovou stopu, což by ztížilo jeho detekci nepřátelskými obrannými systémy. Zavedení 2D vektorovacích trysek rovněž naznačuje zaměření na obratnost letounu, což mu umožní provádět manévry, které by pro konvenční stíhačky byly nemožné.
Zatímco letoun J-20 se již osvědčil jako impozantní stealth stíhačka, letoun J-50 by mohl představovat obrovský skok v čínských vzdušných schopnostech. Jakmile se objeví více informací o tomto letounu, bude klíčové zjistit, jak zapadá do širší čínské vojenské strategie a jaké má důsledky pro rovnováhu sil v asijsko-pacifickém regionu.