Čína je zapletena do intenzivní technologické války se Spojenými státy, protože obě země se snaží dosáhnout dlouho očekávané technologické nezávislosti.
Tato nezávislost se však zdá být stále vzdálenější vzhledem ke složitosti globálního trhu a existujícím vzájemným závislostem. Většina mezinárodních zpráv o této asijské zemi se zaměřuje na její strategický boj proti Američanům. Objevil se však nový scénář: Indie a Malajsie se staly klíčovými hráči, kteří by mohli významně ovlivnit budoucnost Číny.
Podle agentury Reuters je pozice Indie relativně méně složitá. Země jednala o odchodu čínských zaměstnanců ze země. Společnost Foxconn, technologický gigant stojící za výrobou iPhonů a dalších produktů Apple, působí poblíž Čennaje již pět let. V současné době staví nový závod v Bengalúru. S. Krishnan, tajemník indického ministerstva elektroniky a IT, posoudil dopad návratu čínských zaměstnanců a dospěl k závěru, že nezpůsobí výrazné problémy, protože výroba zůstane stabilní.
Vztahy mezi Indií a Čínou
Společnost nahradila část čínských zaměstnanců pracovníky z Indie, Tchaj-wanu a Spojených států. Toto rozhodnutí bylo učiněno v červenci, kdy společnost Foxconn požádala stovky čínských inženýrů a techniků, aby se vrátili domů, protože je neplánuje zapojit do každodenního provozu. Tento krok souvisí se záměrem společností Foxconn a Apple zvýšit výrobu iPhonů v Indii a snahou snížit rizika spojená s Čínou. Tento krok je také reakcí na americká cla na čínské zboží, jejichž situace je po novém rozšíření podepsaném Američany nadále pod drobnohledem.
Související článek
Navzdory zájmu USA se většina iPhonů stále vyrábí v Číně, což možná přimělo společnost Foxconn, aby vyzvala své zaměstnance k návratu na pracovní místa. Ačkoli se veřejnost o tuto možnost zajímá, oficiální vyjádření zúčastněných stran chybí.
Napětí mezi Indií a Čínou vzrostlo od vojenského střetu na himálajské hranici v roce 2020. Indický premiér Naréndra Módí i čínský prezident Si Ťin-pching však obnovili dialog a umožnili společnosti Foxconn zachovat v Indii silný investiční závazek.
Malajsie situaci dále komplikuje
V další publikaci agentura Reuters uvádí, že Malajsie, jedna ze zemí s největším zastoupením datových center v Asii, zpomaluje svou expanzi. To by mohlo zkomplikovat přístup Číny k americkým čipům pro umělou inteligenci, protože podléhají stále přísnějším kontrolám vývozu. Malajsie zpočátku přitahovala investice gigantů, jako jsou Microsoft, Amazon, Google, Tencent, Huawei a Alibaba, díky nízkým nákladům a místní poptávce. Situace se však v posledních měsících dramaticky změnila.
Podle původní publikace se více než dvě třetiny kapacity datových center ve výstavbě v jihovýchodní Asii nachází v Malajsii. Tento boom je způsoben nejen výše uvedenými faktory, ale také přeléváním projektů ze Singapuru, kde jsou náklady vyšší. Malajsie se potýká s omezeními v oblasti energie a vody a také s tlakem USA na kontrolu čínských společností.
V červenci, kdy společnost Foxconn vydala opatření proti čínským zaměstnancům, požadovala Malajsie povolení k vývozu, tranzitu nebo reexportu vysoce výkonných čipů z USA. Čínské čipy v současné době nesplňují standardy kvality potřebné pro pokročilé modely umělé inteligence. USA jsou však odhodlány zabránit Číně v přístupu ke svým technologiím pro výcvik modelů AI, zejména pro vojenské účely.
Malajsijská vláda uplatňuje kritéria energetické a vodní udržitelnosti, což vede k odmítnutí 30 % projektů pro rok 2025. Čína mezitím prosazuje svůj projekt „Pásmo a stezka umělé inteligence“, jehož cílem je rozšířit datová centra v zemích, které jsou signatáři této iniciativy. Malajsie má v současné době 42 projektů v hodnotě 36 miliard eur, což představuje téměř 79 % energetické kapacity země. Navzdory zájmu Číny Malajsie svou expanzi omezuje, aby ochránila svou udržitelnost.