Válka vedená algoritmy: Boje na Ukrajině od lidí přebírají stroje

Rok 2025 znamená v ukrajinském válečnictví zásadní změnu. Byli jsme svědky vývoje bezpilotních letounů s dvouhlavňovými brokovnicemi, plamenometných robotů, bezpilotních raketových člunů, letadel s brokovnicemi a zařízení s kilometry optických kabelů, která vyhledávají svůj cíl pomocí algoritmů. V posledních měsících však došlo ke zrychlené změně trendu. Roboti se stávají klíčovou součástí ukrajinské armády a přebírají nejnebezpečnější úkoly, čímž doplňují lidské vojáky. I když se jedná o starožitnosti.

Improvizace v první linii

Podle časopisu Forbes ukrajinští vojáci a inženýři v opuštěném sovětském skladu poblíž frontové linie na východní Ukrajině přetvářejí stará vozidla na bezpilotní bojové systémy, známé jako UGV. Pod velením Oleksandra, vedoucího robotické jednotky praporu Antares, dílny fungují díky tombolám, darům a síti dobrovolníků, kteří financují součástky a náhradní díly. Roboti přijíždějí s analogovou komunikací zranitelnou ruským elektronickým bojem a jsou kompletně rekonfigurováni: nové podvozky, digitální systémy, Starlink, LTE nebo šifrované spoje.

Každá přestavba stojí 750 až 1 000 dolarů (15 700 – 21 000 Kč) bez satelitního vybavení a vyžaduje údržbu po každé misi. Jakmile jsou UGV připraveny, používají se hlavně pro logistické a evakuační úkoly, přepravu munice, potravin nebo zraněných pod nepřátelskou palbou. Některé jsou vybaveny věžemi, minomety nebo moduly pro elektronický boj. Rychlost zůstává omezená a spojení nestabilní, což vyžaduje jejich použití hlavně v noci nebo v nenápadných podmínkách, aby se vyhnuly ruským bezpilotním letounům kamikadze.

Související článek

Válka jako videohra: Ukrajinci získávají body za likvidaci nepřátel

• Karel Smělý

Většina útoků dronů probíhajících na rusko-ukrajinské frontě mine svůj cíl. Spolehlivou alternativou se stala gamifikace situace pomocí bodového systému.

Bezpilotní letouny proti smrtící zóně

Rozšíření bezpilotních letounů na Ukrajině rozšířilo ruskou zónu smrti o více než 15 kilometrů za frontovou linii, takže vstup do pozic nebo výstup z nich je jedním z nejsmrtonosnějších manévrů. Ve skutečnosti se nyní až 80 % ruských obětí (ztrát na životech) připisuje bezpilotním systémům a ztráty ukrajinských logistických vozidel si vynutily zvýšené využívání bezpilotních vozidel pro zásobování a evakuaci.

Ukrainian Defenders evacuated a wounded soldier using a ground robot for the first time.

Soldiers from the 141st Mechanized Brigade are already using ground robots on the frontlines. They evacuated a wounded soldier who had crawled toward Ukrainian positions for three days.… pic.twitter.com/GIdA6J1nWB

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) September 8, 2025

Potřeba je tak vysoká, že v prosinci 2024 byl zdokumentován první plně robotický ukrajinský útok a v červnu 2025 dosáhla 3. útočná brigáda ruské kapitulační operace bez vlastních ztrát. UGV však zůstávají zranitelné: ve dne jsou snadnou kořistí pro FPV drony a jakýkoli výpadek signálu může zanechat oběti na otevřeném prostranství. V reakci na to je některé jednotky používají jako sebevražedná vozidla, která se vysazují do zákopů, mostů nebo minových polí, aby odpálila nálože a uvolnila cestu.

Zrychlený závod

Kyjev i Moskva experimentují s flotilami pozemních robotů, protože si uvědomují, že budoucnost boje bude záviset na masové integraci autonomních systémů. Ukrajina si klade za cíl do konce roku 2025 nasadit 15 000 UGV, podporovaných programem Brave1, zatímco Rusko ve svých státních médiích předvádí prototypy s termobarickými odpalovacími zařízeními.

Analytici poukazují na to, že Kyjev si udržuje výhodu díky decentralizované síti začínajících podniků a tvůrčích brigád, zatímco Rusko se stále spoléhá na roztříštěné a dobrovolné úsilí. Zároveň ostatní globální hráči, jako je Čína, pozorně sledují ukrajinské inovace, aby je mohli začlenit do svých vlastních válečných doktrín. Zkušební prostor v Donbasu urychluje cyklus vojenských inovací, který by v době míru trval desítky let.

Od logistiky k přímé palbě

Ukrajinské brigády již pracují na prototypech, které přesahují rámec prostého zásobování: mobilní protiletadlové věže, kamikadze UGV s technologií Starlink k útokům na tanky a modulární platformy, které lze přizpůsobit dané misi. Hlavním úkolem je snížit náklady a zjednodušit provoz pro masové nasazení.

28. mechanizovaná brigáda dokonce představila UGV vybavené systémem Igla MANPADS, který je schopen sestřelovat bezpilotní letouny nebo nízkoletící vrtulníky a zároveň udržovat operátory v krytu. Vize je jasná: armáda, v níž stroje vykonávají nejnebezpečnější práci a vojáci jsou zachováni pro kontrolní a monitorovací mise.

Úloha civilních inovací

Rychlý vývoj této robotické války by nebyl možný bez přímého zásahu civilních inženýrů a podnikatelů, kteří vytvořili jedinečný ekosystém válečných inovací. Organizace, jako je Dignitas Ukraine, jsou hnací silou programu Victory Robots, školí vojáky v ovládání UGV a šíří osvědčené postupy mezi brigádami.

Cílem těchto iniciativ je vybudovat „technologický štít“, který sníží počet lidských obětí a urychlí zavádění autonomních systémů. Předpokládají, že další fází bude integrace umělé inteligence do pozemních robotů, což znásobí jejich autonomii a efektivitu na bojišti.