NVIDIA, která již patří mezi nejhodnotnější společnosti na světě, se chce stát gigantem v oblasti umělé inteligence.
Raketový vzestup společnosti NVIDIA v závodu o pozici nejhodnotnější společnosti na světě se neobešel bez nákladů na generálního ředitele Jensena Huanga, který v nedávném rozhovoru přiznal, že je zcela posedlý prací. Vždy se říkalo, že pro dosažení úspěchu je třeba přinášet oběti, a v případě tohoto manažera je odpověď jasná: ve svém každodenním životě nemá skutečnou rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.
„Pracuji sedm dní v týdnu. Když nepracuji, myslím na práci […] Dívám se na filmy, ale nepamatuji si je, protože myslím na práci.“ Jensen Huang
Huang říká v rozhovoru, že od chvíle, kdy vstává, až do chvíle, kdy jde spát, neustále pracuje, a když nepracuje, myslí na práci. Jeho posedlost je taková, že generální ředitel společnosti NVIDIA přiznává, že i když se dívá na film, ano, myslí na práci.
NVIDIA má jasno: budoucnost je v umělé inteligenci
Společnost NVIDIA, jejíž tržní hodnota akcií se rovná hodnotě společností Amazon a Meta dohromady, v posledních letech hodně sází na umělou inteligenci. Společnost NVIDIA věří, že její grafické karty jsou nezbytné pro posunutí umělé inteligence na další úroveň, a její hlavní prioritou je nyní stát se gigantem v oblasti umělé inteligence, přičemž všechny oblasti jejího podnikání budou řízeny umělou inteligencí. Možná tak získá svůj dlouho očekávaný průlom.
„Chci ze společnosti NVIDIA udělat jednu velkou AI.Nebylo by to skvělé? A pak bych měl konečně rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,“ řekl manažer, který před nedávnem také předvedl vybočení z „normálu“ mezi technologickými guru, když mluvil o jedné z nejlepších rad, kterou dostal pro dosažení úspěchu.
Zřejmě není jediným vysoce postaveným manažerem, který přiznal takovou posedlost prací jako Bill Gates, který zřejmě nesnášel, když si i jeho zaměstnanci brali dovolenou. Nakonec se však zakladatel Microsoftu poučil, že odpočinek je pro zvýšení produktivity nezbytný.
Dopad posedlosti prací na zdraví a produktivitu
Extrémní oddanost práci, jak ji popsal Huang, může mít významné důsledky pro duševní a fyzické zdraví. Studie ukázaly, že nadměrná práce bez dostatečného odpočinku může vést ke zvýšenému stresu, psychickým problémům, jako jsou úzkost a deprese, a zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění. Nedostatečná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem může navíc negativně ovlivnit osobní vztahy a celkovou životní spokojenost.
Na druhou stranu se pracovní posedlost nemusí vždy projevit ve vyšší produktivitě. Studie Stanfordovy univerzity totiž zjistila, že hodinová produktivita dramaticky klesá, když pracovní týden přesáhne 50 hodin, a po 55 hodinách klesá ještě více. To naznačuje, že Huang sice může trávit v práci hodně času, ale nemusí být nutně produktivnější.