Tento nejnovější objev je téměř nepředstavitelný, protože jde o něco, co vzniklo pouhých 280 milionů let po velkém třesku.
Pokud se zeptáte astronomů, co je jejich hlavním cílem, nebo spíše po čem touží, s největší pravděpodobností vám řeknou, že je to pochopení toho, jak byl vesmír uspořádán v prvních milionech let. Je to proto, že již víme, že po velkém třesku vesmír prošel obdobím zrychleného rozpínání a ochlazování, dokud se nezačaly seskupovat první atomy a vytvářet hvězdy a galaxie. Co se však stalo potom? A co za tím stojí?
James Webb Space Telescope Discovers the Earliest Galaxy Ever Seen https://t.co/IZeNqMsL4z
— Slashdot Media (@SlashdotMedia) June 4, 2025
Související článek
Dlouhou dobu se vědci domnívali, že tento proces trval stovky milionů let. Několik teoretických modelů předpovídalo, že první galaxie mohly vzniknout až po 500 nebo 600 milionech let. Dokud se neobjevil teleskop Jamese Webba, který mnohé z toho, čemu jsme do té doby věřili, změnil. Tento nejnovější objev zjistil něco, co by ještě před několika lety bylo považováno za nemožné.
Nepředstavitelný objev Jamese Webba
Vzpomínáte si, jak jsme říkali, že se předpokládalo, že galaxie vznikly až 500 nebo 600 milionů let po velkém třesku? Nuže, v květnu 2025 objevil teleskop Jamese Webba galaxii, která vznikla pouhých 280 milionů let po velkém třesku. Tento objev je tak neuvěřitelný, že Pieter van Dokkum, profesor astronomie a fyziky na Yaleově univerzitě, k němu říká:
„Tato galaxie existovala v době, kdy byl vesmír starý asi 280 milionů let – dostáváme se tedy poměrně blízko k Velkému třesku. Jen pro představu, žraloci na Zemi žijí už delší dobu!“
Tato galaxie již byla pojmenována MoM-z14, což je zkratka pro „Matku všech raných galaxií“. Proč? Inu, byla pozorována s červeným posuvem z = 14,44, což je nejvyšší dosud zaznamenaný, a přestože se jedná o poměrně kompaktní galaxii, je velmi svítivá, což naznačuje intenzivní fázi tvorby hvězd.
Jako by překvapení ještě nebyla u konce, MoM-z14 má vysoký obsah dusíku v poměru k uhlíku, což je podobné tomu, co pozorujeme v kulových hvězdokupách Mléčné dráhy. Jinými slovy, možná byla tato hvězdotvorba již složitá a pokročilá mnohem dříve, než se dosud předpokládalo (což všechny překvapilo, stejně jako tato galaxie, která podle NASA nevznikla spolu s ostatními).
Co pro nás tento objev znamená
Kromě toho, že objev MoM-z14 je rekordní, přímo zpochybňuje teorie o vzniku galaxií. Nikdy jsme si totiž nemysleli, že bytak jasné galaxie mohly existovat v tak raném stádiu vývoje vesmíru. Překvapil dokonce i misi teleskopu Jamese Webba, protože vědci, kteří se na ní podíleli, očekávali, že v této době najdou pouze slabé stopy nebo jednoduché kupy.
„V širším měřítku jde o to, že JWST neměl objevit žádné galaxie v tak raném stádiu historie vesmíru, nebo alespoň v této fázi mise,“ vysvětluje van Dokkum.
Proto bylo nyní, nad rámec všech dosavadních předpokladů, identifikovánovíce než 100 galaxií podobných MoM-z14 v prvních 400 milionech let po Velkém třesku – a toto číslo roste s každou novou analýzou dat Jamese Webba, viz? Příkladem může být návštěva JWST v galaxii Question Mark a zjištění něčeho historického.
Důsledky pro budoucí výzkum
Objev MoM-z14 a podobných galaxií otevírá nové možnosti výzkumu raného vesmíru. Naznačuje, že procesy vzniku a vývoje galaxií mohly být rychlejší a složitější, než se dosud předpokládalo. To by mohlo mít významné důsledky pro naše chápání historie vesmíru a formování vesmírných struktur.
Schopnost JWST detekovat tak vzdálené a staré galaxie navíc ukazuje na jeho jedinečné schopnosti v infračervené astronomii. Jak bude teleskop pokračovat v pozorování vesmíru, je pravděpodobné, že odhalí ještě více překvapení, která by mohla změnit naše chápání vesmíru.
Objevy vesmírného dalekohledu Jamese Webba jsou nejen důkazem lidské vynalézavosti a technologického pokroku, ale také připomínkou rozlehlosti a tajemství vesmíru. Jak budeme pokračovat v průzkumu vesmíru, kdo ví, jaké další nepředstavitelné objevy nás čekají?