Ukrajina potřebuje další podporu, aby ustála nejen obranu své země, ale také podnikala útoky směrem do vnitrozemí Ruska. Právě poškozování jejich infrastruktury a ekonomiky je jedním z důvodů, proč Ukrajina ruské agresi stále odolává.
Územní zisky Ruska jsou za poslední dobu nejmenší od začátku války.
Všichni vidí, že Rusko hoří, a my chceme, aby hořelo ještě víc, ale k tomu potřebujeme financování,
poznamenal nejmenovaný ukrajinský úředník spjatý s ministerstvem obrany, jak uvedl web pravda.com.ua. Peníze budou použity na protivzdušnou obranu, nákup dronů, munice, vybavení pro elektronický boj a nákup zbraní dlouhého doletu. Nákupy se budou provádět přímo od ukrajinských výrobců. Důvod je zřejmý. Rusko se začalo velmi dobře vojensky regenerovat a vytvářet zbraně dlouhého a středního doletu, nové útočné drony, což je pro Ukrajinu velmi nebezpečné.
Ukrajina vyrábí drony ve velkém
Ukrajina má velké ambice, díky válečným zkušenostem se stává velmocí ve výrobě zbraní. Tvrdí, že na svoji obranu bude v budoucnu schopna vyrobit až 30 milionů dronů ročně. Drony patří mezi nejúčinnější zbraně, které umožňují zasahovat energetické i vojenské cíle hluboko na ruském území. Dosah mají až 2 000 kilometrů. Web techradar.com však upozorňuje, že je otázkou, jestli budou připraveny i dodavatelské řetězce pro komponenty jako jsou naváděcí čipy a optické senzory. Žádná země nikdy neudržela tak vysokou výrobu. Na druhou stranu by země své odběratele měla i v zahraničí. Ukrajinská společnost Defense Drones Tech Corporation byla vybrána americkou armádou v soutěži Drone Dominance, protože nemá žádné komponenty pocházející z Číny. Navíc jejich dron Shrike 10 Fiber nasbíral při testech 99,3 bodů ze 100, což je o deset více než jeho nejbližší konkurent, americká společnost Neros.
Ruský průmysl pravděpodobně vyrábí 1,2 až 1,8 milionu dronů ročně.
Každá země přispěje menším dílem
Otázka podpory Ukrajiny je nyní klíčová. Podle výše uvedeného zdroje ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov plánuje sérii schůzek se zástupci Norska, Švédska, Německa a Kanady. Při nich Ukrajina požádá každého ze svých partnerů o finanční pomoc nebo půjčky v rozmezí 2 až 6 miliard dolarů. Země má doposud přislíbeno asi 38 miliard eur, potřebuje však nejméně dalších 20 miliard, o kterých se bude nyní jednat. Původně NATO zvažovalo pomoc ve výši 60 miliard eur, nyní zvažuje navýšení na 70 miliard. Otázkou je, jestli územní zisky Ukrajiny přesvědčí spojence k větší podpoře.
Červencový summit NATO financování Ukrajiny otevře
Podle agentury Reuters se očekává, že červencový summit NATO téma financování Ukrajiny znovu otevře.
Bude se konat 7. a 8. července v Ankaře a tématem by měla být nejen další pomoc Ukrajině, ale také diskuze o možném vstupu Ukrajiny do vojenské aliance. Již s předstihem uvedlo například Německo, že plánuje poskytnout Ukrajině v roce 2026 bilaterální pomoc ve výši přibližně 11 miliard eur. Německo také vyzývá další partnery, aby ve své pomoci neustávali. Evropské vlády by se měly dostat až na pomoc v hodnotě 40 miliard eur. Ukrajina dává v tuto chvíli zhruba 40 % svého HDP na obranu, což je nejvíce na světě. Sama země bez pomoci okolních zemí vynakládá zhruba 85 miliard eur ze svého rozpočtu.