Rusko podle ukrajinských představitelů hledá způsob, jak obnovit schopnost dálkově řídit své útočné drony Shahed. Klíčovou roli mají hrát vysílače na území Běloruska. Ty dříve umožňovaly prodloužit komunikační dosah bezpilotních letounů a měnit jejich trasu i cíle v reálném čase. Tato zařízení byla kvůli tlaku Kyjeva vypnuta. Jejich opětovná aktivace by ale mohla změnit situaci a Rusko by znovu mělo možnost drony napadnout i západ Ukrajiny.
Ruské útoky pomocí dronů typu Shahed a jejich domácích variant Geran patří mezi nejčastější nástroje Moskvy ve válce proti Ukrajině. Dosud se však velká část těchto útoků spoléhala na předem naprogramované trasy. Podle ukrajinských úřadů díky stanicím v Bělorusku mohli ruští operátoři udržovat spojení s drony i ve vzdálenostech, kde by běžné rádiové spojení nestačilo.
Poradce ukrajinského prezidenta Sergej Beskrestnov uvedl, že nyní hrozí obnovení vypnutých běloruských stanic. V rámci staronové strategie bude podle něj Rusko velmi pravděpodobně schopné drony opět využívat daleko efektivněji dokonce i hluboko na území Ukrajiny.
Prodloužená ruka ruských dronů
Ukrajina upozornila na problém s běloruskými stanicemi už v průběhu roku 2026. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev eviduje několik takových zařízení. 19. června vyzval Alexandra Lukašenka k jejich odstranění.
Bylo by vhodné, aby tato zařízení Bělorusko odstranilo. Na vypnutí mu dáváme týden,
řekl tehdy. Pohrozil, že v opačném případě bude Ukrajina nucena zakročit.
Pokud to neudělá on, uděláme to my!
Po tomto tlaku Kyjev oznámil, že stanice od 22. června přestaly fungovat. Zelenskyj uvedl, že informaci obdržel od velení ukrajinské armády a zpravodajských služeb, zároveň ale přiznal, že není jasné, zda byla zařízení skutečně odstraněna, nebo pouze vypnuta.
Ukrajinský odborník Anatolij Chrapčynskyj řekl, že tato zařízení mohou poskytovat dronům stabilnější komunikační spojení na vzdálenost až desítek kilometrů. Sám tehdy mínil, že byla pravděpodobně pouze vypnuta, nikoli zničena. Nyní se však Ukrajina obává jejich opětovného zapnutí.
Dopad na další vývoj války
Obnovení vysílačů by mohlo posílit ruskou kampaň vzdušných útoků zejména proti západní části Ukrajiny, kde je vzdálenost od ruských základen větší. Právě zde je podle ukrajinských expertů výhodné využívat mezilehlé komunikační body, které prodlužují dosah rádiového spojení.
Pro Ukrajinu by to znamenalo další tlak na protivzdušnou obranu. Právě s jejím nedostatkem má země v poslední době velké problémy. Proto Zelenskyj opakovaně žádá o pomoc spojence, mimo jiné jedná s USA o dalších dodávkách systémů Patriot.
Analytici upozorňují, že ani obnovení běloruských systémů by samo o sobě nezměnilo průběh války. Šlo by nicméně o další technologický krok v souboji mezi ruskými schopnostmi elektronického boje a ukrajinskou protivzdušnou obranou.