Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se znovu dostala do slepé uličky. Moskva tvrdí, že je připravena k jejich obnovení, zároveň ale pokračuje ve válce a ruská armáda má podle Kremlu dál plnit stanovené cíle. Do procesu se snaží výrazněji vstoupit Spojené státy, které hledají cestu k obnovení přímých jednání. Zásadní rozdíly mezi požadavky Moskvy a Kyjeva zatím zůstávají.
Jednání o ukončení války jsou sice možná, Kreml nicméně přiznává, že v současné době nevidí žádný posun. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov 21. září uvedl, že v tuto chvíli nedošlo ve vyjednávacím procesu k žádnému vývoji.
Doufáme, že se nám přece jen podaří obnovit třístranná jednání. A podnikneme další pokus dosáhnout našich cílů mírovou cestou.
Podle Peskova by si Rusko přálo ukončit válku příměřím, Ukrajina ale musí přistoupit na stanovené podmínky. Konkrétně Kreml požaduje:
- Nárok na Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast,
- odmítnutí Ukrajiny jako potenciálního člena NATO,
- změnu ukrajinské bezpečnosti v souladu s kremelskými požadavky.
Daleko od dohody
Moskva na jedné straně ponechává dveře k diplomacii otevřené, na straně druhé však pokračuje ve vojenských operacích. Peskov formuloval současnou situaci poměrně jednoznačně: „Ano, pokračujeme ve speciální vojenské operaci a naše armáda pracuje na dosažení stanovených cílů.“ Teprve poté dodal, že Rusko doufá v obnovení třístranných jednání. Ačkoli tedy Rusko je otevřeno jednání, vojensky neustoupí.
Hlavním problémem zůstávají podmínky případné mírové dohody. Rusko dlouhodobě požaduje územní ústupky ze strany Ukrajiny. Kyjev naopak odmítá uznat změny svých hranic dosažené silou a požaduje bezpečnostní záruky, které by měly zabránit opakování ruské invaze.
Ukrajinská pozice je přitom založena na tom, že nejprve musí dojít k zastavení bojů a teprve následně lze řešit dlouhodobou politickou dohodu. V červnu se Ukrajina spolu s Francií, Německem a Velkou Británií přihlásila k požadavku okamžitého a úplného příměří, přičemž za výchozí bod dalších rozhovorů označila současnou linii kontaktu. Kyjev zároveň požaduje právně závazné bezpečnostní garance.
Do hry výrazně vstupují také Spojené státy, které se snaží hledat kompromis mezi oběma stranami. Prezident Donald Trump v září vyslal do Moskvy a Kyjeva svého zvláštního zmocněnce Stevea Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera. Američané se následně pokusili obnovit třístranný formát jednání. Šlo o první významnější americkou snahu znovu nastartovat mírový proces po několikaměsíční pauze.
Washington tlačí, Moskva nicméně nemění podmínky
Americká diplomacie zatím nepřinesla průlom. Po zářijových schůzkách Witkoffa a Kushnera s Vladimirem Putinem nebyla oznámena žádná dohoda a samotný Kreml následně připustil, že konkrétní harmonogram dalšího kola rozhovorů stále neexistuje. Peskov už dříve uvedl, že Moskva obnovení třístranného formátu nevylučuje, ale že je příliš brzy hovořit o místě a termínu.
Do procesu navíc vstupuje americký tlak na Rusko prostřednictvím sankcí. Kreml minulý týden varoval, že další americké sankce mohou podle něj mírová jednání ještě více zkomplikovat. „Uvalení jakýchkoli dalších sankcí ze strany USA by samozřejmě zkomplikovalo úsilí o nalezení mírového řešení na Ukrajině,“ řekl Peskov. Washington naopak sankce používá jako prostředek ekonomického tlaku na Moskvu.
Diplomatická cesta podle odborníků stále není zcela uzavřena. Rusko nadále deklaruje ochotu k obnovení jednání a Ukrajina rovněž podporuje diplomatické řešení. Zelenskyj v posledních dnech uvedl, že Kyjev je připraven jednat o konkrétních krocích ke snížení intenzity konfliktu a po setkání s Trumpem zdůraznil, že Spojené státy zůstávají do procesu zapojeny.
Zároveň však mezi oběma stranami zůstávají zásadní spory o území, bezpečnostní záruky a podobu případného příměří. Současná situace tak vytváří zdánlivý paradox: jednání jsou stále otevřená, ale samotný mírový proces stojí.