Izrael se připravuje na možnost, že jednání Donalda Trumpa s Íránem nedopadne dobře. Jako zásadní vnímá obcházení některých důležitých témat. V takovém případě je země schopna okamžitě vojensky reagovat.
Největší obavy má Izrael z ústupků, které by zemi poškozovaly. Pokud by došlo k dohodě, která by se dostatečně nezabývala íránským jaderným programem a zároveň se vyhnula otázkám, jako jsou balistické rakety a podpora regionálních zástupců, by podle zdrojů webu CNN vedlo k tomu, že by Izrael vnímal válku jako nedokončenou.
Hlavní obavou je, že Trumpa unaví rozhovory a uzavře dohodu – jakoukoli dohodu – s ústupky na poslední chvíli,
uvedl jeden izraelský zdroj.
Bílý dům chce na dohodu také tlačit
Z druhé strany ovšem zní ujištění, že otázka zásob vysoce obohaceného uranu patří mezi prioritní a zcela určitě bude řešena. Írán podle Bílého domu velmi dobře ví, že jeho současná pozice není dlouhodobě udržitelná a bude také nakloněn dohodě. Američané jsou optimisticky přesvědčeni, že Donald Trump drží v rukou všechny karty, pravidelně také vyjadřuje ochotu znovu v Íránu vojensky udeřit, pokud by jednání nikam nevedla. Předchozí návrhy na ukončení války však kategoricky odmítl.
Jejich balistické rakety jsou zničeny, jejich výrobní zařízení jsou demontována, jejich námořnictvo je potopeno a jejich vazali jsou oslabeni,
uvedla v prohlášení pro CNN Olivia Walesová, zástupkyně mluvčí Bílého domu, a dodala, že Írán je také poškozován blokádou Hormuzského průlivu, jejich ztráty se blíží 500 milionů dolarů denně. To je také důvodem, proč by země měla být přístupná dohodě.
Dohoda ale není jistá
Přesto ale dohoda mezi oběma zeměmi není jistou záležitostí, největší rozpory panují kolem otevření Hormuzského průlivu a také budoucnosti jaderného programu či úplného zrušení sankcí vůči Teherán. Izrael se tedy připravuje na možnost plného obnovení bojů, pokud Trumpova administrativa při jednáních selže. Obávají se, že Trumpovy požadavky jsou stále nižší a brzká ekonomická stabilizace íránského režimu by mohla mít za následek ohrožení bezpečnosti. Do centra pozornosti se dle Izraele dostávají světové a americké ekonomické zájmy související s blokádou průplavu, nikoliv jaderný program.
Odložit jadernou otázku? V žádném případě
Írán totiž podle CNN trvá na tom, že se nejprve v předběžné mírové dohodě bude řešit ekonomika, zatímco jaderná otázka bude přesunuta na pozdější fáze jednání. S tím Izrael nesouhlasí. Došlo to tak daleko, že vysoce postavený izraelský úředník řekl, že bude možná lépe, když žádná dohoda zatím uzavřena nebude. Válka musí skončit tím, že Írán nebude mít vůbec žádný obohacený uran. Írán navrhuje, že by část uranu mohl postoupit třetím zemím, ale nechce se vzdát jaderného programu. V tuto chvíli není kam spěchat. Lepší žádná než špatná.
Eskalace konfliktu je dle něj reálným scénářem v případě, že se bude Trump snažit konflikt za každou cenu uzavřít i za cenu ústupků. Ještě na konci dubna se ale americký prezident vyjádřil, že má všechen čas světa a na dobrou dohodu, výhodnou pro Spojené státy, si počká.
Ve hře je také íránský požadavek na zaplacení válečných škod, které Spojené státy způsobily. Také tento požadavek označil Trump za nepřijatelný. Izrael ale zůstává ve střehu. Nic než skutečně dobrou dohodu, neuznají.