Prostor mezi Zemí a Měsícem se může stát dalším dějištěm soupeření velmocí. Americké ministerstvo letectva vydalo výzvu pro letecké a kosmické firmy. Zajímá ho, jak by mohly vypadat družice schopné přepravit až dvě tuny vládního vybavení. Jaké přístroje by měly nést, ministerstvo zatím neupřesnilo.
Cislunární prostor má podle letectva 1 728krát větší objem
Cislunární prostor zahrnuje přeletové dráhy mezi Zemí a Měsícem, oběžné dráhy kolem Měsíce i okolí takzvaných Lagrangeových bodů. V těchto místech se působení gravitace obou těles a jejich oběžný pohyb vyvažují tak, že kosmické plavidlo může s malou spotřebou paliva udržovat polohu vůči Zemi a Měsíci.
Podle dokumentace amerického letectva je objem této oblasti přibližně 1 728krát větší než objem prostoru kolem geostacionární oběžné dráhy. Pro dlouhodobý provoz a soustavné sledování tak rozsáhlé oblasti budou potřeba technologie, které se teprve vyvíjejí.
Až pět družic se zabezpečenou komunikací
Projekt počítá až s pěti družicemi, které by mohly přelétávat mezi Zemí a Měsícem a působit také na drahách kolem Lagrangeových bodů. Každá má nést až dvě tuny vládního vybavení o maximálních rozměrech třikrát jedenkrát jeden metr. Pro napájení nákladu ministerstvo požaduje nejméně jeden kilowatt, ideálně tři. První možnost startu má být k dispozici koncem roku 2029. Počáteční operační způsobilosti na oběžné dráze by měl systém dosáhnout v roce 2031.
Komunikaci má chránit šifrování typu 1 podle standardu americké Národní bezpečnostní agentury (NSA). Tento požadavek naznačuje, že se při návrhu počítá i s možností práce s utajovanými vládními technologiemi. O povaze samotného nákladu zatím ministerstvo žádné podrobnosti nesdělilo. Výzva slouží k průzkumu trhu. Washington nyní zjišťuje, jaké řešení mohou firmy nabídnout, a mapuje možné dodavatele pro případnou budoucí zakázku.
Co by mohly družice nést na palubě?
Americké vesmírné síly vybavení družic neupřesnily. Z jejich veřejně uváděných priorit lze odvodit tři možné úkoly. Prvním je sledování kosmického prostoru, v americké vojenské terminologii Space Domain Awareness. Zahrnuje vyhledávání, sledování a identifikaci objektů. S rostoucím počtem družic a sond přitom nabývá na významu i schopnost určit, co se v oblasti pohybuje a k čemu to slouží.
Druhým možným úkolem je navigace. V cislunárním prostoru zatím chybí vlastní síť s funkcemi obdobnými systému GPS, která by zajišťovala určování polohy, navigaci a přesnou synchronizaci času. Taková infrastruktura by kosmickým lodím usnadnila určování polohy, výpočet manévrů i koordinaci na velké vzdálenosti. Třetí oblastí je komunikace mezi jednotlivými plavidly a pozemními stanicemi.
Umělá inteligence má pomoci při výpadku spojení
V samostatné výzvě zveřejněné 9. listopadu požádalo ministerstvo firmy také o návrhy, jak při provozu družic v cislunárním prostoru využít umělou inteligenci a strojové učení. Plavidla by měla samostatně udržovat dráhu, plánovat manévry, vyhodnocovat odchylky a rozpoznávat objekty. Dokument zmiňuje také počítačové vidění, které by jim pomohlo rozlišit přírodní tělesa od objektů vytvořených člověkem.
S rostoucí vzdáleností se prodlužuje doba, za kterou rádiový signál překoná cestu mezi družicí a řídicím střediskem. Možnost rozhodovat přímo na palubě je důležitá i při výpadku spojení. Pentagon proto chce, aby plavidla zvládla fungovat nejméně 72 hodin bez zásahu ze Země.
Spojené státy chtějí mezi Zemí a Měsícem působit dlouhodobě
Co přesně by se do dvoutunového nákladu vešlo, zůstává otevřené. Výzvy však ukazují, že Spojené státy chtějí v prostoru mezi Zemí a Měsícem vybudovat dlouhodobé zázemí pro sledování, navigaci a komunikaci. Tyto služby mohou v budoucnu využívat vědecké, komerční i vojenské mise. S rostoucím zájmem o cislunární prostor tak vedle samotného průzkumu získává na významu i schopnost v této oblasti pravidelně operovat.
