Kabinet schválil novelu, která mu umožní rychle snížit ceny elektřiny pro domácnosti i firmy. Část nákladů mají pokrýt výrobci ze svých mimořádných příjmů. Kdy a o kolik zlevní, vláda zatím neprozradila.
Vláda si připravila nástroj pro okamžitý zásah proti rostoucím cenám elektřiny. Kabinet dnes schválil novelu energetického zákona, která mu umožní rychle snížit účty domácnostem, živnostníkům i firmám. Opatření má fungovat bez kompenzací a dotknout se všech odběratelů najednou.
Stát by v případě dalšího výrazného zdražování převzal část nákladů na provoz energetických sítí. Odběratelům by se tím snížila regulovaná složka ceny, kterou platí v účtech za elektřinu a kterou stanovuje Energetický regulační úřad. Na rozdíl od obchodní složky ji zákazník nemůže ovlivnit změnou dodavatele.
Regulovaná složka zahrnuje především poplatky za přenos a distribuci elektřiny a další náklady spojené s provozem elektrizační soustavy. Právě tato část účtu se má díky vládnímu zásahu zmenšit.
Kdo zaplatí slevu na elektřině
Náklady na zlevnění chce kabinet aspoň částečně pokrýt odvody z mimořádných příjmů výrobců elektřiny. Těm by vláda stanovila stropy tržních příjmů podle typu zdroje – jiný by platil pro jaderné, uhelné či plynové elektrárny a jiný pro obnovitelné zdroje. Vláda by mohla stropy upravovat podle aktuálních cen paliv, emisních povolenek, inflace a provozních nákladů.
Co bude přes tu cenu, tak bude v drtivé většině odebráno těm subjektům,
vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Peníze chce stát použít na snížení účtů domácností a firem.
Podobný mechanismus stát využil během energetické krize v letech 2022 a 2023. Novela má podle ministerstva průmyslu vytvořit trvalý právní rámec, který vláda bude moci využít také při dalších mimořádných výkyvech cen. Navrhované stropy tržních příjmů výrobců koncepčně vycházejí z parametrů zastropování použitých při energetické krizi v roce 2023.
Havlíček ale připustil, že odvody výrobců nemusejí výdaje státu pokrýt v plné výši:
Ideálně, aby to bylo jedna ku jedné, ale samozřejmě to slíbit definitivně nemůžeme.
Proč vláda jedná právě teď
Důvodem příprav je prudký růst cen energií na evropských trzích v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Podle Havlíčka se nyní zemní plyn obchoduje za 88 eur za megawatthodinu, přibližně za trojnásobek lednové ceny. Drahý plyn přitom tlačí vzhůru také velkoobchodní ceny elektřiny.
K tlaku na růst cen elektřiny přispívá mimo jiné i sezónní fenomén zvaný Dunkelflaute – období bez větru a slunce, kdy propadá výroba z obnovitelných zdrojů.
Do účtů českých domácností se zatím růst burzovních cen výrazně nepromítl. Dodavatelé totiž část energií nakoupili předem a mnoho zákazníků má ceny zafixované. Havlíček ale očekává, že tlak na zdražování v příštích měsících poroste.
Je to daleko rychlejší, je to bez následných kompenzací a je to okamžitá sleva pro kohokoliv, ať už je to firma, nebo domácnost,
vysvětloval Havlíček, proč vláda dává tomuto řešení přednost před zastropováním cen pro odběratele.
Co zatím není jasné
Za jakých podmínek by vláda ceny snižovala a o kolik, zatím není jasné. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci odmítl stanovit konkrétní hranici, při které by se opatření spustila. Rozhodovat chce podle aktuální situace na trhu a vývoje cen v okolních zemích.
Nejsou známy ani předpokládané náklady celého opatření. Ministr zdůraznil, že vláda se na případné zdražování připravuje s předstihem. „Na nic jsme nečekali,“ prohlásil. Krizový plán podle něj vznikl už v březnu a kabinet ho konzultoval se zástupci podnikatelů v rámci vládního Plánu hospodářské odolnosti ČR.
Samotný návrh zákona se ale v předem zveřejněném programu dnešního jednání vlády neobjevil. Jeho znění dosud není veřejně dostupné a neprošel standardním připomínkovým řízením. Konkrétní podmínky, za kterých by vláda chtěla zasáhnout, tak zatím nelze ověřit.
Novela navíc musí projít parlamentem. Pokud se jí to vůbec podaří, návrh může ještě cestou doznat významných změn.