Podzimní mlhy každoročně prověřují, zda řidiči správně používají osvětlení vozidel. Denní svícení nemusí při zhoršené viditelnosti zajistit dostatečnou viditelnost vozidla zezadu. Automatické rozsvěcení světel navíc nemusí v každém voze na mlhu reagovat očekávaným způsobem. Zároveň je potřeba rozlišovat mezi předními a zadními mlhovými světly. Za porušení pravidel může ve správním řízení hrozit pokuta až 5 000 korun.
Automatické svícení nemusí v mlze reagovat správně
Automatické rozsvěcení světel je dnes běžnou součástí výbavy automobilů. Na světelný senzor se však v mlze nelze vždy bezvýhradně spoléhat. Systém reaguje především na intenzitu okolního světla, zatímco skutečná viditelnost může být kvůli mlze výrazně horší.
Problém může nastat například ráno, kdy je okolí dostatečně světlé pro to, aby systém ponechal vozidlo v režimu denního svícení, přestože řidič už kvůli mlze vidí na podstatně kratší vzdálenost.
U řady vozidel při denním svícení nesvítí zadní obrysová světla. Vozidlo proto může být zezadu v mlze hůře viditelné. Pokud automatika nepřepne na potkávací světla, měl by řidič zvolit vhodný režim osvětlení ručně.
Přední a zadní mlhovky mají jiný účel
Přední a zadní mlhová světla nejsou určena ke stejnému účelu.
Přední mlhová světla pomáhají řidiči osvětlit prostor před vozidlem za podmínek, pro které jsou určena. Jejich světelný paprsek je níže a širší než u běžných potkávacích světlometů a může pomoci například při orientaci podle okraje vozovky.
Zadní mlhové světlo má naopak především zvýšit viditelnost vozidla pro řidiče přijíždějící zezadu. Je proto výrazně intenzivnější než běžná zadní obrysová světla.
Právě proto může být zadní mlhovka při jízdě v těsné vzdálenosti nepříjemná. Pokud ji řidič nechá svítit i v situaci, kdy už není potřeba, může ostatní účastníky provozu zbytečně oslňovat a zhoršovat rozeznání dalších světel vozidla.
Vzadu je použití za stanovených podmínek povinné
Pravidla stanovuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Přední světla do mlhy smí řidič použít za mlhy, sněžení nebo hustého deště. U zadního světla je pravidlo přísnější – za těchto podmínek je řidič povinen jej použít.
Rozdíl mezi předními a zadními mlhovými světly je tedy zásadní. U předních světel zákon použití za stanovených podmínek umožňuje, zatímco u zadních světel jej za mlhy, sněžení nebo hustého deště ukládá.
Zákon přitom nestanovuje konkrétní hranici viditelnosti v metrech, po jejímž překročení musí řidič mlhovky zapnout.
Jako praktické vodítko se používá vzdálenost 50 metrů. Nejde však o zákonnou hranici. Řidič musí vycházet především ze skutečných podmínek na silnici.
Kdy mlhovku zase vypnout
Stejně důležité jako správné zapnutí je také včasné vypnutí mlhových světel.
Pokud se mlha výrazně zmenší nebo řidič z nepříznivých podmínek vyjede, neměl by zadní mlhovku nechávat svítit jen ze zvyku. Její intenzivní světlo může být pro řidiče jedoucího těsně za vozidlem nepříjemné.
Jiná situace nastává v případě, kdy mlha, sněžení nebo hustý déšť stále trvají. Český zákon nestanovuje obecnou výjimku pro jízdu v koloně, která by automaticky umožňovala zadní mlhovku vypnout. Samotná skutečnost, že za vozidlem jede další automobil, proto neznamená, že zákonná povinnost přestává platit.
Rozhodující jsou především aktuální povětrnostní podmínky a viditelnost.
Na dálnici je viditelnost ještě důležitější
Na dálnici a dalších komunikacích, kde se jezdí vyšší rychlostí, může být správné osvětlení v mlze obzvlášť důležité.
Vozidlo přijíždějící zezadu musí mít dostatek času rozpoznat automobil před sebou. Zadní mlhové světlo v takové situaci zvyšuje nápadnost vozidla a pomáhá upozornit na jeho přítomnost.
Přední mlhovky mohou za vhodných podmínek pomoci s orientací před vozidlem, například při horší viditelnosti okraje vozovky. Jejich použití ale musí vždy odpovídat podmínkám, pro které jsou určeny.
Dálková světla mohou v husté mlze spíše překážet
Při jízdě v husté mlze může mít řidič tendenci použít dálková světla, aby viděl co nejdál. V takových podmínkách ale mohou dálkové světlomety výhled naopak zhoršit.
Světlo se rozptyluje na drobných kapkách vody ve vzduchu a část světelného paprsku se vrací směrem k řidiči. Před automobilem pak může vzniknout světlá clona, která zhorší orientaci.
Mlha však sama o sobě neznamená automatický zákaz dálkových světel. Zákon stanovuje například zákaz jejich použití v situaci, kdy by mohl být oslněn jiný účastník provozu. Praktická nevhodnost dálkových světel v husté mlze a konkrétní zákonné podmínky jejich použití jsou proto dvě rozdílné věci.
Za nesprávné použití může přijít pokuta
Nesprávné používání osvětlení vozidla může být přestupkem. Na místě může být uložena pokuta až 1 500 korun, ve správním řízení pak 2 000 až 5 000 korun.
Při rozhodování o použití světel by proto řidič neměl sledovat pouze kontrolky na přístrojové desce. Důležité je především to, jaká je skutečná viditelnost a jak je vozidlo viditelné pro ostatní účastníky provozu.
Podzimní mlha přitom neznamená pouze nutnost zapnout mlhovky. Řidič by měl přizpůsobit také rychlost a odstup od ostatních vozidel.
Základní pravidlo je jednoduché: při mlze musí být vozidlo dostatečně viditelné, ale zároveň by jeho světla neměla zbytečně obtěžovat ostatní. Přední a zadní mlhovky proto není vhodné používat automaticky společně. Jejich použití se řídí konkrétními podmínkami na silnici a pravidly stanovenými zákonem.