Možná vás to překvapí, ale osoba v lesní kamizolce má právo zastavit vaše vozidlo – a pokud ji ignorujete, porušujete zákon. Lesní stráž totiž disponuje pravomocemi, které jí umožňují nejen kontrolovat dodržování lesního zákona, ale také udělovat pokuty až do výše 10 tisíc korun na místě. Provozovateli vozidla pak hrozí sankce ještě vyšší – až 100 tisíc korun.
V centru Brna na vás lesník krátký nebude, jenže uprostřed lesa má nad vámi velkou moc. A právě tady začíná problém mnoha houbařů, kteří si ani neuvědomují, že porušují pravidla. Nedávno se na redakci obrátil čtenář s dotazem, zda vůbec může lesník kontrolovat parkování a pokutovat řidiče. Odpověď zní: ano, může.
Co říká zákon a kde se to naučit
Řada lidí namítá, že v autoškole se o zákazu parkování v lese nic neučili. A mají pravdu – autoškoly se zaměřují především na pravidla silničního provozu podle zákona 361/2000 Sb. Ten v paragrafu 27 zakazuje zastavit a stát před vjezdem z polní nebo lesní cesty na pozemní komunikaci. O tom, že by nešlo stát třeba na rozšířeném plácku u takového vyústění, se ale v silničním zákoně explicitně nepíše.
Jenže stání motorových vozidel v lese zakazuje lesní zákon. Důvod je prostý: místo může sloužit hasičům při zdolávání požáru, jako odkladiště vytěženého dřeva nebo prostor pro průjezd těžké techniky. Policie se proto občas vydá dodržování lesního zákona kontrolovat a během houbařské sezóny se pak chlubí na sociálních sítích, kolik lístečků za stěrače rozdala.
V Česku platí pravidlo, že neznalost zákona neomlouvá. Pokud si řidič nenastuduje lesní zákon a poruší ho, je to jeho problém. A pokuta může být citelná.
Chráněná území a státní silnice – zde pozor dvojnásob
Ještě přísnější pravidla platí v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Tam se mimo parkoviště nesmí stát vůbec – a toto omezení není uvedeno v pravidlech silničního provozu, ale v zákonech o ochraně přírody.
Pokud tedy míříte třeba do Krkonoš, na Šumavu, Kokořínsko, k Máchovu jezeru nebo do Českého krasu, musíte nechat auto výhradně na parkovišti nebo u někoho na dvoře. Jinak si koledujete o pokutu.
Podobně přísná pravidla platí i na takzvaných státovkách – silnicích prvních tříd mimo obec. Tam je zakázáno zastavit a stát zákonem, a to i bez značky. Na silnicích druhých a třetích tříd to možné je, ale jen za dobré viditelnosti. Za tmy, šera nebo mlhy se nesmí stát ani na dvojkách a trojkách. A zastavení i stání jsou rovněž zakázané na silniční vegetaci čili zeleni vedle silnice.
Několik odpočívadel a lesních parkovišť najdete třeba u silnice I/24 z Veselí nad Lužnicí přes Třeboň na rakouské hranice, která vede vlastně celá chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko. U nás jich je ale minimum – na rozdíl třeba od Polska, Německa, Finska nebo Švédska.
Kde tedy zaparkovat? Název článku není náhodný
Možná si po přečtení výše uvedeného říkáte, kde tedy zaparkovat, když chcete na houby. Ono je to v ČR bohužel s tím parkováním v lesích docela na nic.
Lesní parkoviště sice existují, ale není jich mnoho. Třeba Lesy města Písku se snaží místa, kde často stávají auta a nepřekáží, označovat jako parkoviště. „Lesní parkoviště ale nestavíme,“ říká za písecké lesy Václav Zámečník.
Městské lesy Hradec Králové vybudovaly několik lesních parkovišť, kde podobně jako v Polsku najdete třeba i odpadkové koše nebo lavičky. V Černické oboře vzniklo parkoviště, které vybudovalo Panství Bechyně – což není navzdory svému názvu žádný pokus o znovuzavedení feudalismu v Čechách, ale jméno soukromé společnosti.
Její jednatelka Silvia Šťávová vysvětluje, že většina hajných není proti návštěvníkům lesa. „Pokud někdo zaparkuje slušně, toleruje se to. Problém je, když auta blokují vjezd techniky nebo nám lidi na místě, kde parkují, nechávají odpadky,“ říká Šťávová.
Vstřícný přístup volí i Správa městských lesů Jihlava, která si uvědomuje, že les neslouží jen pro hospodářské účely, ale má být i místem rekreace. Odstavená motorová vozidla proto neřeší v místech, kde nevadí třeba harvestorům a další mechanizaci. „Na okrajích lesních cest, kde to jde, posouváme závory, aby bylo víc místa pro odstavení vozidel návštěvníků,“ vysvětluje hospodář jihlavských lesů Miloslav Sahula.
Obytňáky, táboření a sběr hub v zahraničí
Pro parkování obytných aut platí stejné podmínky jako pro osobní vozy, pokud tedy není někde hmotnostní či jiné omezení. Když si ale vyndáte židličky, gril, budete svítit, dělat hluk či roztáhnete markýzu, už jde o táboření. V takovém případě pozor na omezení kempování – to není možné na území národních přírodních rezervací, chráněných krajinných oblastí a národních parků, případně v katastrech obcí, které to zakazují vyhláškou.
V Německu nebo Rakousku smíte sbírat houby jen pro vlastní potřebu, a to tam, kde to není zakázáno. Pokud si majitel lesa nepřeje, abyste mu brali jeho houby z lesa, musí to vyznačit cedulemi. Zákazy sběru najdete i v Itálii.
V Jižním Tyrolsku, tedy na severu Itálie kolem Brixenu nebo Bolzana, musíte zaplatit obecnímu úřadu, v jehož obvodu sbíráte, 10 eur za den – dnes už lze poplatek zaplatit a povolenku získat snadno online přímo do chytrého telefonu. Sběr je povolen jen v sudé dny, a to pouze od sedmi do devatenácti hodin a smíte si odnést maximálně kilo hub na osobu starší 14 let.
Ve Švýcarsku pak záleží na kantonu. Třeba ve Fribourgu se nesmí na houby od osmi večer do sedmi ráno, v Glarusu a Graubündenu od 1. do 10. každého měsíce, jen do sedmého je zákaz v kantonech Lucern a Obwalden.
U nás v ČR pak pozor na sběr v klidových zónách národních parků. Tam je sběr zakázán, na což upozorňují často i značky. Varují i před tím, že se tam nesmí vstupovat mimo cesty. To samé platí i v národních přírodních rezervacích.
Jediná rada na závěr
V chráněné krajinné oblasti a národním parku stůjte vždy na parkovišti. Mimo chráněná území ideálně taky, a pokud to nejde, doufejte, že zrovna nepadnete za oběť nějaké kontrolní a pokutovací akci. A nezapomeňte: od roku 2026 platí vyšší sazby pokut – maximální pokuta pro řidiče se zvýšila z původních 5 000 Kč na 10 000 Kč na základě novely lesního zákona.