Rodiče často zbytečně čerpají dovolenou, přitom mají v řadě situací zákonný nárok na volno. Kdy můžete zůstat doma s nemocným dítětem, na co si dát pozor u lékaře a kdy vám stát vyplatí ošetřovné?
Když dítě onemocní nebo musí k lékaři, mnoho rodičů automaticky čerpá dovolenou. Přitom v celé řadě případů mají ze zákona nárok na pracovní volno – a někdy dokonce i na finanční dávku. Přinášíme přehled situací, kdy vám zaměstnavatel musí dát volno a kdy máte nárok na ošetřovné.
Nemocné dítě: Volno i peníze bez nutnosti čerpat dovolenou
Když dítě onemocní nebo se zraní a potřebuje domácí péči, máte zákonné právo zůstat s ním doma. Zaměstnavatel vám musí nepřítomnost omluvit a vy pobíráte ošetřovné z nemocenského pojištění. Mzdu za tuto dobu nedostanete, ale náhrada z pojištění vám náleží.
U dětí mladších deseti let se automaticky předpokládá, že potřebují dospělého. Bez ohledu na závažnost nemoci či zranění. Ani po desátých narozeninách ale o nárok nepřijdete – pokud zdravotní stav dítěte skutečně vyžaduje ošetřování jinou osobou, volno a ošetřovné vám stále náleží.
Od roku 2025 funguje celý proces elektronicky. Lékař vystaví Rozhodnutí o potřebě ošetřování a odešle ho České správě sociálního zabezpečení. Vygeneruje přitom identifikátor – číslo rozhodnutí, které dostanete na e-mail, SMS nebo v písemné podobě. Tento identifikátor předáte zaměstnavateli, který si ověří potřebné údaje a zajistí vyplácení ošetřovného na váš účet.
Ošetřovné se standardně vyplácí nejvýše devět kalendářních dnů. Osamělý zaměstnanec s dítětem mladším 16 let, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat až 16 kalendářních dnů. Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí se od prvního dne.
Pokud dítě potřebuje péči déle než devět (případně šestnáct) dní a lékař to potvrdí, můžete doma zůstat i nadále. Zaměstnavatel vás omluví jako překážku v práci na straně zaměstnance. Nedostanete ale ani mzdu, ani ošetřovné. Zaměstnavatel po vás nesmí požadovat, abyste si vzali dovolenou nebo volno později napracovali.
Nárok na ošetřovné mají od ledna 2025 nově také zaměstnanci na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud jsou v době vzniku potřeby ošetřování nemocensky pojištěni. OSVČ si může ošetřovné nárokovat, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování.
Zavřená školka či nařízená karanténa: Stát opět pomůže
Když škola nebo školka nepředvídaně zavře – například kvůli havárii, epidemii nebo jiné mimořádné události – máte nárok na volno i ošetřovné. Stejně tak, pokud byla dítěti nařízena karanténa. Klíčové je, že jde o nepředvídanou situaci. Na školní prázdniny nebo ředitelské volno se tato ochrana nevztahuje.
Podstatnou roli hraje věk dítěte. Zákon počítá s tím, že o dítě do deseti let je nutné pečovat doma, starší už to zvládne samo. Volno a ošetřovné tedy dostanete jen u dětí mladších deseti let.
Nárok na ošetřovné vzniká i tehdy, když osoba, která o vaše dítě mladší deseti let běžně pečuje, kvůli zdravotním důvodům vypadne. Může jít třeba o babičku, která si vymkne kotník a nemůže dorazit pohlídat vnouče. Nebo když maminka odejde do porodnice porodit mladšího sourozence a lékař po porodu uzná, že starší dítě potřebuje péči.
Doprovod k lékaři nebo do poradny: Kdy máte nárok na volno
Když musíte doprovodit dítě k doktorovi a doprovod je nezbytný a nejde ho zařídit mimo pracovní dobu, máte nárok na placené volno až na jeden den. Zaměstnavatel vám za něj poskytne náhradu mzdy nebo platu – ovšem ne, pokud už čerpáte ošetřovné.
Zákon pamatuje také na doprovod dítěte do školského poradenského zařízení kvůli zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Pokud tedy míříte do pedagogicko-psychologické poradny či speciálněpedagogického centra, máte nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Rozdíl proti návštěvě lékaře je ale zásadní: zaměstnavatel za tuto dobu neposkytuje náhradu mzdy.
První školní den prvňáka, zápis dítěte, třídní schůzky, školní besídka ani vyzvedávání vysvědčení zákoník práce neřeší. Z pohledu zákona jde o obyčejný pracovní den. Pokud tam potřebujete být, musíte se se zaměstnavatelem domluvit – vzít si dovolenou, neplacené volno nebo přehodit směny.
Úprava pracovní doby a ochrana před služebními cestami
Rodič dítěte mladšího 15 let může zaměstnavatele písemně požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu. Nemusí jít o zkrácený úvazek – můžete chtít třeba jen ranní směny, vynechání víkendových směn, jiný začátek a konec pracovní doby, pružnou pracovní dobu nebo stlačený pracovní týden.
Postavení zaměstnance je tady silné. Zaměstnavatel musí žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pokud ji odmítne, musí své důvody písemně sdělit.
Zaměstnanec pečující o dítě mladší devíti let může zaměstnavatele písemně požádat o práci na dálku. Nárok na home office mu ale skutečnost, že má malé dítě, nedává. Zaměstnavatel může žádost odmítnout, opět ale musí zamítnutí písemně odůvodnit.
Zákoník práce chrání rodiče i při pracovních cestách. Zaměstnance, který pečuje o dítě mladší devíti let, může zaměstnavatel vyslat na pracovní cestu mimo obec pracoviště nebo bydliště jen s jeho souhlasem. U osamělého zaměstnance platí stejná ochrana při péči o dítě mladší 15 let.
Za osamělého se považuje svobodný, rozvedený nebo ovdovělý zaměstnanec, který nežije s druhem či družkou ani v partnerství. Nestačí tedy být nesezdaný – kdo žije s partnerem, za osamělého považován není.