České firmy letos čelí zvýšenému počtu bankrotů. Za první pololetí roku 2026 jich soudy vyhlásily 418, což je nejvíce za první polovinu roku od roku 2017. Zároveň výrazně vzrostl počet insolvenčních návrhů. Přesto podle odborníků samotný počet bankrotů neznamená, že by české firmy čelily plošné krizi.
Rekordní čísla, která budí pozornost
Za prvních šest měsíců roku 2026 soudy v České republice vyhlásily 418 bankrotů obchodních společností. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 9 procent, tedy o 34 případů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která vychází z dat portálu informaceofirmach.cz.
Počet firemních bankrotů se tak dostal prakticky na úroveň prvního pololetí roku 2017. Tehdy soudy vyhlásily 419 bankrotů obchodních společností.
Ještě výrazněji rostl počet insolvenčních návrhů. Soudy jich do konce června přijaly 678, což představuje meziroční nárůst o 22 procent. Dynamika jejich růstu tak byla více než dvojnásobná oproti růstu samotného počtu bankrotů.
Počet firem roste, podíl bankrotů zůstává nízký
Podle analytičky CRIF Věry Kameníčkové je ale při hodnocení situace důležité zohlednit také rostoucí počet společností.
Za první pololetí letošního roku v Česku soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než loni. Počet bankrotů obchodních společností se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017,
uvedla Kameníčková.
Koncem června činila roční míra bankrotů aktivních společností 0,18 procenta. Ve stejném období roku 2025 to bylo 0,17 procenta a v roce 2021 dokonce 0,19 procenta. Podle CRIF proto z tohoto pohledu nejde o výrazný růst.
Praha vede, nejrychleji rostly bankroty v Pardubickém kraji
Nejvíce obchodních společností zbankrotovalo v prvním pololetí v Praze, kde soudy vyhlásily 184 bankrotů. Na hlavní město připadlo 44 procent všech firemních bankrotů.
Následoval Jihomoravský kraj s 51 případy a Moravskoslezský kraj se 45 bankroty. Nejméně firemních bankrotů zaznamenal Kraj Vysočina, kde jich bylo pět, a Karlovarský kraj se šesti případy.
Meziročně se počet firemních bankrotů zvýšil v devíti krajích. Nejvýraznější nárůst vykázal Pardubický kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 250 procent. Kraj však zároveň patří mezi regiony s nižším počtem aktivních subjektů a nízkou mírou bankrotů.
V Moravskoslezském kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent. Naopak Liberecký kraj zaznamenal pokles téměř o dvě pětiny, Jihomoravský kraj o 18 procent a Středočeský o 12 procent. Skutečně však data potvrzují apokalyptickou vizi totálního kolapsu?
Největší riziko je na severu Čech a Moravě
Při přepočtu na počet aktivních společností vychází situace jinak. Za posledních 12 měsíců připadlo v České republice na každých 10 tisíc aktivních obchodních společností 18 bankrotů.
Nejvyšší míru bankrotů vykázal Ústecký kraj, kde připadlo na 10 tisíc subjektů 25 bankrotů. V Moravskoslezském kraji to bylo 24 a v Jihomoravském kraji 21. Naopak Středočeský a Jihočeský kraj měly shodně pouze devět bankrotů na 10 tisíc aktivních firem.
Obchod, průmysl a stavebnictví
Z hlediska jednotlivých odvětví zbankrotovalo během prvního pololetí nejvíce firem v obchodu, a to 93. Následoval zpracovatelský průmysl s 66 bankroty a stavebnictví s 52 případy.
Výrazně se zhoršila situace v dopravě a skladování, kde se počet firemních bankrotů meziročně zdvojnásobil. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostl počet bankrotů o 26 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent.
Naopak v administrativních a podpůrných činnostech počet bankrotů meziročně klesl o 65 procent.
Za posledních 12 měsíců vykázalo nejvyšší míru bankrotů právě odvětví dopravy a skladování. Na 10 tisíc subjektů v něm připadlo 30 bankrotů. Ve vodním hospodářství to bylo 20 a ve stavebnictví 19. Nejnižší míru naopak zaznamenaly informační a komunikační činnosti, kde připadlo na 10 tisíc subjektů sedm bankrotů.
Bankrotů podnikatelů nepřibylo
Odlišný vývoj je patrný u fyzických osob podnikatelů. Za první pololetí roku 2026 soudy vyhlásily 3 260 jejich bankrotů, což je stejně jako ve stejném období loňského roku.
Ještě příznivější vývoj nastal u osobních bankrotů. Soudy jich v prvním pololetí vyhlásily 7 614, tedy o sedm procent méně než ve stejném období roku 2025. Zároveň přijaly 7 806 návrhů na osobní bankrot, což představovalo meziroční pokles o osm procent.
Čísla tak ukazují, že zatímco počet bankrotů obchodních společností letos vzrostl na nejvyšší pololetní úroveň od roku 2017, u podnikatelů a především u osobních bankrotů je vývoj příznivější.