Vladimir Putin čelí obvinění z verbování zahraničních bojovníků do války na Ukrajině. Podle kolumbijských úřadů a médií mají ruští náboráři oslovovat tamní bývalé vojáky a lákat je na vysoké finanční odměny. Moskva tato tvrzení odmítá a označuje je za nepodložená. Je však jednoznačné, že Ruská armáda má kapacitní problémy.
Podle informací zveřejněných deníkem Kyiv Post kolumbijská vláda upozorňuje na možné náborové aktivity ruských zprostředkovatelů zaměřené na bývalé příslušníky ozbrojených sil. Ti mají být motivováni především slibem výrazně vyššího výdělku, než jakého by dosáhli doma. Ruské ministerstvo zahraničí jakékoli organizované verbování Kolumbijců popřelo a tvrdí, že jde o nepravdivá obvinění.
Ruská armáda hledá nové zdroje vojáků
Obvinění přichází v době, kdy Rusko podle řady analytiků dlouhodobě zápasí s doplňováním svých jednotek. Vysoké ztráty na frontě a klesající zájem dobrovolníků nutí Kreml hledat nové zdroje lidské síly nejen uvnitř země, ale také v zahraničí. V minulých letech se opakovaně objevily informace o náboru cizinců z Afriky, Asie či Latinské Ameriky.
Americký analytik Joseph Siegle dlouhodobě viní Rusko z šíření dezinformací a propagandy, kterou nyní používá také k získání cizích vojáků na svou stranu. To je podle jeho slov nepřijatelné.
Jde o souběh dezinformací, obchodování s lidmi a zahraničního vměšování.
Moskva již dříve přijala několik opatření, která mají nábor do armády usnadnit. Cizincům sloužícím v ruské armádě nabídla jednodušší cestu k získání ruského občanství a v některých případech také ochranu před vydáním do země původu. Podle dostupných informací se Kreml stále více spoléhá právě na zahraniční rekruty, protože domácí nábor naráží na své limity.
Dalším krokem se stala i nedávná změna ruské legislativy. Prezident Vladimir Putin podepsal novelu zákona, která rozšířila okruh odsouzených osob, jež mohou uzavírat kontrakty s ministerstvem obrany.
Nově se možnost služby týká i lidí odsouzených za některé závažnější trestné činy, například organizovaný zločin, pašování zbraní či drogovou kriminalitu. Analytici tento krok spojují právě s potřebou doplnit stavy ruské armády po dlouhodobých bojových ztrátách.
Kolumbie varuje, Rusko obvinění odmítá
Kolumbie patří mezi země s velkým počtem bývalých profesionálních vojáků, kteří mají zkušenosti z dlouholetého boje proti povstaleckým skupinám a drogovým kartelům. Právě jejich zkušenosti z nich podle expertů činí atraktivní cíl pro zahraniční náboráře. Finanční motivace přitom může být pro řadu veteránů významným faktorem.
„Kolumbijci jsou verbováni jako žoldnéři díky všem zkušenostem, které mají,“ uvedl už v roce 2021 kolumbijský armádní velitel generál Eduard Zapateiro. O rok později, když vypukla válka na Ukrajině, se debatovalo o tom, zda se Rusko časem pokusí této skutečnosti využít.
Kolumbijské úřady nyní upozorňují své občany na rizika spojená s případným odjezdem do zahraničních konfliktů a prověřují informace o možných náborových sítích. V minulosti se podobné případy týkaly jak bojovníků mířících na ukrajinskou, tak na ruskou stranu konfliktu.
Ruská strana jakékoli organizované verbování Kolumbijců odmítá. Podle Moskvy jde o součást informační kampaně namířené proti Rusku. Přesto se obvinění objevují v době, kdy Kreml rozšiřuje možnosti náboru doma i v zahraničí a přijímá legislativní změny, které mají usnadnit doplňování armády pro pokračující válku proti Ukrajině. Podle analytiků je tak pravděpodobnost, že chce Putin kolumbijské vojáky získat na svou stranu, velmi vysoká.