Dvacátého července 2026 se v Praze odehrála tisková konference, která měla daleko k běžné právnické debatě. Česká advokátní komora (ČAK) na ní otevřeně varovala před oslabováním kvality české legislativy, které je podle ní stále častější.
Podle představitelů Komory vzniká stále více důležitých zákonů mimo standardní meziresortní připomínkové řízení. Místo důkladně připravovaných vládních návrhů přibývá poslaneckých a senátorských iniciativ, které nepodléhají stejnému procesu odborného posuzování ze strany ministerstev, soudů, státních zastupitelství ani akademické obce.
Podle advokátů tak roste riziko, že budou přijímány právní předpisy s legislativně-technickými nedostatky, nepřesnými formulacemi nebo systémovými rozpory.
Mediální kauzy jako impuls pro nové zákony
Předsedkyně České advokátní komory JUDr. Monika Novotná upozornila na trend, kdy se některé návrhy zákonů rodí jako rychlá reakce na jednotlivé mediálně sledované případy. Podle ní často chybí širší analýza, zda jde o systémový problém, nebo o výjimečnou událost, která si nevyžaduje zásah do celé právní úpravy.
Místopředseda ČAK Mgr. Lukáš Trojan k tomu uvedl:
„Jedná se o dílčí iniciativy, které jsou nepochybně způsobilé vyvolat pozitivní obraz u laické veřejnosti, ale zároveň jsou způsobilé zarýt hlubokou rýhu do teoreticko-právní báze toho, jak je strukturované trestání a trestní politika státu.“
Podle něj by časté změny trestního zákoníku vyvolané jednotlivými medializovanými případy mohly narušit dlouhodobě budovaný systém trestního práva.
Jak mohou vznikat nechtěné důsledky
Odborníci upozorňují, že nedostatečně připravené zákony mohou v krajních případech přinášet i nečekané interpretační problémy.
Modelovým příkladem může být situace, kdy by zákonná úprava nebyla dostatečně přesně formulována a neobsahovala všechny potřebné podmínky trestní odpovědnosti. V takovém případě by mohly vznikat pochybnosti o tom, jak mají orgány činné v trestním řízení některé situace posuzovat, což by následně musely řešit až soudy.
Právě podobným problémům má předcházet důkladné připomínkové řízení, do něhož se zapojují odborníci z různých oblastí práva.
Trestání třináctiletých a nepromlčitelné vraždy
Mezi návrhy, které Česká advokátní komora kritizuje, patří také snížení věku trestní odpovědnosti na 13 let u vybraných zvlášť závažných násilných trestných činů. Návrh prosazuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Podle České advokátní komory jde o nesystémové řešení. Z dostupných poznatků kriminologie podle ní nevyplývá, že by samotné zpřísnění trestní odpovědnosti vedlo ke snížení kriminality mladistvých. Odborníci zároveň upozorňují, že podobná opatření by měla být doprovázena odpovídajícími výchovnými a ochrannými mechanismy.
Dalším předmětem sporu je návrh na zrušení promlčecí lhůty u všech vražd. Advokáti připomínají, že promlčecí doba byla teprve nedávno prodloužena z 20 na 30 let, a další zásah proto považují za nedostatečně odůvodněný. Současně upozorňují na tradiční právní principy promlčení i na značné obtíže s dokazováním skutků po několika desetiletích.
Výhrady zaznívají také vůči některým návrhům na výrazné zpřísnění trestů za týrání zvířat. Podle ČAK je třeba zachovat přiměřenou hierarchii chráněných zájmů v trestním právu a pečlivě posuzovat vzájemnou proporcionalitu jednotlivých trestních sazeb.
Ministr kritiku odmítá
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, který působí jako nestraník za hnutí ANO ve třetí vládě Andreje Babiše, výhrady České advokátní komory odmítl.
Uvedl, že advokáti přirozeně zastupují osoby obviněné z trestných činů, a proto podle něj nepřekvapuje, že se staví kriticky ke zpřísňování trestní politiky.
Česká advokátní komora naopak zdůrazňuje, že její připomínky nesměřují k prosazování mírnějších trestů, ale k zachování systematičnosti právního řádu, ústavní konformity a kvalitní legislativní práce. Podle ní může nedostatečná odborná příprava zákonů vést k nejasnostem při jejich výkladu a následně zatěžovat soudní praxi.
Hlas z veřejné diskuse
Obavy z kvality legislativního procesu zaznívají i mimo odbornou veřejnost. Jeden z diskutujících na právnickém fóru situaci popsal slovy:
„Souhlasím, legislativní proces je v naprostém rozvratu. Zákony se dnes navrhují na míru nějakému konkrétnímu excesu, pod tlakem zájmových skupin, neziskovek a laické veřejnosti. Je to projektivní, neodborné a naprosto nesystematické. Názorným příkladem jsou ty různé senátorské novely, které míchají pojmy způsobem, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Koncepce žádná, formulace naivní až romantické, ale populismu přehršel, protože se tím skvěle loví hlasy specifické voličské základny.“
Česká advokátní komora proto vyzývá k návratu k důkladné odborné diskusi při přípravě zákonů. Podle jejích představitelů je kvalitní legislativní proces jedním ze základních předpokladů právní jistoty a důvěry občanů v právní stát.
Pokud budou zásadní změny právních předpisů vznikat především pod tlakem okamžitých společenských emocí bez dostatečné odborné debaty, může se podle právníků zvyšovat riziko nepřehlednosti právního řádu i složitějšího rozhodování soudů.