Teherán: Zatímco Donald Trump tvrdil, že dialog s Teheránem bude v pondělí obnoven, íránský režim reagoval dvojím vzkazem: popravou dvou mužů označených za špiony izraelské zpravodajské služby Mossad a kategorickým popřením jakýchkoli probíhajících jednání s Washingtonem.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničních věcí Ismail Bagaei se při svém vystoupení před médii vyjádřil zcela jednoznačně: „V současné době nevedeme žádná jednání se Spojenými státy.“ Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co americký prezident oznámil zrušení „masivního útoku“ proti Íránu a údajné obnovení bilaterálního dialogu s cílem uzavřít dohodu.
Bagaei zdůraznil, že jakýkoli pokrok v záležitostech týkajících se vztahů se Spojenými státy bude záviset na tom, jak se bude situace v nejbližší době vyvíjet.
Dvě popravy související s válkou
Agentura Mizan, informační orgán íránské soudní moci, potvrdila, že Omid Behzad a Pouria Safvat byli popraveni oběšením po dokončení všech soudních formalit, včetně potvrzení rozsudků Nejvyšším soudem. Obvinění: špionáž a přímá spolupráce s Izraelem.
Soudní orgány oba obviňují z toho, že byli součástí sítě ve službách Mossadu, která se věnovala shromažďování zpravodajských informací z íránského vnitrozemí. K jejich činnosti mělo docházet jak před společnými vojenskými ofenzivami Spojených států a Izraele, tak během nich. Konkrétně během operace zahájené 28. února a té z června 2025.
Podle íránské justice odsouzení opakovaně předávali souřadnice, fotografie a videozáznamy vojenských, policejních a bezpečnostních zařízení prostřednictvím kanálu na Telegramu provozovaného Mossadem
Soudní vyšetřování uvádí, že Behzad a Safvat opakovaně zasílali zeměpisné souřadnice, fotografie a videozáznamy vojenských, policejních a bezpečnostních cílů. Materiál byl zasílán na kanál v aplikaci Telegram, který byl údajně kontrolován Mossadem, a také médiím Iran International se sídlem v Londýně, které Teherán považuje za spřízněná s izraelskými zájmy.
Íránská justice tvrdí, že několik lokalit, o nichž byly informace předány, se následně stalo terčem bombardování. Mezi předloženými důkazy jsou zprávy získané z mobilních telefonů odsouzených, jejich vlastní přiznání a další technický materiál, který podle soudní moci dokazuje úmyslné jednání ve prospěch izraelské rozvědky.
Od vypuknutí války 28. února se počet zatčení údajných spolupracovníků Izraele znásobil, přičemž došlo k tisícům zatčení a desítkám poprav. Organizace na ochranu lidských práv varují před eskalací represí: podle Amnesty International popravil Írán v průběhu roku 2025 oběšením 2 159 osob, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku a nejvyšší počet za poslední desetiletí, čímž se Írán řadí mezi státy s nejvyšším počtem poprav na světě.
Hormuzský průliv, ohnisko neustálého napětí
Íránský diplomat upřesnil, že jediné rozhovory, které jeho země v současné době vede, jsou s Ománem. Jejich obsahem je zajištění bezpečného průjezdu lodí Hormuzským průlivem, úzkým mořským průlivem, který spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a kterým před válkou proudila pětina světové ropy.
„Jedná se o bilaterální jednání mezi dvěma pobřežními státy. Ostatní mohou v tomto procesu hrát konstruktivní či destruktivní roli, ale záležitost se týká Íránu a Ománu,“ prohlásil Bagaei, který dodal, že dohoda o bezpečné námořní trase představuje „nezbytnou podmínku“ pro znovuotevření průlivu, „ale není podmínkou postačující“.
„Jedná se o bilaterální jednání mezi dvěma pobřežními státy. Ostatní mohou v tomto procesu hrát konstruktivní či destruktivní roli, ale záležitost je v kompetenci Íránu a Ománu.“
Mluvčí dále varoval, že situace v průlivu se podstatně nezmění, dokud bude přetrvávat to, co označil za „nepřátelství Spojených států“, námořní blokáda uvalená na Írán, americká vojenská agrese a porušování závazků ze strany Washingtonu.
Íránský ministr zahraničních věcí Abás Araqčí zase den předtím uvedl, že Írán a Omán se již nacházejí v závěrečné fázi jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu. Cílem je vytyčit novou plavební trasu, ačkoli Araqčí zdůraznil, že tato dohoda neznamená ani znovuotevření, ani uzavření tohoto strategického námořního koridoru.
Napětí kolem Hormuzu se 12. července znovu vyostřilo, když Islámská republika nařídila nové uzavření průlivu. Toto rozhodnutí bylo reakcí na americké bombardování íránského území, k němuž došlo v návaznosti na útoky Teheránu na obchodní lodě, které se pokoušely proplout trasou navrženou Ománem. Washington reagoval obnovením námořní blokády íránských plavidel a přístavů v této oblasti.