Role ombudsmana (veřejného ochránce práv) je velmi důležitá. Lidé ji ale často nevnímají zcela správně. Ombudsman je nezávislá osoba, která chrání občany před nesprávným nebo nezákonným postupem úřadů a dalších institucí veřejné správy. Jeho úkolem není zastupovat stát, ale naopak dohlížet na to, aby státní správa jednala spravedlivě, zákonně a respektovala práva lidí. V mnoha případech se nicméně stává, že ani ombudsman není schopen efektivně lidi bránit. A právě to by se s nově nastavenými pravidly mělo změnit.
Český veřejný ochránce práv plní od roku 2009 také roli takzvaného orgánu pro rovné zacházení, který pomáhá lidem čelícím diskriminaci. Dosud však měl jeho úřad především poradní a metodickou roli.
To znamená, že mohl poskytovat právní pomoc, vydávat stanoviska nebo provádět šetření, ale nemohl se aktivně zapojovat do soudních sporů ani zastupovat poškozené. Evropská unie přitom dlouhodobě upozorňovala, že úroveň ochrany před diskriminací se mezi členskými státy výrazně liší.
Nové směrnice, které mají pomoci
Na výše zmíněný problém reagovaly dvě evropské směrnice přijaté v roce 2024. Ty stanovují minimální standardy fungování národních orgánů pro rovné zacházení. Česká republika proto nyní připravila novelu zákona o veřejném ochránci práv i občanského soudního řádu.
Návrh počítá s tím, že ombudsman bude nově moci vstupovat do soudních řízení, zahajovat některá řízení ve veřejném zájmu, účastnit se mimosoudního řešení sporů nebo vystupovat před soudem jako amicus curiae (přítel soudu), tedy poskytovat odborné stanovisko k projednávané věci.
„Nově by tak mohl pomáhat obětem diskriminace rychleji, řešit spory smírně prostřednictvím mediace nebo se jich zastat u soudu,“ uvedla již při představování evropských změn Kancelář veřejného ochránce práv. Podle samotného ombudsmana mají nové standardy zajistit, aby lidé měli srovnatelnou ochranu před diskriminací bez ohledu na to, ve které členské zemi Evropské unie žijí.
„Ve věcech diskriminace už 16 let pomáháme lidem, provádíme výzkumy a vydáváme doporučení. Děláme to z pozice národního orgánu pro rovné zacházení. Nově by všechny národní orgány pro rovné zacházení na území EU měly splňovat stejné minimální požadavky. Pro běžné lidi to znamená zásadní obrat: mělo by se jim dostat srovnatelného zastání bez ohledu na to, ve které unijní zemi zrovna žijí,“ vysvětluje bývalý ombudsman Stanislav Křeček.
Samotná novela stačit nebude
Navržené změny odborníci většinou vítají, zároveň ale upozorňují, že účinnost nových pravomocí bude záviset především na personálním a finančním zajištění kanceláře ombudsmana. Důvodová zpráva k novele počítá s rozšířením činností úřadu, což si podle propočtů vyžádá nové zaměstnance i vyšší rozpočet. Celkové náklady stát odhaduje přibližně na 54 milionů korun ročně.
Se silnějšími pravomocemi přibudou ombudsmanovi také větší nároky. „Mezi ty patří třeba nároky na přístupnost. O tu se dlouhodobě snažíme zasazovat zejména s ohledem na lidi se zdravotním postižením. Nově se přístupnost rozšiřuje například i na lidi ze vzdálenějších regionů. K tomu ale budeme potřebovat dostatečné zdroje,“ uvádí Křeček.
Novela se nyní nachází v legislativním procesu a čeká ji projednání Parlamentem. Pokud bude schválena v navržené podobě, půjde o největší posílení pravomocí českého ombudsmana v oblasti ochrany před diskriminací od roku 2009. Odborníci se nicméně shodují, že skutečný dopad bude možné hodnotit až podle toho, zda stát zajistí dostatek financí, odborníků a praktické využívání nových nástrojů při ochraně práv občanů.