Ruský prezident Vladimir Putin se podle odborníků dostal do takzvaného Zugzwangu. V šachové terminologii jde o situaci, kdy je člověk na tahu, ale každý jeho krok situaci pouze zhoršuje. Přesně to je důvod, proč nyní vůdce Kremlu ztrácí racionální úsudek a podniká velmi agresivní kroky.
Podle bývalého vysoce postaveného úředníka ruské tajné služby, který si přál zůstat v anonymitě, je Putin v patové situaci, ze které není úniku. Pro svět to znamená hrozbu, protože se nyní ruský prezident nebojí využívat veškeré zbraně, které má.
Podle některých odborníků existuje riziko, že použije i jaderné zbraně.
Jak se do Zugzwangu dostal?
Experti uvádějí hned několik důvodů, proč je nyní Putin zahnaný do kouta. Tím prvním jsou rostoucí náklady na vedení války. Agresor si dlouho neuvědomoval, jak špatná je ekonomická situace jeho země. Jeho obliba v Rusku klesá i proto, že roste inflace a zvyšují se daně.
Související článek
Dalším důvodem je fakt, že se mnoho elit musí vracet ze zahraničních zemí zpět do rodného Ruska. „Dříve využívaly londýnské soudy a mezinárodní arbitráže k řešení konfliktů nebo k hledání ochrany. Nyní se konflikty musí řešit vnitrostátně, bez fungujících institucí,“ uvádí zdroj.
Navíc Putinovi docházejí páky. Dříve mohl s Evropou jednat a vyhrožovat například omezením dovozu plynu. Toto zastrašování nyní nefunguje. I proto se podle expertů pokouší v evropských státech vyvolat strach například využitím raket Orešnikov při útoku na Moskvu.
„Hlavním účelem použití této rakety nebyla vojenská destrukce, ale psychologický nátlak,“ vysvětlují. Následky tohoto jednání sice byly pro Ukrajinu tragické, Putin se k němu ale odhodlal jen proto, že neměl jinou možnost. Rozhodoval se v panice.
Evropa nesmí situaci podcenit
Ruský prezident v posledních týdnech tvrdí, že válka na Ukrajině bude brzy ukončena a že do konce roku zvládne obsadit celý Donbas. To je podle válečných expertů s jeho současným postupem prakticky nemožné. Podceňovat jeho kroky by nicméně Evropa rozhodně neměla.
Bezpečnostní analytici varují, že lídr, který se ocitá pod tlakem a zároveň nechce připustit neúspěch, může být paradoxně nebezpečnější než ten, který si je svou pozicí jistý. Evropská šéfka diplomacie Kaja Kallas v květnu uvedla, že Putin je podle ní ve slabší pozici než kdy dříve, přesto Rusko nadále neprojevuje skutečný zájem o mírové řešení konfliktu.
Právě proto nesmí Evropa zaměňovat ruské problémy za ztrátu schopnosti škodit. Oslabené Rusko může představovat ještě větší riziko prostřednictvím kybernetických útoků, sabotáží, dezinformačních kampaní nebo vojenských provokací.
Evropské státy by proto měly pokračovat v posilování obranyschopnosti, koordinovat své kroky v rámci NATO, a zároveň zachovat podporu Ukrajině.
Kallasová zdůraznila, že Evropa hájí vlastní bezpečnostní zájmy a nesmí dovolit, aby Moskva diktovala podmínky budoucích jednání. Podobně estonský ministr obrany Hanno Pevkur varoval, že Evropa si již nemůže dovolit spoléhat na geografickou vzdálenost od konfliktu a že jedinou účinnou odpovědí na ruský tlak je věrohodné odstrašení a společný postup spojenců.